Vládní vyhazovy se dotkly nemocnic i bezpečnosti. Experti: Bez důvěry je to pochybné

„Čistky nejen u policie, ale i v různých dalších organizacích vzbuzují pochyby a je to na pováženou. Kabinet bez důvěry by měl být samozřejmě více zdrženlivý, protože nemá legitimitu. Z pohledu Ústavy ČR vláda bez důvěry ale žádná omezení nemá,“ komentoval vyhazovy politolog Milan Znoj.

Podle politologa z Univerzity Karlovy Josefa Mlejnka mohou mít čistky souvislost jak s trestním stíháním premiéra, tak s jeho podnikáním. „Čistky probíhají, protože se očekává, že vláda bude pokračovat, byť v koaličním soužení. Záleží ale na tom, co je to za čistky. Některé mohou souviset se snahou Andreje Babiše vyřešit své trestní stíhání – to se týká policie a tak dále. Nevím, jak interpretovat to pozastavení služby šéfa tajné služby. A pak jsou jiné, které se mohou týkat nějakých obchodních zájmů, s tím se pak nečeká,“ narážel na konec šéfa GIBS Murína a šéfa Lesů ČR Szóráda.

„Pokud by se ta pravidla měla změnit, bylo by nutné nejprve přepsat ústavu. A také by se muselo přesně vyjmenovat, na jaké kroky by měla vláda bez důvěry oprávnění a co už by podnikat nesměla. A vlastně ani nevím, jestli by bylo možné takovéto rozdělení kompetencí připravit,“ doplnil Znoj k možnému zákonnému omezení vlády v demisi.

„Problém je, že je to legální. Ústava to neřeší. Že mají počkat na důvěru, to je argument, který se opírá o podobu politické kultury, apeluje se na morálku. Bylo by možná lepší než vyjmenovávat, co smí, nebo nesmí, že by se mohla ujmout moci až vláda s důvěrou. Do té doby by vládla poslední vláda s důvěrou, to by bylo i motivační. To už by tady dávno nějaká vláda s důvěrou byla,“ míní naopak Mlejnek. 

Šest parlamentních stran navrhlo mimořádnou schůzi k čistkám na úřadech, které dělá vláda v demisi. Babiš zuřil. | ČTK

„Situaci neznám, probíhá tam šetření hospodaření,“ reagoval na jeden z kroků – zproštění výkonu služby šéfa civilní rozvědky – senátor František Bublan (za ČSSD), předseda bezpečnostního výboru. „Spíš mě znervózňuje to postupné odvolávání některých činitelů v bezpečnostních službách, jako je pan ředitel Trojánek. Tyto kroky by se měly dělat až po ustavení koaliční vlády,“ připomněl také konec šéfa pražské policie. Ten ale zatím podle oficiálních zdrojů končí na vlastní žádost. Spekuluje se ale o spojitosti s možným koncem policejního prezidenta Tomáše Tuhého, ten dostal prý „neodolatelnou nabídku z diplomacie“.

„Ministr vnitra staví mimo službu šéfa civilní rozvědky kvůli tomu, aby se mohly objektivně prošetřit nejasnosti v hospodaření v ÚZSI. Čekám tedy, že se zastane i dalších vyšetřovatelů a vyzve Andreje Babiše, aby kvůli jeho probíhajícímu trestnímu řízení premiérem již nebyl,“ rýpl si v tomto směru místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) 14. května odvolala také ředitele Vojenského výzkumného ústavu (VVÚ) Bohuslava Šafáře. Premiér Babiš ho kritizoval za výroky související s jedem novičok. Na jeho místo bude vypsáno výběrové řízení. Důvody odvolání Šlechtová neuvedla, nesdělila je ani Šafářovi. Ten své odvolání také nechtěl komentovat.

Šafář ČTK řekl, že otravné látky se v Česku vyrábějí výhradně pro laboratorní účely a že malé množství jich vyrábí i jeho ústav. Řádově jde o gramy, takže podle tehdejšího Šafářova vyjádření nejde o výrobu, ale spíš „laboratorní přípravu malého množství“ kvůli otestování jejich vlastností. Na jeho výrok se odvolává prezident Miloš Zeman.

Bohuslav Šafář už není šéfem Vojenského výzkumného ústavu. Zřejmě kvůli novičoku. | Reprofoto ČT

Ředitel civilní rozvědky Jiří Šašek je dočasně zproštěn výkonu služby od 17. května. Důvodem je snaha o vyšetření hospodaření této tajné služby. Chce to ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (za ANO). Zdůraznil, že jde o dočasné opatření. Zjištěná pochybení označil za natolik závažná, že musel konat, i když je v demisi. Státní zástupce podle něj zahájil kvůli pochybnostem o hospodaření civilní rozvědky trestní řízení. Metnar řekl, že vznikla škoda velkého rozsahu.

Ministr vnitra Lubomír Metnar postavil mimo službu ředitele civilní rozvědky Šaška. | ČTK

Ředitel GIBS Michal Murín skončil ve funkci 30. dubna. Jeho „katem“ byl sám premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), právě pod něj totiž agenda policejní inspekce spadá. Inspekce v březnu sdělila, že premiér na Murína opakovaně tlačil, aby ve vedení GIBS skončil. Na schůzkách Babiš Murínovi podle inspekce řekl, že pokud ředitelské místo opustí do konce února, obejde se to „bez skandálu“. Babiš to popřel, ale následně začal Murína veřejně kritizovat a zahájil s ním kázeňské řízení. Premiér uvedl, že nemá k řediteli inspekce důvěru, zpochybnil také hospodaření GIBS.

Michal Murín skončí ke konci dubna v čele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), řekl webu Aktuálně.cz. Minulý týden kvůli vyčerpání z dlouhodobého stresu skončil v nemocnici. | Blesk:Jakub Poláček

Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) pročistil svůj rezort jednak o šéfku Státního pozemkového úřadu Svatavu Maradovou, nově také o ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. Oficiálním důvodem je nezvládání kůrovcové kalamity, která decimuje české lesy především na Moravě. 

Státní podnik spravuje zhruba polovinu lesů v zemi. V letošním prvním čtvrtletí mu klesl hrubý zisk meziročně o 27 procent na 1,25 miliardy korun z předchozích 1,72 miliardy korun. Do zisku i tržeb se podle podniku negativně promítlo významné snížení cen dřeva. Szórád byl ředitelem od dubna 2014, kdy ho jmenoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle Milka ale odvolání s politickou situací nesouvisí, ministerstvo by totiž v případné nové vládě ČSSD mělo připadnout právě koaličnímu partnerovi hnutí ANO.

Ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda (na snímku) odvolal ministr zemědělství v demisi Milek. | ČTK

V únoru si balil kufry ředitel Fakultní nemocnice Ostrava a exministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) ho odvolal údajně kvůli manažerským pochybením. Ta podle něj vedla mimo jiné k personální a odborné destabilizaci nemocnice. Podle Němečka šlo o politické důvody. Němeček měl v době svého vládního angažmá velké spory s tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem.

Ještě před ním se Vojtěch rozloučil také se šéfkou pražské Nemocnice Na Bulovce Andreu Vrbovskou. Důvodem odvolání Vrbovské byla závažná zjištění, která se týkala její osoby a řízení nemocnice, sdělila mluvčí ministerstva. „S ohledem na povahu zjištěných skutečností nelze do doby ukončení šetření poskytovat žádné bližší informace,“ uvedla také mluvčí.