Většina škol se svými žáky podle inspektorů nedosahuje očekávaných výsledků ve vzdělávání, které v testování inspekce znamenají zvládnutí alespoň 60 procent otázek. Například v angličtině tyto požadavky splňují všechny děti asi na desetině škol. V češtině to dokážou všichni žáci na 6,42 procenta škol a v matematice jen na 0,62 procenta škol. Podobné jsou i výsledky u dalších předmětů.

"Jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je skutečnost, že rámcové vzdělávací programy jsou velmi předimenzovány a obsahují příliš velký objem povinného vzdělávacího obsahu, který navíc v minulých letech stále narůstal," uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Důsledkem je pak podle něj to, že učitelům po výkladu látky nezbývá čas na prohlubování a rozvíjení učiva.

Rámcové vzdělávací programy nahradily ve školství v roce 2005 jednotné osnovy. Dosud se programy pro různé typy škol doplňovaly o nová témata či se v nich upravoval počet hodin. Podle inspekce tak nyní zbývá jen málo prostoru pro vlastní aktivitu žáků, jejich týmovou spolupráci, bádání, experimenty, projekty a další moderní formy výuky. Tyto metody jsou přitom podle inspektorů mnohdy účinnější než klasické formy výuky, kdy učitel stojí před žáky a vysvětluje jim učivo.

Převažující zaměření na znalosti a nedostatek důrazu na dovednosti žáků navíc dále snižuje motivaci žáků i dobrý pocit z práce učitelů, řekl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Přitom platí, že děti, které se ve škole cítí dobře, dosahují lepších výsledků, dodal.

Česká školní inspekce se proto chce zapojit do diskuse o změnách v rámcových vzdělávacích programech, kterou na začátku příštího roku hodlá otevřít ministr školství Robert Plaga (ANO). Úpravy by podle inspektorů měly odrážet požadavky na vzdělávání ve 21. století. "Za nejdůležitější proto Česká školní inspekce považuje vymezit, co je jádrem vzdělávání a co jeho nadstavbou, a stanovit povinný obsah vzdělávání pro každého žáka tak, aby reflektoval výzvy současnosti i budoucnosti," řekl Zatloukal.

Podle něj je třeba, aby se ve školách kladl větší důraz na získávání dovedností a na to, jak souvisí s různými obory a znalostmi. Zároveň by se ale měli více podporovat i učitelé, pro které by se měl vytvořit promyšlený systém profesního rozvoje. Měli by se dovídat víc o tom, jak mohou pracovat s různě nadanými žáky, jak řídit třídu, hodnotit a motivovat žáky či spolupracovat s rodiči, dodal Zatloukal.

Debata o nutnosti modernizace se vede od roku 2016, ministerstvo dosud seznámilo odbornou veřejnost jen se záměrem zmodernizovat výuku informatiky.