Třebaže ruská anexe Krymu v roce 2014 tvořila posledních pět let převážnou část agendy OBSE, Rusko "se nestáhlo", řekl ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin na schůzce ministrů zahraničí. Moskva naopak rozšířila své operace do Černého a Azovského moře a do Kerčského průlivu. Klimkin rovněž obvinil Rusko, že šíří "nestabilitu a nejistotu" na Západ, a domáhal se nových sankcí proti Moskvě. "Prohlášení nestačí, nutné jsou činy," zdůraznil.

Ruský ministr zahraničí Lavrov naopak obvinil Kyjev, že pod ochranou západních sponzorů se beztrestně dopouští do nebe volajících činů. Krize důvěry v euroatlantickém prostoru se podle něj zrodila z nepromyšleného rozšiřování NATO, budování americké protiraketové obrany v Evropě, bezprecedentní podpory státního převratu na Ukrajině a nelegitimních sankcí, přijímanými Západem proti Rusku pod vymyšlenými záminkami. Další rizika vytváří záměr Spojených států "pohřbít" dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu, varoval.

K dalšímu zvýšení napětí mezi Ukrajinou a Ruskem vedl incident z 25. listopadu, kdy ruské síly zabavily v Černém moři tři ukrajinské lodě a zajali 24 námořníků. Ukrajinský parlament posléze schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu 30 dnů.

"Naším společným úkolem je zabránit šíření ruské agrese do Azovského moře," uvedl Porošenko v názorové části středečního vydání deníku The New York Times. "Zatímco Západ mluví, Putin činí," dodal. Vyzval Západ, aby na "ruskou agresi" reagoval dalšími sankcemi proti Moskvě.

Ukrajinský parlament dnes odhlasoval rozšíření svých teritoriálních vod na dvojnásobnou vzdálenost od pobřeží, tedy na 24 mil (38,6 kilometrů). Ukrajinské úřady uvedly, že pobřežní stráž a námořnictvo tak budou moci oblast snáze střežit a bránit vojenské agresi a pašování. Parlament rovněž schválil prezidentův návrh ukončit platnost smlouvy o přátelství s Ruskem.

Ministerská rada OBSE zasedá dnes a v pátek, za Česko je přítomen šéf diplomacie Tomáš Petříček. "OBSE je potřebná více než kdy jindy. Měli bychom plně využívat stávající nástroje ke snížení rizik a posilování důvěry a bezpečnosti. Musíme znovu navázat skutečný dialog, především s ohledem na nevyřešené konflikty," napsal dnes Petříček na twitteru, přičemž poukazoval na hlavní projednávaná témata.

Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák, jehož země se od Nového roku ujme předsednictví v OBSE, podle listu Ukrajinska pravda přislíbil, že se Bratislava v této roli zaměří na otázky související s nezákonnou anexí Krymu a krizí na východě Ukrajiny. "Události na Azovském moři představují poplašný zvonek, který zvyšuje rizika destabilizace v regionu," řekl, aniž by vyslovil název Ruska. Zmínil se rovněž o tom, že OBSE potřebuje kromě více spolupráce i více peněz, ale tuto tezi dále nerozvedl.

OBSE funguje od 70. let a sdružuje převážně evropské státy. Členem je 57 zemí, kromě států v Evropě také státy zakavkazské, středoasijské a USA s Kanadou.