Ministerstvo školství letos navýšilo státní příspěvek na doktorandská stipendia z původních 90.000 korun na 135.000 korun ročně. Na některých školách se však toto navýšení podle zástupců studentů nepromítlo do zvýšení nástupních stipendií pro prezenční doktorandy v prvních ročnících studia.

"Na určitých fakultách stále (doktorandi v prvních ročnících) dostávají stejnou částku jako před navýšením dotace, což v některých případech znamená například 6000 korun na měsíc," stojí v prohlášení Studentské komory Rady vysokých škol. Zástupci studentů uvedli, že chápou, že o rozdělování příspěvku od státu rozhodují vysoké školy a jejich části samy. Vyzvali je nicméně, aby upravily své interní předpisy tak, aby z nich bylo jasné, jaké stipendium doktorand dostane. Aktivně by se o to měli zasazovat i studenti v akademických senátech škol.

Na některých fakultách podle studentské komory chybí i popis fungování motivačního systému, tedy systému postupného zvyšování stipendia spolu s plněním požadovaných nároků na doktoranda. "Zejména doktorandi v prvních ročnících studia se ve způsobu nakládání s příspěvkem na doktorandské stipendium neorientují a nerozumějí tomu, proč se zvýšení státního příspěvku nijak nepromítlo do výše jejich vlastního stipendia," uvedli zástupci komory. Noví doktorandi si pak podle nich často myslí, že výše stipendia zůstane stále stejná a z finančních důvodů začnou pochybovat, zda budou moct ve studiu pokračovat.

O zvýšení příspěvku na doktorandská stipendia rozhodlo ministerstvo v únoru. Do loňska platilo na jednoho z nich 7500 korun měsíčně, od letoška začalo školám posílat 11.250 korun na doktoranda. Podle dřívějšího vyjádření ministra školství Roberta Plagy (ANO) to stálo celkem asi 400 milionů korun. O konkrétním použití peněz rozhodují akademické senáty škol.

Loni na českých veřejných vysokých školách studovalo na 23.000 lidí v doktorském stupni, z toho bylo 12.361 prezenčních doktorandů. Doktorandi představovali zhruba 7,5 procenta všech studentů veřejných vysokých škol. Dlouhodobě si stěžují, že se kvůli nízkým stipendiím nemohou plně věnovat studiu, protože jim nestačí na pokrytí životních nákladů.