Migranti si podle agentury AP zvolili delší, asi 2700kilometrovou, ale zřejmě bezpečnější trasu do města Tijuana u hranice s Kalifornií. U amerických hranic ale čeká americká armáda, s jejíž pomocí slíbil americký prezident Donald Trump běžence zastavit a nepustit je do USA. Nejkratší trasa k hranicím USA, k Texasu, měří asi 1200 kilometrů, ale regiony na východě Mexika ovládají drogové kartely. I předchozí karavany migrantů putovaly k hraničnímu přechodu v Kalifornii.

Ve sportovním areálu v hlavním městě Mexika se během posledních dnů shromáždilo více než 4800 migrantů, z nichž 85 procent tvoří Hondurasané. Kromě nich jsou ve skupině i lidé z Guatemaly či Nikaraguy, kteří utíkají před chudobou a kriminalitou ve své vlasti.

Migranti v táboře v mexické metropoli odpočívali, některým byla poskytnuta zdravotní péče. Ve čtvrtek večer místního času se na společné schůzi rozhodovali, zda zůstanou v Mexiku, nebo zda se vydají k hranicím USA. Podle agentury AP dospěli k názoru, že budou v cestě pokračovat.

Ještě předtím se zástupci běženců setkali s představiteli místního úřadu OSN a žádali o autobusy, které by je dopravily k americko-mexické hranici. Koordinátor pochodu Milton Benítez agentuře AP řekl, že činitelé OSN jim nabídli zajistit autobusy pro ženy a děti, organizátoři pochodu ale chtěli dopravu pro všechny. Vyjádření OSN se agentuře AP nepodařilo získat.

Zástupci migrantů dnes na tiskové konferenci uvedli, že už "nechtějí OSN vidět ani na obrázku". Nyní jednají s mexickou radnicí, aby jim autobusy zdarma poskytla ona a aby mohli odjet v sobotu v 17:00 místního času.

Karavany migrantů ze Střední Ameriky k hranicím USA se organizují už několik let, nynější situace je ale podle mexických úřadů bezprecedentní. Až do letoška také nepřitahovaly tyto karavany příliš velký zájem médií, dokud proti nim nezačal letos na jaře ostře protestovat prezident Donald Trump. Ten je označuje za bezpečnostní hrozbu.

Asi 3000 lidí z nynější karavany již na hranicích Mexika přijalo nabídku tamní vlády získat roční humanitární vízum, s nímž mohou v zemi pracovat, dokud se nevyřídí jejich žádost o uprchlický status.

Do metropole Mexika ale míří další skupiny středoamerických běženců, které čítají několik tisíc lidí a které vyrazily z Guatemaly a Salvadoru během druhé poloviny října.