Vojenského cvičení za účasti 40.000 vojáků, které začne příští týden, se účastní třicítka zemí. Českou armádu zastoupí především 25. protiletadlový raketový pluk ze Strakonic, který bude v příštím roce členem uskupení Síly rychlé reakce NATO. Manévry, jejichž cílem je procvičit obranné operace vojsk v zimním období, zorganizovala a řídí Severoatlantická aliance.

Šéf norského generální štábu Rune Jakobsen minulý týden do Moskvy vzkázal, že pohyby vojsk jsou naplánovány do vzdálenosti 1000 kilometrů od ruských hranic. "Ruská strana proto nemá žádný důvod obávat se, nebo považovat manévry za útočné," konstatoval.

Počátkem října se v ruských médiích objevila zpráva, že první vojenské plavidlo státu NATO absolvovalo takzvanou severní mořskou cestu podél arktického pobřeží Ruska. Plavidlo vyplulo z norského přístavu Tromsö a přistálo u Aleutských ostrovů nedaleko Aljašky, které jsou územím Spojených států. Po této trase se vydala francouzská loď týlového zabezpečení Rhona.

Rusko v arktické oblasti pořádá pravidelně vojenská cvičení. Před několika lety na ostrově Alexandřina země, který je nejzápadnější výspou polárního souostroví Země Františka Josefa, vybudovalo velkou vojenskou základnu. Ruská vojenská doktrína severský region vzhledem k jeho nerostnému bohatství a strategické poloze označuje za oblast prvořadého významu.

Novou "arktickou obrannou strategii" schválila letos i Velká Británie, která chce příští rok vyslat 800 vojáků do Norska a na severu vybudovat základnu. Londýn plán zdůvodnil zvýšenou aktivitou ruských ponorek v oblasti a znovuotevíráním základen z časů Sovětského svazu.