Naznačila přitom, že z jejího pohledu by takové protažení doby, po níž by Británie zůstávala v celní unii a na jednotném trhu, bylo zřejmě součástí "pojistky" zajišťující kontinuitu volného režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Platilo by tak jen v případě, že by hrozila právní mezera mezi nyní dojednaným koncem přechodného období na konci prosince 2020 a náběhem nového řešení celního režimu na irské hranici. Jeho konkrétní podoba má být upravena v budoucí smlouvě o úzké hospodářské spolupráci mezi EU a Británií jako zemí mimo unii.

"Smyslem je, že by se (delší přechodné období) nemělo používat. Snažíme se, abychom měli smlouvu o budoucích vztazích do konce prosince 2020," dodala Mayová.

Na řešení celního režimu na vnitroirské hranici rozhovory o "rozvodové smlouvě" v neděli zamrzly, když Londýn odmítl na pracovní úrovni předjednaný text. Obě strany se tam chtějí vyhnout vzniku standardní vnější hranice EU. Konkrétní řešení je ale složité najít vzhledem k tomu, že Británie hodlá přestat být součástí evropské celní unie, jednotného trhu a odmítá EU navrženou možnost posunutí celní hranice do Irského moře.

Ve středu večer Mayová s britským pohledem na stav jednání seznámila své partnery z ostatních zemí EU. Ti pak u večeře vyslechli i svého vyjednávače Michela Barniera, shodli se, že v rozhovorech nenastal dostatečný pokrok, a oznámili, že proto nemá smysl svolávat v listopadu mimořádný summit k brexitu.

Dobře informovaný představitel EU dnes novinářům řekl, že při středečních večerních diskusích byl patrný poněkud rozdílný pohled obou jednacích stran na situaci. Zatímco Mayová prý ve svém patnácti či dvacetiminutovém vystoupení působila optimisticky a soustředila se především na pokrok, kterého se v rozhovorech zatím podařilo dosáhnout, byla následná diskuse 27 šéfů států a vlád o něco pesimističtější. Její součástí byla i debata o tom, jak se má unie připravit na situaci britského odchodu bez dohody.