Účastníci jednání informovali, že napětí v místnosti bylo citelné. Zástupci některých zemí označili za ostudu, že se země EU nedokázaly shodnout na společném postoji k tématu základní práva. Někteří to podle DPA označili za bezprecedentní.

Polsko je přitom na pranýři EU kvůli možnému ohrožení základních hodnot unie a Evropská komise zahájila s Polskem řízení kvůli justiční reformě konzervativní vlády. Dnešní konflikt s tím ale přímo nesouvisí, poznamenala DPA.

Ministři spravedlnosti EU vydávají každý rok zprávu obsahující mimo jiné bilanci stavu základních práv v EU. Spor s Polskem se rozhořel kolem pasáže odkazující na častou diskriminaci, násilí a nenávist projevovanou vůči sexuálním menšinám. Polský zástupce se odmítl podepsat pod formulaci, že ministři berou na vědomí opatření Evropské komise na podporu rovnoprávnosti lesbických, gay, bisexuálních či transsexuálních osob (LGBT).

Závěry tak nebyly přijaty, protože je u nich vyžadována jednomyslnost. Místo toho bylo vydáno totožně znějící prohlášení rakouského předsednictví. To podepsaly všechny země EU kromě Polska.

Moser a komisařka pro spravedlnost Věra Jourová dnešní jednání označili jako "velmi produktivní". Ministři spravedlnosti se mimo jiné dohodli na přísnější směrnici pro boj proti praní špinavých peněz a podpořili návrh směrnice o insolvenci podniků a restrukturalizacích. Cílem tohoto opatření je zrychlit insolvenční řízení, posílit v EU "kulturu záchrany podniků" a zajistit rovnováhu mezi zájmy dlužníků a věřitelů.

Cílem směrnice o insolvenci je poskytnout životaschopným podnikům ve finančních potížích přístup k rámcům pro preventivní restrukturalizaci, které jim umožní včas provést restrukturalizaci, a vyhnout se tak platební neschopnosti. Zároveň nabízí podnikatelům s dobrou pověstí, kteří se dostali do úpadku, druhou šanci a zavádí opatření ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení.

"Za důležité především považuji přijetí spolehlivých pojistek před zneužíváním systému oddlužení, které zabrání zvýhodnění nepoctivých podnikatelů," sdělil v prohlášení český ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Na programu zasedání byl také návrh nařízení k zajišťování elektronických důkazů pro účely trestního řízení. "Dnešní evropská debata mne naplňuje optimismem, že se podaří orgánům činným v trestním řízení usnadnit a zrychlit přístup k elektronickým důkazům, které jsou uchovány na území jiného státu EU. V této souvislosti jsem však rovněž zdůraznil potřebu záruk práva na soukromí a na svobodu slova," uvedl k tomu Kněžínek.

Jourová rovněž vyjádřila potěšení nad tím, že na vzniku chystaného úřadu evropského veřejného žalobce se hodlá podílet už 22 států. Nejnověji se k tomuto projektu připojily Nizozemsko a Malta.

Úřad bude vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům EU, tedy především zneužívání unijních fondů, ale také velké přeshraniční podvody na dani z přidané hodnoty (DPH).