V této souvislosti papež varoval před opětovným vyvoláváním antisemitských nálad, které byly hnacím motorem holokaustu. V modlitbě uvedl, že doufá v soudnost lidí, aby dokázali včas rozeznat zárodky zla, které by mohlo pošpinit srdce celých generací.

Před druhou světovou válkou podle DPA tvořili Židé 40 procent obyvatel Vilniusu. Papež připomenul, že metropole byla kvůli svému významu pro židovské myšlení a politiku po staletí známa jako Jeruzalém severu.

Během nacistické nadvlády nad Litvou bylo zabito na 90 procent tehdejší židovské populace, která činila asi 200.000 lidí.

Po návratu do Vilniusu si odpoledne František prohlédl muzeum totality, které je umístěno v bývalém velitelství gestapa, které bylo později věznicí sovětské tajné policie KGB. V době sovětské okupace tam bylo zavražděno několik set lidí. Další tisíce Litevců včetně mnoha katolických duchovních byly vyhnány do pracovních táborů na Sibiři.

Papež se krátce zdržel ve dvou celách a v popravčí místnosti. "Modlím se, aby všemocný Bůh poskytl klid a mír litevskému národu. Tvůj křik, Pane, je dodnes slyšet z těchto stěn, které připomínají utrpení tolika synů litevského národa," napsal papež do pamětní knihy.

Na cestě do muzea se František v doprovodu prezidentky Dalii Grybauskaitéové zastavil u památníku obětem nacistické okupace. Pomodlil se a položil k památníku věnec.

Ve Vilniusu papež v sobotu zahájil čtyřdenní cestu po pobaltských státech. V pondělí je očekáván v Lotyšsku a v úterý v Estonsku.