Dohoda byla podepsána v Pekingu a informace o tom Vatikán zveřejnil v době, kdy papež František zahájil čtyřdenní návštěvu pobaltských republik. Dnes přiletěl do Litvy, následně navštíví Lotyšsko a Estonsko.

Vatikánské prohlášení se podle Reuters nezmiňuje o Tchaj-wanu, který Peking považuje za svou vzbouřenou provincii a který Vatikán jako jediný evropský stát diplomaticky plně uznává.

Vztahy mezi Vatikánem a Pekingem byly dlouho napjaté kvůli sporu, kdo může v Číně jmenovat biskupy. Peking nejprve v roce 1951 přerušil s Vatikánem diplomatické styky a mnoho čínských katolíků se za vlády Mao Ce-tunga stáhlo do podzemní církve. Veřejně začali praktikovat svou víru až v 80. letech, kdy začalo být náboženství v Číně znovu tolerováno.

Většina z více než 12 milionů čínských katolíků ovšem spadá do oficiálního Čínského sdružení vlasteneckých katolíků (CPCA), jež v roce 1957 založila komunistická strana. Podzemní církev uznává jako nejvyšší autoritu papeže, kdežto čínská státní katolická církev se odmítá Vatikánu podřídit. Každá ze stran jmenuje vlastní biskupy.

Papež podle dříve zveřejněných informací bude mít právo o jmenování čínských biskupů rozhodovat. Pekingu zase dohoda s Vatikánem umožní větší kontrolu nad podzemní církví.

V rámci dohody podle dnešního prohlášení Vatikánu uznal papež sedm biskupů, které jmenoval čínský režim. František věří, že ujednání umožní zahojit rány z minulosti a povede k plnému sjednocení katolické církve v Číně.