Návrh, který prezentoval komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, počítá s pravidelným hodnocením kooperace států při přebírání jejich občanů z unie. EU se stále příliš nedaří vracet zpět domů - například do některých afrických zemí - ty migranty, kteří v unii nezískali právo na azyl. Podle dnes zveřejněných údajů bylo například od poloviny loňského října ve 135 návratových operacích odvezeno přibližně 4000 osob.

Důsledkem malé kooperace dané země mohou být vyšší poplatky pro její občany při žádosti o vízum, potřeba dodatečných dokumentů, či třeba kratší platnost vydaných víz.

Přísnější pravidla by se mohla vztahovat také jen na některé kategorie víz, třeba pouze na diplomaty dané země, navrhuje komise. O konkrétním postupu by EU rozhodovala vždy s ohledem na situaci v daném státě.

Mezi další navržené změny, o nichž nyní budou jednat členské země a europarlament, patří vznik unijních pravidel pro vícenásobná víza, o která budou moci požádat "pravidelní cestující s pozitivní vízovou minulostí". Postupně se jejich platnost může zvýšit z jednoho roku až na pět let.

Reforma předpokládá, že o krátkodobé vízum pro vstup do takzvaného schengenského prostoru volného pohybu budou moci zájemci požádat i elektronicky, a to až půl roku před plánovanou cestou. Nyní jsou to tři měsíce.

Z 15 na deset dní by se podle komise měla zkrátit doba na rozhodnutí a ze 60 eura (asi 1500 Kč) na 80 eur (asi 2000 Kč) by se měly zvednout příslušné poplatky. Je to první zvýšení od roku 2006 a víza do EU budou i po něm levnější než například do USA, Kanady či Austrálie. Dodatečné finance mají podle komise zajistit dostatečné počty pracovníků konzulárních oddělení, nové počítače a software i přísnější bezpečnostní kontroly.

Za přísně stanovených podmínek by podle návrhu komise nyní mohly země na vnější hranici schengenského prostoru vydávat, například v turistické sezóně, nejvýše sedmidenní víza přímo v přístavech či na hraničních přechodech.

Ještě na jaře hodlá Evropská komise také přijít s plánem změny unijního vízového informačního systému tak, aby úředníci i pohraničníci mohli snadněji, rychleji a účinněji žadatele o víza prověřovat. Mezi změnami budou nově například povinné kontroly v unijních databázích a propojení systému například s Evropským informačním systémem rejstříku trestů.