Etiopská vláda v prohlášení uvedla, že už druhý výjimečný stav za poslední dva roky vyhlásila kvůli protestům, které si vyžádaly oběti na životech i zraněné, vyhnaly část obyvatel z domovů, připravily je o majetek, a které ohrožují ústavní pořádek v zemi. Prohlášení neuvádí, jak dlouho výjimečný stav bude v platnosti.

"Současná situace v zemi dospěla do bodu, kdy ji nelze zvládnout běžnými mechanismy na ochranu míru," uvádí se v prohlášení, které odvysílala etiopská státní televizní stanice EBC. "Bylo rozhodnuto, že je nutné vyhlásit výjimečný stav na ochranu ústavního pořádku v zemi. Výjimečný stav vstupuje v platnost dnešním dnem."

Na přelomu let 2015 a 2016 zahynulo v Etiopii téměř 700 lidí při protestech v oblasti obývané etnikem Oromů, jehož příslušníci si stěžují na útlak. Projevy nespokojenosti se následně rozšířily i do dalších částí země a Etiopie zažila několikaměsíční období protivládních demonstrací.

Kvůli nepokojům vyhlásil Desalegnův kabinet v říjnu 2016 výjimečný stav, který byl v platnosti až do srpna loňského roku. V mezidobí úřady zatkly tisíce osob. Některé z nich mučily, uvedla organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI).

Desalegn 3. ledna překvapivě prohlásil, že úřady všechny politické vězně propustí na svobodu. Podle agentury AP to bylo poprvé, co vláda přiznala jejich existenci. Po protestech byli zadržováni i někteří novináři a představitelé opozice.