Z právního hlediska je podle Barana obměna vládní rady snadná. "Legislativně je to velmi jednoduché, člen rady vlády může být kdykoli odvolán a důvody nemusí být uváděny. Podle mě by se ale uvádět měly - měly by existovat," řekl Baran.

V dosavadní radě jsou zástupci různých uskupení souvisejících s výzkumem. "Rozhodně bych každé vládě doporučil vyjednávat s reprezentacemi vysokých škol, Akademie věd, průmyslových kruhů a dalších organizací, které se zabývají vědou a výzkumem tak, aby příští reprezentace v radě vlády byla vyvážená a ochotná kooperovat v zájmu systému vědy a výzkumu v České republice jako v celku," uvedl Baran.

Akademie věd na svém sněmu tento týden přijala usnesení, ve kterém požaduje kontinuitu současné Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a to, aby "případné personální změny v RVVI probíhaly transparentně". Ke Kopicové se navíc část Akademie věd vyjádřila kriticky, považují ji za "spornou osobu", se kterou jsou "spojeny kauzy zpronevěření peněz". Kopicová je podle nich spojena i s "kafemlejnkem", jak je označovaný starý způsob hodnocení vědy a výzkumu založený na pouhém sčítání publikačních výsledků.

"V rámci vědecké komunity většina vědců pochopila, že kafemlejnek škodí," řekl Michal Komm za organizaci Věda žije, která sdružuje zhruba 50 vědců. Komm upozornil i na další usnesení Akademického sněmu, podle něhož má za Akademii věd jednat její předsedkyně Eva Zažímalová přímo s premiérem Babišem. "Je to tak formulováno naprosto záměrně, nemá vyjednávat o budoucnosti s paní Kopicovou," řekl Komm.

"Neznám aktuální postoje paní doktorky, ale nový systém hodnocení je kruciální záležitostí pro vkládání prostředků institucionální povahy. Považujeme to za jednu z programových priorit stávající části rady i velké části komunity vědců a vědkyň v České republice. Je otázka, jak by se k tomu stavěla obměněná rada, ale pro mě osobně je to nepřekročitelná hranice," řekl Baran po dnešním briefingu po jednání rady vlády se zahraničními experty.

Rada se na jednání věnovala mimo jiné i hodnocení vědy, a to jak podle nové Metodiky 17+ zaměřené na instituce, tak i hodnocení projektů při žádostech o granty.