"Chceme, aby do tohoto fondu šly dividendy ze státních podniků, jako je například Budvar nebo Lesy ČR. Stejně tak aby do tohoto fondu šly výnosy ze státního majetku a případně z nerostného bohatství," řekl Bartošek. Fond by měl zajistit financování výplat důchodů v době, kdy bude ekonomická výkonnost země slabší než v současné konjunktuře. "Chceme, aby důchodci měli jistotu, že existuje fond, ze kterého se bude přispívat na důchody. Protože každý, kdo pracuje, má právo na důstojný důchod," řekl Bartošek.

Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka by fond měl být oddělený od státního rozpočtu a peníze na něm vázány výhradně na výplatu penzí. To zajistí, že prostředky nebudou využity k jinému účelu.

"Ekonomové říkají, že 'peníze nemají mašličky', a platí to i v tomto případě. Bez důchodové reformy se dynamika průběžně financovaného systému nezmění a buď bude vytvářet čím dál tím větší dluh, nebo budeme na důchody dávat stále větší díl z celkových výdajů. A je jedno, jestli do důchodového systému přesměrujeme peníze z výnosů státních firem či odjinud," řekl ČTK ekonom Deloitte David Marek. Dodatečné peníze na financování důchodů by tak mohly by být použity na jiné účely, třeba investice, školství, zdravotnictví. Zkrátka jde jen o další látání děr místo systémového řešení, dodal.

Lidovci rovněž chtějí, aby ženy mohly na základě vlastního rozhodnutí odcházet dříve do penze, pokud budou mít děti. "Za každé vychované dítě jít o rok dříve do důchodu bez toho, že by byla krácena výše důchodu," řekl Bartošek. Navrhuje také zavedení společného důchodového pojištění manželů, což by mělo zamezit tomu, aby rozvedené ženy měly nižší důchod, protože se věnovaly výchově dětí, zatímco jejich manžel budoval kariéru.

KDU-ČSL dále navrhuje zvýšení slev na daních pro rodiče, kteří mají dvě a více dětí. Podle strany toto opatření souvisí s důchodovou reformou, protože by podpořilo porodnost a tím zajistilo dostatek budoucích plátců do průběžného důchodového systému. Bartošek odhaduje, že by takové zvýhodnění znamenalo pro stát náklady ve výši 3,8 miliardy korun, peníze by se ale do ekonomiky vrátily ve formě vyšší spotřeby.

Vláda, jejíž součástí lidovci po čtyři roky byli, novou důchodovou reformu nepřipravila. Vláda v tomto volebním období splnila jen část důchodových slibů, které při svém nástupu dala. Prosadila například zrušení druhého pilíře, strop důchodového věku na 65 letech či vyšší valorizace penzí. Plánovaný provázaný soubor opatření, která měla zajistit stabilitu důchodového systému, ale nevznikl.