"Situace v technických oborech je tristní. Klasická řemesla se téměř neučí, a tak máme ve fabrice s desítkami CNC strojů jen 15 procent vyučených v oboru a zbytek jsou přeučení číšníci, kadeřnice a podobně," uvedl například Zbyněk Frolík ze společnosti na výrobu nemocničních lůžek Linet. Za tuto situaci podle něj může rozvolnění školních osnov a také zaměření na počet studentů místo kvality.

Čtyři z pěti respondentů si myslí, že se školy nepřizpůsobují potřebám ekonomiky, podle dvou třetin podnikatelů je obtížné najít dobrého absolventa. Špatná je prý situace hlavně v technických oborech a strojírenství.

Přitáhnout mladé k některým oborům už nepomáhají ani stipendia, což potvrdil předseda představenstva GZ Digital Media Zdeněk Pelc. Ten neuspěl s nabídkou stipendií a stáží pro budoucí tiskaře, všichni prý chtějí raději studovat design. Pelc zároveň upozornil, že technicky vzdělaná pracovní síla, která lákala zahraniční investory, stárne, a není ji kým nahradit.

Přitom podle údajů agentury Czechinvest o zahraničních a tuzemských investicích v ČR připadlo loni 42 procent vzniklých pracovních míst na automobilky a další místa vznikla v oblasti strategických služeb a elektrotechnického sektoru.

Podnikatelé proto nevyloučili zaměstnávání cizinců, s nimiž sice mají víc papírování a jsou méně zkušení než čeští pracovníci, zároveň ale bývají levní a pracovití.

Podle Frolíka je také nutné, aby se v Česku zavedl takzvaný duální model vzdělávání, kdy učni absolvují většinu studia přímo na praxi v podniku.

Na podporu technických a přírodovědných předmětů jdou stovky milionů korun z evropských fondů. S propagací učňovských oborů pomáhají nejrůznější akce, v Praze je to například kampaň Řemeslo žije. Kvůli slabým populačním ročníkům ale odchází na střední školy stále méně dětí, i na obory s maturitou se lze proto dostat snáz než dřív a učiliště už několik let hlásí propad žáků.