Společenská třída samurajů existovala od 12. století do 19. století. Na počátku jich bylo pár tisícovek, od 17. století už deset procent populace. Kniha se zabývá jejich soukromým životem, každodenností a duchovním světem. "Kromě toho, že byli pořád někde na tažení, tak se chtěli bavit, měli své rodiny, milenky i slabosti," Kodet.
Četl anglicky psané zdroje a chyběla mu velká ucelená práce, která by dějiny samurajů shrnovala nejen z úhlu politicko-vojenského, ale i z pohledu každodenního života. "Celý život se samozřejmě neoháněli mečem, ale žili jako normální lidé, jako my," řekl autor.
Kodet už má na kontě knihu Války samurajů z roku 2015, což je odborně popularizační přehled japonského vojenství, která získala cenu Miroslava Ivanova a prodalo se všech 1600 kusů, teď se dělal dotisk. Soustředila se především na konkrétní konflikty.
"Samurajové kladli obrovský důraz na harmonii ve společnosti, na čest, na dodržování hierarchie, třeba vůči pánovi. Měli obrovský smysl pro zodpovědnost. Splnit povinnost pro ně byla alfa omega a za ni byli ochotni obětovat život," uvedl Kodet. Oceňuje vlastnost, kterou samurajové nazývali makoto, tedy něco jako upřímnost. "Nejen v mluvě, ale i v jednání. Že člověk to, co dělá, dělá s čistými úmysly, ze svého srdce, a to je často důležitější než výsledek," řekl Kodet. "V Japonsku mají často ve vojenských dějinách kult těch poražených, kteří byli ochotní zemřít za svoji pravdu často za velmi krušných podmínek," uvedl.
Tato filosofie podle něj dál ovlivňuje velkou část japonské společnosti. "Je tam stále velká věrnost zaměstnanců vůči firmám, což by se dalo přirovnat k věrnosti samurajů vůči pánovi," uvedl. Společnost je také velmi hierarchická; stáří a zkušenosti jsou velmi ceněné.
V Japonsku úcta k samurajům trvá dodneška. V každém městě je hrad a socha místního feudálního pána. "Motiv samurajů je společnostní prodchnutý velmi silně. A málokterá společnost má takovou úctu k dávné minulosti," dodal.
