Paasilinna zemřel v domě s pečovatelskou službou, kam se uchýlil v roce 2010 poté, co prodělal mozkovou mrtvici. "Psal dál, ale jen pro potěšení," citoval jeho syna Petteriho finský tisk.

Někdejší dřevorubec, posléze novinář a nakonec spisovatel Paasilinna psal více než půl století a po celém světě se za tu dobu prodalo osm milionů výtisků jeho knih. Napsal na pětatřicet románů a jeho díla byla přeložena do bezmála tří desítek jazyků. Do češtiny jich bylo přeloženo patnáct.

Arto Paasilinna se narodil 20. dubna 1942 v obci Kittilä ve finském Laponsku. Začínal jako novinář, ale posléze se začal živit jako spisovatel. První román vydal v roce 1972 a tři roky nato vydal jeden ze svých nejslavnějších románů Zajícův rok. K dalším jeho známým knihám patří Chlupatý sluha pana faráře, který tragikomicky líčí život luteránského pastora dálném severu.

"Lidé jsou dojemným způsobem trochu blázniví a Finové jsou možná ještě potrhlejší než všichni ostatní," konstatoval autor v rozhovoru s agenturou AFP v roce 2005.

Konstantou Paasilinnových knih jsou nekonečné útěky jeho postav. "Všechno to má původ v mém dětství, během nějž byl útěk něčím velmi konkrétním," vysvětlil AFP spisovatel, jehož rodina musela za druhé světové války odejít do Norska.

"Nikdy jsem na příběhy, co se vyprávěli u nás doma nezapomněl, pořád ve mně přežívají. Nepřestal jsem s pohybem z místa na místo, zkusil jsem dvacítku různých zaměstnání - dlouho jsem se živil jako dřevorubec nebo novinář," řekl autor v rozhovoru s AFP.

V Paasilinnových knihách se také často objevuje les. "U nás je les úkrytem, není to nepřítel. V západní Evropě už nejsou skoro žádné lesy a třebaže je to jen kousek od Finska, ten rozdíl je ohromný," konstatoval Paasilinna, který v roce 2006 navštívil Českou republiku. Své knihy podepisoval na Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě.