Výhledově se podle ministerstva uvažuje o nominacích dokumentů Laterny Magiky nebo archivního vysílání Československého rozhlasu.

Pro certifikát si dnes na ministerstvo přijeli zástupci Moravského zemského muzea, které úspěšně nominovalo Archiv Leoše Janáčka, Národního technického muzea, které ve spolupráci s Národním památkovým ústavem zpracovalo nominaci Kynžvartské daguerrotypie, a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Fakulta připravila společnou nominaci s maltskými partnery a ve světové konkurenci uspěly jejich Camociovy mapy obléhání Malty z roku 1565.

Od pátku do 11. dubna se na všechny tři exponáty pohromadě mohou přijít zájemci podívat do Národního technického muzea.

Registr Paměť světa vznikl v 90. letech s cílem zachovat dokumenty, které by měly patřit k dědictví lidstva. V registru jsou vedle typických knihovních dokumentů i zvukové, filmové a archivní materiály. Příští české nominace připravuje v případě Dvořákova archivu Národní muzeum a Moravská zemská knihovna v Brně, která spravuje Mollovy mapové sbírky.

Mollova sbírka je atlas shromážděný ve 40. a 50. letech 18. století německým diplomatem Bernardem Pavlem Mollem. Soubor zahrnuje grafická vyobrazení měst a krajiny i jejich mapy. Rozsahem 12.000 kusů patří k několika málo historickým sbírkám ve střední Evropě, které se dochovaly v téměř původním stavu.

Podle ministra je v případě aktuálně tří zapsaných předmětů a souborů důležité, že mají mezinárodní význam. Česko-maltská sbírka Camociových map, která dokládá velké obležení Malty z roku 1565, byla totiž doplněna až poté, co se její část objevila na českém území. Podle odborníků jde o jediný dochovaný výtisk v euroamerických sbírkách. Díky tomu mohl být po 450 letech znovu sestaven celý cyklus válečného zpravodajství z rozhodující bitvy o Maltu.

Daguerrotypie je někdejší podoba fotografie. Na té kynžvartské je zátiší s motivem uměleckého ateliéru. Majiteli Kynžvartu, kancléři Klementu Metternichovi ji věnoval v roce 1839 objevitel daguerrotypie Louis Daguerre ještě předtím, než svůj vynález zveřejnil. "Je unikátní v celoevropském i světovém kontextu, především v tom, že jejím autorem je přímo Daguerre a je přesně datovaná," řekl ČTK Hynek Stříteský z Národního technického muzea.