Na začátku tohoto týdne začali řemeslníci odstraňovat nesoudržné zdobené omítky, zároveň opravují dřevěná okna, která v polovině 19. století vyplnily pískovcové arkády. Oknům prozatím chybí barevné vitráže lunet, na kterých pracují restaurátoři. Kromě omítek se chystá oprava oken, dveří a kamenného ostění na nádvoří.

S lešením a stavebním ruchem se návštěvníci budou setkávat po celou turistickou sezonu. Samotné prohlídky zámku práce neovlivní, dál budou přístupné všechny návštěvnické okruhy. "Jediným omezením bude to, že přes nádvoří bude možné procházet jen ve vyznačeném koridoru, ale alespoň návštěvníci uvidí, jak práce postupují," řekl Buš.

Už od loňska září novotou vstupní křídlo zámku a renesanční pískovcový arkýř, který byl podle kastelána v havarijním stavu. Pod novějšími vrstvami omítek restaurátoři objevili dvě vrstvy starých škrabaných renesančních sgrafit a v jednom místě dokonce malované gotické sgrafito.

Větším překvapením byl objev klenuté místnosti pod bývalou hradbou. "Pravděpodobně tam dřív mohl být vstup do spodních nebo suterénních částí zámku nebo ještě hradu," řekl Buš. Zdi původního hradu z první poloviny 13. století odhalili v minulosti archeologové pod vnitřním nádvořím zámku. "Našly se tam také střepy ze stejného období. Podle velkého množství popela tam pravděpodobně byla kuchyň nebo ohniště. Podařilo se odhalit i základy malé polygonální stavby, asi věžičky," řekl kastelán.

Dosud neznámý klenutý prostor čeká archeologický průzkum. Je hluboký asi dva metry a část jeho zdí tvoří skála. Vstupní pětimetrový oblouk byl podle kastelána v minulosti zazděn a místnost byla přístupná jen dveřmi. I ty někdo později zazdil. Vstup i povědomí o existenci místnosti za ním překryly omítky. Teprve jejich odstraněním byl znovu zřejmý. Je viditelný vlevo z mostu vedoucího do zámku. Vstupní dveře budou obnoveny.

První písemná zmínka o Náměšti je z roku 1234, kdy patřila pánům z Lomnice. Významnými majiteli v době renesance byli Žerotínové, kteří hrad přestavěli na rozsáhlý zámek. Po nich spravovali panství Vartenberkové. V roce 1752 získal panství nejvyšší kancléř Českého království hrabě Bedřich Vilém Haugwitz. Stejný rod zámek vlastnil až do konce druhé světové války. Na základě Benešových dekretů byl pak nucen zámek opustit. Následně byla jeho část upravena jako moravské letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše. Od roku 2003 je ve správě Národního památkového ústavu.