"Obrazy a kresby Jiřího Načeradského vystavovaly významné galerie v New Yorku, Washingtonu, Paříži, Londýně, Vídni, Berlíně či Bratislavě, a všude se setkaly s uznáním, ale nikdy, skutečně nikdy s cenzurou," citoval server deníku Pravda galeristu Petra Macha, který dílo Načeradského spravuje. Připomněl, že bojkot a zásahy cenzora zažil Načeradský za komunistického režimu. "Nemůžu uvěřit tomu, že stejně nehorázný přístup ke svobodnému uměleckému projevu teď ožívá na Slovensku," uvedl Mach.

Přístup ředitelky Galérie Fontána Marty Jurčové kritizoval i sběratel umění a publicista Ivan Melicherčík. "Klíčová díla sbírky bez mého souhlasu přemístili do úplně nevhodných a nedůstojných prostor. Když jsem se o tom náhodou dozvěděl, požádal jsem o předčasné ukončení výstavy," řekl Melicherčík, podle něhož je takový přístup barbarský. Dodal, že si nepamatuje, že by se něco takového na Slovensku stalo od roku 1989.

Ředitelka galerie svůj postup hájila s tím, že galerie se nachází na radnici v oddací místnosti a do takového prostředí podle ní nepatří obrazy, které označila za téměř pornografické. Dodala, že původně nevěděla, jaké obrazy tam budou vystavené, neboť výstavu domlouval ještě bývalý šéf galerie Martin Valo, který je zároveň zástupcem primátora.

Podle Vala byly na obrazech muž a žena v "nějakých polohách", ale nebyly obscénní. Uvedl také, že o výstavu, která začala loni 19. prosince, byl velký zájem.

Jiří Načeradský (1939−2014) byl výrazným představitelem figurální malby druhé poloviny 20. století. Po roce 1989 působil také jako pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze, kterou v 60. letech absolvoval, a na Fakultě výtvarného umění VUT v Brně. V roce 1991 byl jmenován profesorem.

V 70. a 80. letech se Načeradský nemohl věnovat volné tvorbě a živil se restaurováním fasád historických budov. V roce 1978 navštívili jeho ateliér členové nákupní komise pařížského Centre Georges Pompidou a zakoupili sedm kreseb pro sbírky svého muzea.