Mináčová je uznávanou profesionálkou, která ovlivnila tvář slovenské i české fotografie. Respekt i obdiv získala svými uměleckými experimenty, legendární jsou její fotografie domácích a světových hvězd, které zvěčnila coby dlouholetá spolupracovnice MFF v Karlových Varech.

Na dotaz, jak se točí portrét vlastní matky, Mináč odpověděl, že velice těžce. "Vždyť se říká, že maminka a režisér mají vždycky pravdu. V tomto případě to vůbec neplatilo - pravdu měla vždycky jen ona. Ona to byla, kdo vše určovala a měnila program. Často jsem se bál, aby kameramana nevyhodila, že špatně svítí," řekl ČTK. Přesto bylo natáčení příjemné.

"Máma totiž měla hluboký životní problém, jakýsi pocit viny, který se táhl od druhé světové války. Celý život o tom nebyla schopna mluvit, ale my jsme ji k tomu přinutili. Konečně začala po letech spát, vyrovnala se s minulostí a s osudem, na který chtěla zapomenout, ale nikdy se jí to nepodařilo," dodal režisér.

Ve filmu Očima fotografky Mináčová s humorem sobě vlastním poodhaluje výjimečné okamžiky svého života v době nacismu, komunismu i kapitalismu. Kromě toho představuje principy své umělecké tvorby a nechává nahlédnout do zákulisí fotografování hvězd.

"Zuzana Mináčová přenesla na filmové plátno svou magickou energii a pozitivního ducha, díky kterému mohla procházet tvrdými nástrahami osudu. Navíc mnohdy s vtipem, který i očividné zlo dokázal najednou transformovat v pouhou absurdní kulisu," charakterizovala to dramaturgyně snímku Věra Krincvajová.

Snímek Očima fotografky, jehož koproducentem byla Česká televize, podpořil Státní fond kinematografie a Slovenský audiovizuální fond. Do kin přijde v září. Režisér však divákům vzkazuje, že i přes vážné téma je z 90 procent vtipný a optimistický.

Matěj Mináč se do povědomí diváků dostal trilogií filmů o nedávno zesnulém siru Nicholasi Wintonovi, zachránci 669 československých, převážně židovských dětí.