Zda se Ankara rozhodnutí štrasburského soudu podřídí a Demirtaşe propustí, zatím není jasné. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že dnešní verdikt postoj Ankary k případu nijak neovlivní a že pro Turecko není závazný. Ministr spravedlnosti sdělil, že si počká na doručení rozsudku.

Demirtaş skončil ve vazbě v listopadu 2016, kdy turecká policie zatkla v Ankaře a ve městě Diyarbakir více než desítku poslanců HDP, včetně další šéfky strany Figen Yüksekdagové. Razii kritizovala řada zemí, včetně Spojených států, a rovněž Evropská komise či OSN. Představitelé strany byli obviněni z terorismu kvůli údajným vazbám na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK).

Zatýkání představitelů HDP přišlo rok poté, co HDP získala ve volbách 80 křesel v parlamentu, a připravila tak poprvé po 13 letech Erdoganovu vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) o většinu. V roce 2016 pak AKP prosadila zákon, kterým odebrala čtvrtině zákonodárců, povětšinou opozičním, poslaneckou imunitu.

Soud letos v září Demirtaşe nepravomocně odsoudil ke čtyřem rokům a osmi měsícům vězení za šíření teroristické propagandy, a to kvůli vyjádřením, kterými komentoval v roce 2013 mírové rozhovory, jež tehdy turecká vláda vedla s kurdskými ozbrojenci.

Evropský soud ve svém verdiktu uznal, že samo zadržení opozičního lídra bylo opodstatněné, dodal ale, že neexistují dostatečné důvody pro to, aby jeho vazba byla neustále prodlužována. Turecko nyní podle soudu musí Demirtaşe propustit co nejdříve, pokud nepředloží nové důkazy, které by další vazbu odůvodňovaly.

"Rozsudky (Evropského soudu pro lidská práva) pro nás nejsou závazné. Budeme reagovat protitahem a celou věc ukončíme," řekl podle agentury Anadolu Erdogan. "Nejdříve si prostudujeme rozsudek. Justiční orgány, které rozhodovaly v Demirtaşově procesu, pak budou reagovat novým rozsudkem," citoval vyjádření ministra spravedlnosti Abdulhamita Güla deník Hürriyet. Vedení opoziční HDP naproti tomu vyzvalo, aby úřady vydaly příkaz k propuštění Demirtaşe co nejdříve.

Turecko je signatářem Evropské úmluvy o lidských právech, a štrasburský soud proto vychází z toho, že jeho verdikty pro Ankaru závazné jsou. Například i v roce 2014 se ale Turecko odmítlo verdiktu tohoto soudu podřídit, když nařídil odškodnit rodiny kyperských Řeků, kteří zmizeli za turecké vojenské invaze na Kypr v roce 1974.