V Rusku podle Zorkina nejsou dostatečně vymezeny ústavní role prezidenta a vlády, není jasno o statusu prezidentské kanceláře a nezřetelné jsou dokonce i pravomoci prokuratury. Ústava vytváří prostor pro posílení mocenských ambicí exekutivy, nejasné jsou vztahy mezi centrálními federálními orgány a vedením republik, krajů a oblastí.

Státní moc nesmí monopolizovat žádná politická strana, píše Zorkin, aniž by se výslovně zmínil o faktickém monopolu kremelské strany Jednotné Rusko. "Opozice musí mít reálnou možnost převzetí moci v rámci ústavy prostřednictvím čestné politické soutěže," uvádí. Nejlépe lze podle něj reálnou demokracii zajistit systémem dvou stran, který chrání stát před stagnací a zahníváním. Za příklad Zorkin dává americký politický systém, "který prošel zkouškou dějin".

Před radikální změnou ruského základního zákona ale Zorkin varuje. Zapotřebí je podle něj "upřesnit podmínky společenské shody v měnící se sociální realitě a zajistit sociálně politickou stabilitu nezbytnou pro další rozvoj".

Ruská ústava z roku 1993 podle kritiků přiznává nadměrné pravomoci prezidentovi a vliv základních pilířů státu - moci soudní, výkonné a zákonodárné - dostatečně nevyrovnává. Parlamentní kontrola exekutivy prakticky neexistuje, práva občanů nejsou dostatečně chráněna a záruky pravomocí místní samosprávy jsou slabé. Někteří experti ale varují, že jakákoli změna ústavy by mohla naopak vést k posílení nynějšího autoritářského režimu.

Kreml dnes pokládal za vhodné ujistit, že žádnou změnu ústavy nechystá. "V prezidentské kanceláři se žádné práce v tomto směru nevedou," prohlásil prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. V Kremlu byl Zorkinův článek podle něj přijat jako "osobní názor" znalce ústavy, který za léta vedení ústavního soudu získal obrovské zkušenosti. Ale "žádné změny se nepřipravují", řekl mluvčí.

Na ruském anonymním blogu Nězygar se v minulých dnech objevila informace, že prezident Vladimir Putin může spustit proces reformy ruské ústavy. Podobnou možnost prý připouštějí ústavní právníci. Reforma, která má vytvořit nový ústavní model státní správy, by mohla začít už letos při příležitosti 25. výročí schválení nynější ústavy.

Jedním z cílů by údajně mělo být snadnější vypsání mimořádných prezidentských voleb. Putin, jehož nynější mandát vyprší v roce 2024, po letošních volbách hlavy státu prohlásil, že "zatím" žádné ústavní změny neplánuje.