Turecko si v těchto dnech připomíná druhé výročí pokusu o svržení vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Místní média vysílají například záběry vojáků-pučistů, jak skládají zbraně, či obrázky zahalených muslimek, jak kráčí proti tankům. Řada lidí tehdy vyšla do ulic bránit Erdoganův režim.

Soud v Istanbulu dnes rozhodoval o 133 lidech, kteří jsou ve vazbě a které viní v souvislosti s událostmi na mostě v Istanbulu. Most spojující Evropu s Asií, který se dříve jmenoval Bosporský most, byl po pokusu o puč přejmenován na Most mučedníků z 15. července. Most obsadili tehdy pučisté a příznivci režimu ho vyšli bránit. Kromě 84 verdiktů doživotí vynesl dnes soud nad ostatními obžalovanými tresty vězení od 15 do 17 let.

Část armády se pokusila převzít moc v Turecku v noci z 15. na 16. července 2016. Pučisté se snažili obsadit páteřní místa režimu v Istanbulu a v Ankaře, mimo jiné bombardovali budovu tureckého parlamentu, ústředí speciálních jednotek policie či budovu tajné služby. Část pučistů se pokusila unést ve městě Marmaris prezidenta Erdogana, který tam byl na dovolené, ale včas místo opustil.

Když se začaly šířit zprávy o puči mezi veřejností, vyšli lidé do ulic, řada z nich bránit Erdoganův režim proti pučistům. Právě při střetech v ulicích zemřely desítky civilistů, mezi oběti převratu se dále počítají zabití pučisté a mrtví členové provládních jednotek.

Erdoganova vláda viní ze zosnování pokusu o puč hnutí, které nazývá teroristická organizace Fethullaha Gülena (FETÖ) - podle islámského duchovního Gülena (77). Ten žije dlouhodobě v USA, protože v Turecku je na něj už několik let vydán zatykač. Jeho hnutí je činné v Turecku i v dalších zemích, kde založilo školy, zdravotnické a finanční instituce či média. Ty, které Gülenovo hnutí založilo v Turecku, ale v posledních letech stát většinou zrušil či nad nimi převzal správu.

Příznivce Gülenova hnutí, i jen domnělé, Erdoganův režim dlouhodobě pronásleduje. Podle prokuratury se snažili svrhnout vládu už v roce 2013 tím, že rozpoutali korupční skandál. V něm figurovali ministři tehdejší vlády a například i syn nynějšího prezidenta a tehdy premiéra Erdogana.

Pronásledování Gülenových příznivců vláda zintenzivnila po pokusu o puč v červenci 2016. Od té doby se čistky ve státní správě dotkly více než 160.000 lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů. Na 50.000 lidí skončilo za mřížemi. Ve vězení je nyní v Turecku i na 150 novinářů. Režim po pokusu o puč uzavřel také další opoziční média.