V návrhu se opakují zpravidla argumenty, které zaznívaly už při tvorbě krajského územního plánu. Připravovala ho koalice sociálních demokratů a lidovců. Plánovací dokument podle návrhu neřeší problémy desetitisíců lidí zejména v Brně a jeho okolí, kteří jsou dlouhodobě vystaveni nadlimitně znečištěnému ovzduší. "Dokument tento protiprávní stav nejen neřeší, ale dle rozhodnutí zastupitelstva kraje má být do brněnské aglomerace a do Brna zavlečena další dálková tranzitní doprava po takzvaném transevropském Baltsko-jadranském koridoru," uvedla ve zprávě Barbora Buchtová z kanceláře Frank Bold.

Navrhovatelé také kritizují, že v brněnské aglomeraci nejsou definitivně vyřešené některé nadregionální dopravní tahy, tudíž kraj neposoudil vlivy na životní prostředí, což podle nich měl. Dálnice D43 na sever k Moravské Třebové je totiž v části trasy pouze v územní rezervě stejně jako některé tahy na jihu Brna. "Tímto postupem se kraj vyhýbá nápravě svého nesprávného postupu, pro který byly předchozí ZÚR zrušeny. Kraj v podstatě jen znovu vymezil koncepci z roku 2011, avšak s tím rozdílem, že Baltsko-jadranský koridor nyní zavlekl až do hustě obydlených částí Brna a koridory řady dalších problematických dopravních staveb jsou vymezeny jako neposouzené územní rezervy," uvedl advokát žalobců Pavel Černý.

Tím, že kraj ještě u D43 a napojení D52, D1 a D2 na jihu Brna neposoudil vlivy na životní prostředí, existuje podle návrhu riziko, že se dané silnice ani nepovede v budoucnu postavit. "Znečištění ovzduší a míra hluku už na mnoha místech, kudy by dálnice měly vést, překračují zákonné limity, a nelze k nim proto přidávat další zdroje hluku a znečištění. Tuto zásadní překážku ZÚR ignorují," napsala Buchtová.

Dopravně přetížené jádro kraje by podle navrhovatelů nemělo být zatěžováno dálkovou tranzitní dopravou. "Plnohodnotné obchvaty si zaslouží nejen Brno, ale i všechna města a obce, kde tranzitní doprava je už dnes problémem nebo se problémem stane při uskutečnění koncepce obsažené v ZÚR," uvedla Buchtová.

Kraj může podle mluvčí Brindzákové konkrétní body žaloby komentovat ve chvíli, kdy ji od krajského soudu obdrží k vyjádření. "Obecně lze konstatovat, že spor o současné Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje je sporem dvou právních názorů na výklad platné legislativy," uvedla mluvčí. To, že budou zásady žalovány, bylo avizováno už na začátku roku 2016 a podle ní nejde o žádné překvapení. Argumenty byly součástí námitek proti návrhu zásad a podle mluvčí byly už v roce 2016 řádně vypořádány. "Jihomoravský kraj postupoval s maximální možnou snahou o legislativní správnost tohoto dokumentu," uvedla Brindzáková.

Kraj zpracovával zásady územního rozvoje do roku 2016 poté, co předchozí dokument zrušil soud. Podle navrhovatelů ale kraj některé chyby opakoval. V platném dokumentu chybí dořešení tranzitních tahů v brněnské aglomeraci. Jejich vedení má navrhnout studie. Aktualizace zásad podle ní by se mohla teoreticky stihnout do roku 2020.