"Důkazní situace je vůči obžalovanému téměř zdrcující. Nepochybujeme o tom, že to byl předem promyšlený podvodný plán," uvedl k vyvedení peněz z muzea předseda senátu Stanislav Králík.

Třiačtyřicetiletý Prokop se k činu přiznal policistům. Peníze prý potřeboval na to, aby splatil své a matčiny půjčky. V muzeu se nechal zaměstnat na pozici hlavního ekonoma pod cizí identitou a se zfalšovaným vysokoškolským diplomem. V té době byl navíc už půl roku na útěku z výkonu trestu.

V instituci začal Prokop pracovat v lednu 2014. Plán mu podle obžaloby zkomplikovala skutečnost, že pravý majitel ukradených dokladů, kterými se Prokop prokazoval, byl zadlužený. Prokop to netušil a zaskočilo ho, když na něj do práce znenadání přišlo několik desítek oznámení o exekuci. Ředitelka s ním kvůli tomu sepsala dohodu o ukončení pracovního poměru, poté ale odjela na dovolenou a Prokop začal rychle jednat.

Od 25. března do 1. dubna podle obžaloby postupně převáděl peníze z účtu muzea na účet své známé, která je vybírala a hotovost mu předávala. Žena Prokopovi věřila, že její počínání je legální a že Prokop peníze nosí na ministerstvo zemědělství. Ředitelka muzea si po svém návratu všimla nestandardních plateb, takže při pokusu o další výběr peněz zadržela Prokopovu známou policie.

Obžalovanému původně hrozilo pět až deset let vězení, trestní zákoník však umožňuje u opakovaného spáchání zvlášť závažných zločinů mimořádné zvýšení trestu. "V jakých jiných případech by se mělo toto ustanovení aplikovat, než u pana obžalovaného?" zdůraznil soudce s tím, že Prokop je recidivistou a trestnou činnost páchal na útěku z vězení.

Prokop si v současné době odpykává počátek sedmiletého trestu odnětí svobody za zpronevěru deseti milionů korun Českobratrské církve evangelické. Ve věznici se učí na kuchaře a ostatní vězně tam podle svého advokáta vyučuje v kurzu finanční gramotnosti.

V církvi Prokop rovněž pracoval jako vedoucí ekonomického oddělení a připravil ji o příspěvky od zahraničních dárců, které byly určeny na opravy kostelů a na charitativní akce. Peníze utratil za auto, byt pro matku a drahé dárky pro svou přítelkyni. Zbylé bankovky našli policisté u něj doma v igelitových taškách.

I v kauze muzea se většinu zpronevěřených peněz - celkem 8,4 milionu korun - podařilo zajistit a instituci vrátit. Muzeum žádalo jako náhradu škody 1,5 milionu korun, do částky započítalo i rekonstrukci účetnictví vynucenou trestným činem a mzdu, kterou Prokopovi vyplácelo. Soud tento nárok uznal.