"Tlak některých výrobců na vytváření protekcionistických opatření ze strany vlád je jenom důkazem, že nemohou obstát v otevřené evropské konkurenci, ať již se jedná o zaostávání v produktivitě práce či v inovačních technologiích," uvedl Prouza.

Příkladem je podle prezidenta svazu sektorové zdanění maloobchodu na Slovensku, které nemůže dopadnout jinak, než že ho vždy zaplatí spotřebitel. Slovenský parlament na konci roku potvrdil zavedení zvláštní daně na velké obchodní řetězce, které prodávají i potraviny. Řetězce jsou zatíženy odvodem 2,5 procenta z obratu sníženého o obrat některých prodejen.

V Česku podle Prouzy také stále existují snahy stavět maloobchod do role nepřítele "národních zemědělsko-potravinářských" uskupení. "Obvinění, že zahraniční maloobchodní společnosti dováží dotované zboží ze svých mateřských zemí s cílem zlikvidovat tuzemské producenty, jsou na hraně konspiračních teorií," dodal Prouza.

Podle Prouzy jsou tuzemští producenti schopni zabezpečit soběstačnost pouze v hovězím mase, mléce a pivu. Zbytek základních potravin je v bilanci výroby a spotřeby deficitní a většinou se dále prohlubuje. V případě vepřového masa dosahuje soběstačnost 45 procent, u drůbežího 66 procent a u másla 91 procent.

Spotřebitel chápe kvůli vysokému podílu akčních nabídek tyto ceny jako základní, ztrácí tak podle ministerstva reálnou představu o ceně potravin. "Dále tyto kroky jednoznačně vedou k šíření fenoménu plýtvání potravinami. Pokud jsou slevy plně nebo z větší části hrazeny na úkor dodavatelů, tedy našich potravinářských výrobců, považuje ministerstvo zemědělství za svoji povinnost hledat řešení tohoto neutěšeného stavu. Stejně tak jsme přesvědčeni, že domácí trh má být pokrýván v maximální míře tuzemskými zpracovateli surovin českého původu," uvedl mluvčí ministerstva Bílý.

Svaz obchodu a cestovního ruchu by podle něj měl v únoru předložit návrh konkrétních nástrojů, jak řešit slevové akce. "Ministerstvo zemědělství opakovaně prezentovalo, že není cílem zakázat slevové akce. Rozhodně nelze podpořit názor, že zmíněné aktivity povedou ke zdražení a snížení výběru potravin v tržní síti," uzavřel.

O nastavení pravidel pro fungování slevových akcí debatuje s jednotlivými obchodními řetězci ministerstvo zemědělství. Ministr Miroslav Toman (za ČSSD) v říjnu uvedl, že by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nedaly prodávat za podnákladové ceny. Slevové akce však úplně rušit nechce. "Nabízí se několik možností řešení, například snížení podílu prodeje v promo akcích nebo nastavení maximální výše slevy," uvedl tehdy ministr. Ministerstva financí a zemědělství také zjišťují, zda řetězce více nepodporují dovozové potraviny na úkor tuzemských a zda nemůže jít o dumping nebo nepovolenou exportní podporu. Například máslo z dovozu se loni do pololetí ve slevových akcích v ČR prodávalo podle ministerstva v průměru za 126,09 koruny za kilogram, české za 166,52 Kč/kg.