Banka podle americké vlády v letech 2006 a 2007 poskytovala investorům zavádějící informace o kvalitě hypotečních úvěrů, na kterých byly nabízené cenné papíry založeny. Prokurátor Richard Donoghue uvedl, že investoři utrpěli "katastrofální ztráty", protože je banka řádně neinformovala o rizicích hypotečních cenných papírů, které pomáhala prodávat.

"Podání této žaloby jasně ukazuje, že budeme nadále hnát finanční instituce k plné zodpovědnosti za jejich chování a velmi důrazně stíhat finanční podvody," prohlásil Donoghue. Úřad prokuratury nicméně podle listu Financial Times odmítl upřesnit, jakou pokutu by v případě vítězství v tomto sporu mohl vysoudit.

UBS se žalobě hodlá bránit. "Tvrzení ministerstva spravedlnosti nejsou podložena fakty ani zákony," uvedla banka.

Žaloba viní UBS z upřednostňování vlastních zisků před plnou informovaností investorů. Týká se cenných papírů v hodnotě 41 miliard dolarů (937 miliard Kč), v důsledku jejichž koupě investoři údajně přišli o "mnoho miliard dolarů". Žaloba mimo jiné cituje jednoho ze zaměstnanců UBS, který si v roce 2006 stěžoval nadřízeným na etiku banky, například na to, že "lhaní je ok".

UBS patří mezi řadu finančních institucí, které americké úřady začaly vyšetřovat kvůli praktikám při prodeji hypotečních cenných papírů před finanční krizí z let 2007 až 2009. Německá bankovní jednička Deutsche Bank se v roce 2016 s americkým ministerstvem spravedlnosti například dohodla, že za urovnání obvinění kolem prodeje hypotečních cenných papírů zaplatí 7,2 miliardy dolarů.

Na urovnání se již dohodly také Bank of America, Barclays, Citigroup, Credit Suisse, Goldman Sachs, HSBC, JPMorgan, Morgan Stanley a Royal Bank of Scotland. Britská Barclays podobně jako UBS dohodu o urovnání původně odmítala, takže ji Spojené státy koncem roku 2016 zažalovaly. Kauza skončila letos v březnu, kdy Barclays přistoupila na to, že za urovnání sporu zaplatí dvě miliardy dolarů.