Liberecký kraj je tradičně průmyslovou oblastí. V minulosti nejvíc lidí zaměstnávaly sklárny a textilní podniky. V posledních 20 letech se však struktura průmyslu v kraji výrazně změnila, dominantním odvětvím se stal automobilový průmysl a výroby na něj navázané. Na konci června zaměstnávalo 114 podniků s více než stovkou pracovníků 47.641 lidí, o šest procent více než před rokem. Před hospodářskou krizí v polovině roku 2008 v průmyslu v kraji pracovalo téměř 52.000 lidí, tržby byly ale výrazně nižší - 62,5 miliardy korun.

Ještě výrazněji než tržby průmyslových podniků rostly letos v prvním pololetí mzdy jejich pracovníků. Průměrná hrubá mzda v průmyslu dosáhla 33.577 korun, což představuje meziroční nárůst mezd o 7,5 procenta. Ve srovnání s rokem 2008, kdy pracovníci v průmyslových podnicích v kraji brali v průměru 22.279 korun hrubého měsíčně, se průměrná mzda zvýšila o polovinu. Vyšší průměrné mzdy vyplácely jen podniky ve středních Čechách, Praze, Ústeckém a Plzeňském kraji. Celostátně vzrostly v prvním pololetí mzdy v průmyslu o osm procent na 33.998 korun.

V příštím roce by měly jít mzdy v průmyslových podnicích nahoru podobně. "Kolektivní vyjednávání už máme rozjeté, zaměstnavatelé se jako vždy brání. Náš požadavek je deset procent na příští rok, protože ekonomika stále ještě jede nahoru a lidí je málo," řekl ČTK Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů, která v Libereckém kraji zastupuje zaměstnance 70 firem. Je podle něj ale nutné vymyslet a doplnit i další benefity, pokud si chtějí firmy své kvalifikované lidi udržet. "Hlavně mladší lidé cestují za lepšími podmínkami z firmy do firmy," poznamenal.

Navzdory tomu, že jsou mzdy v průmyslu vyšší, mají zaměstnavatelé stále větší problémy najít nové lidi pro rostoucí výrobu. V Libereckém kraji je aktuálně přes 11.200 volných míst, nezaměstnaných v evidenci úřadů práce v kraji je téměř o 1400 méně. Firmy tak stále častěji oslovují pracovníky za hranicemi. Lákají je na vyšší nástupní platy a benefity. Kvalifikované pracovníky si navzájem přetahují. Zaměstnanci si podle Šubrta mohou vybírat, svou roli v rozhodování nehrají přitom jen peníze a benefity, ale i to, jak se manažeři k pracovníkům chovají.