Nejnižší inflace byla v září v Dánsku (0,5 procenta), v Řecku (1,1 procenta) a v Irsku (1,2 procenta). Na opačném konci žebříčku je Rumunsko (4,7 procenta), Maďarsko (3,7 procenta a Bulharsko (3,6 procenta). V porovnání se srpnem roční míra inflace zvolnila v devíti zemích, ve čtyřech zůstala stabilní a ve 14 vzrostla.

Růst spotřebitelských cen v eurozóně je především výsledkem růstu cen energií, které zdražily o 9,5 procenta. Ceny služeb se zvýšily o 1,3 procenta a ceny potravin, alkoholu a tabáku o 0,9 procenta.

Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, se však snížila, a to na 1,1 procenta ze srpnových 1,2 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila v obou měsících pouze 0,9 procenta.

Evropská centrální banka usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. ECB se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Jejich měsíční objem ale od října snížila na 15 miliard eur z předchozích 30 miliard. Základní úrokové sazby ponechala na rekordních minimech a podle dřívějších zpráv by tam měly zůstat přinejmenším do léta příštího roku.