"V meziročním srovnání se spotřebitelská inflace dostala na 2,2 procenta, což je plně v souladu s očekáváním trhu. Jde o třetí zpomalení v řadě, poté co se inflace v říjnu dostala na své cyklické maximum 2,9 procenta," řekl ČTK analytik Raiffeisenbank František Táborský.

Růst cen byl tak v souladu s očekáváním trhu, mírně zaostal za odhadem České národní banky 2,3 procenta, upozornil analytik ING Bank Jakub Seidler. Zpomalení meziroční inflace bylo podle něj taženo zejména vyšší srovnávací základnou z minulého roku. Na přelomu roku 2016 a 2017 totiž začaly ceny zrychlovat z titulu rychlejšího růstu cen potravin, pohonných hmot a cen ve stravovacích zařízeních kvůli zavedení elektronické evidence tržeb.

Do vývoje inflace zasahují podle analytika Deloitte Davida Marka dva protichůdné vlivy. Rychlý růst ekonomiky a velmi nízká nezaměstnanost tlačí na růst mezd, které se dříve či později začne promítat do cen zboží a služeb. Opačným směrem působí posílení kurzu koruny, které snižuje ceny dováženého zboží. "Aktuálně převažuje druhý faktor a inflace ztrácí na síle. A klesat bude nejspíše i v následujících měsících," podotkl.

Růst cen potravin by měl letos dále zpomalovat, silněji zato bude působit růst cen služeb, souhlasil analytik Cyrrusu Lukáš Kovanda. Za celý letošní rok vykáže podle něj spotřebitelská inflace podobnou úroveň jako za rok 2017, když dosáhne hodnoty 2,6 procenta. Z hlediska ČNB aktuální vývoj inflace značí, že nemusí tolik pospíchat se zvyšováním úrokových sazeb, poznamenal.

Jakkoliv vyšla lednová inflace mírně pod očekáváním centrální banky, tak potřeba zpřísňovat měnové podmínky v české ekonomice nadále zůstává, míní analtik Generali Investment Radomír Jáč. Měnové podmínky se budou zpřísňovat jak posilováním koruny, tak růstem úroků centrální banky. "Osobně očekávám, že ČNB letos své sazby ještě jednou zvýší, pravděpodobně na srpnovém zasedání bankovní rady," odhadl.

fd rot