"Bude to v podstatě znamenat, že spory ze spotřebitelských smluv budou rozhodovat výhradně soudy," řekla ČTK a České televizi náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková. S pozměňovacím návrhem vyjádřila souhlas. Změna se bude vztahovat na nové smlouvy uzavřené po účinnosti nového zákona.

"Já jsem tento pozměňovací návrh podal proto, že skrze lidskou chamtivost se tohoto instrumentu zneužívalo," řekl zpravodaj poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL). V praxi to podle něj funguje tak, že poskytovatel úvěru sestavuje smlouvu a už do ní stanoví rozhodce. Na konci řetězce je pak exekutor. Cílem změny je, aby poskytovatelé úvěrů měli prospěch z toho, že půjčují peníze, ale aby neměli prospěch z toho, že jim dlužník peníze vrátit nemůže, uvedl.

Parlament už v roce 2011 schválil změnu zákona, podle níž jsou rozhodčí doložky vyňaty ze smluv a klienti je musí podepisovat zvlášť. Má to snížit počet klientů, kteří rozhodčí položku podepíšou, aniž to měli v úmyslu. Podle názoru ministerstva financí to ale nestačilo, řekla Jurošková. Proti rozhodčím nálezům se podle ní klienti můžou bránit jen velmi špatně.

Vládní předloha předpokládá zejména to, že spotřebitelé budou moci splatit dluhy z úvěrů prakticky kdykoliv, omezí se také sankce za pozdní splátky. Zvýší se odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru.

Předlohu dnes doporučil schválit s úpravami taky ústavně-právní výbor. Podpořil například návrh na snížení počátečního kapitálu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů na nejméně 15 milionů korun. Vláda navrhuje minimálně 20 milionů korun.

V případě hypotečních úvěrů bude možné podle vládního návrhu předčasné splacení jednou do roka. Rozpočtový výbor nepodpořil pozměňovací návrh, aby předčasné splacení hypotéky bylo bez sankčního poplatku. Výbor taky nepodpořil návrh, aby dlužník mohl splatit ročně až 25 procent hypotéky bez sankce místo vládou navrhovaných 20 procent. Nepodpořil ani jednorázové splacení bez sankce při prodeji nemovitosti, na kterou je hypotéka poskytnuta, řekl ČTK předseda výboru Václav Votava (ČSSD).

Úvěr by měl podle zákona věřitel poskytnout jen tomu, kdo jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dostane už zaplacené úroky zpět. Jistinu pak splatí podle svých možností.

Poskytoval bude mít podle předlohy při prodlení spotřebitele se splácením úvěru vedle smluvního úroku nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu, zákonný úrok z prodlení (nyní osm procentních bodů nad reposazbou ČNB) a smluvní pokutu 0,1 procenta denně z dlužné částky.

V případě prodlení by celkově mohl naúčtovat penále a smluvní pokuty jen do 70 procent z výše úvěru, nejvýše však 200.000 korun. Rozpočtový výbor doporučil snížit tento strop ze 70 procent na 50 procent.