9°C
Recenze: Krev, nadávky a sex - Boží hrob není čtení pro slabé povahy
Krásná a sprostá vražedkyně Mia Corverová se vrací na scénu. Podaří se jí konečně pomstít vrahům svých rodičů? Jay Kristoff se vrací do svého unikátního světa spojeného historických evropských reálií a fantaskních představ o témném světě plném smrti a sexu.
Z Mii je konečně právoplatná členka Rudé církve - společnosti profesionálních zabijáků. A církev ji rozhodně nešetří, během pár měsíců už zabila několik důležitých lidí a seznam se rozhodně nekrátí. Jenže když zjistí, že kardinál a konzul, kteří stojí za smrtí jejích rodičů, se zúčastní gladiátorských her v Božím hrobě, pochopí, že to bude na dlouhou dobu její jediná šance na pomstu. Krásná ale nebezpečná dívka se tak tajně stane členkou kolegia gladiatii, aby se her mohla zúčastnit.
Jay Kristoff není žádný nezkušený pisálek, což rozhodně dokazuje v novém pokračování trilogie Nikdynoc. Pokud vám první díl přišel příliš rozvláčný a jen málo nabitý akcí, vězte, že druhá kniha to v mnohém vynahradí. Autor čtenáře bez větších cavyků uvede přímo doprostřed rozjetého děje a události předchozích pár měsíců vysvětluje jen pomalu a opatrně v restrospektivních blocích textu.
Příběh o mladé vražedkyni, která nejde daleko pro sprosté slovo ani ránu, rozhodně není pro slabší povahy. Krev tu stříká proudem, orgány vypadávají z břich, ty nejhrubší nadávky létají vzduchem spolu s těmi nejostřejšími zbraněmi. Nechybí ani pořádně žhavé milostné scény. Jay Kristoff se s tím prostě nemazlí. Rozhodně ale zvládá víc než jen šokovat své čtenáře.
Kristoff v Božím hrobě dokazuje, že je skvělým spisovatelem a nemá problém vymyslet skutečně dobrou zápletku. Až příliš se ale řídí pravidlem: "pokud na začátku ukážu pušku, musím z ní na konci vystřelit". Kvůli ne zrovna drobným náznakům je mnoho dějových "zvratů" odhalitelných už v jejich zárodku.
Poznámky pod čarou, které často zabírají i půl stránky, působí jako ne zrovna příjemné rozptýlení, v tomto díle už často nejsou ani nijak důležité či zajímavé - "bourání čtvrté zdi", které Kristoff často používá, navíc není ani trošku vtipné, jak se zřejmě snažil.
Boží hrob není mistrovské dílo, kde budete do posledního dechu sedět na kraji židle a okusovat si nehty ve snaze zjistit, jak to všechno dopadne. I tak ale tuhle bichli nebude tak snadné pustit z ruky a dopřát si třeba aspoň pár hodin spánku. Kniha je nabitá akcí, skvělými dialogy a propracovanými a zábavnými postavami. I když má své mouchy, patří mezi ty lepší knihy vydané v lepším roce.
Jay Kristoff
Boží hrob
nakladatelství CooBoo, 2019
528 stran
Hodnocení: 80 %
Témata:
Související
