Ženy z Terezina kriminálu promluvily: Tohle českou pašeračku čeká!

Vězenkyně v Láhauru vstávájí v pět ráno. Po budíčku bachaři otvírají jednotlivá oddělení. Snídani, která sestává z čaje a pákistánského chleba "roti", dostane Tereza o půl hodiny později.

Po jídle mají vězenkyně volno a mohou se pohybovat mezi baráky a hovořit s ostatními. Většinou se v tomto čase myjí nebo perou oblečení. Pokud jim dozorci neuloží nějaké úkoly jako je úklid cel, společných místností a toalet.

Oběd se v kriminále Kot Lakhpat podává v 11 hodin. Většinou jde o hovězí, čočku nebo zeleninu opět s chlebem "roti". Kvalita jídla není zřejmě příliš valná a propuštěné vězeňkyně si často stěžovaly na to, že bývá nedovařené.

Pokud by Tereza chtěla a mohla si to dovolit, může si ve věznici vařit sama nebo se spoluvězenkyněmi. Řád to nezakazuje, k dispozici však není žádná kuchyně nebo jiné vhodné místo pro přípravu jídla. Před jednou z budov je sice improvizované ohniště, kde se občas spalují větvě a odpadky, to je však využitelné jen při vhodném počasí.

Den pro odsouzené v podstatě končí už ve čtyři hodiny odpoledne, kdy dostávají večeři a musí se vrátit do cel, protože bachaři jednotlivá oddělení zase zamykají.

K dispozici bude mít uzamykatelnou skříňku. Tam může skladovat hygienické potřeby, oblečení nebo potraviny. Některé vězeňkyně, které mají podporu zvenčí, však potřebují před ostatními ukrýt větší objem potravin a zejména cenného ovoce. Často ho prý proto schovávají pod postelí.

Tereza se proti rozsudku odvolá. Pokud se však nic nezmění, bude muset tvrdý režim pákistánského kriminálu vydržet celkem 8 let a 8 měsíců.