Nejkrutější vrah v Česku: Nedá se nic dělat, děvenko, řekl a střelil matku novorozence do hlavy

Jaroslav Malý (vlevo) při rekognici
Autor: DH - 
24. 1. 2019
05:02

Před třiceti lety 24. ledna 1989 dostal u soudu rozsudek smrti jeden z nejstrašlivějších vrahů v české historii Jaroslav Malý. Své oběti si muž vybíral náhodně, zastřelil párek důchodců a maminku od novorozence. Po zrušení trestu smrti ale popraven nebyl. Trest smrti mu byl změněn na doživotí a on po dvou odpykaných letech spáchal v cele sebevraždu.

„Psychopatická osobnost. Má velice malý smysl pro realitu, k okolnímu světu je nepřiměřeně kritický, emočně labilní, má tendence k výbušnosti, není schopen soucitu, postrádá morální zásady, je těžce agresivní, má tendence k paranoidnímu zpracování situací,“ popsali podle iDnes.cz na přelomu devadesátých let znalci osobnost Jaroslava Malého, pravděpodobně jednoho z nejkrutějších lidí, kteří kdy chodili po naší zemi. „Chcete vidět trojnásobného vraha. Tak to jsem já,“ uvítal tehdy soudní experty recidivista. Smál se jim do obličeje, byl arogantní a často jim vyhrožoval.

Malý měl během svého procesu jedinou obavu. Několikrát projevil strach o to, že mu soud nepřiřkne třetí vraždu. Malý totiž zastřelil těžce nemocného důchodce na lůžku, bál se tedy, že to nebude bráno jako vražda. Zmýlil se. Naopak směle hlásal, že mít kulomet, zabil by lidí na tři stovky, ne jen tři. 

Malý se rozhodl vraždit v už roce 1986. Tehdy měl za sebou pestrou kriminální minulost. V sedmnácti střelil svého mistra ve škole do břicha vzduchovkou, za což dostal podmínku. Seděl v base za napadení a urážky SNB. Když po pobytu ve vězení vyšel na svobodu, rozhodl se pomstít na nevinných.

„Já jsem prostě musel někoho zastřelit. Sice jsem sám ještě nevěděl koho a kdy, ale byl jsem si jist, že to musím udělat,“ řekl. A taky tak udělal. S pomocí dvou kumpánu ukradl z jednoho bytu hned čtyři zbraně, podomácku si vyrobil a složil tlumič, podle jeho slov se to naučil v kriminále. A 21. října 1986 se ozbrojený vydal do Prahy.

Malý podle svých slov dlouho netušil, co bude dělat, nakonec ho ale zaujal malý úzký dům v pražské Bělehradské ulici. Podíval se na zvonky, podle nich si i oběti vybíral. Ideální prý bylo, když měly u jména titul, bylo tak pravděpodobnější, že to budou komunisté, které bytostně nesnášel.

Po krátkém váhání zazvonil. Z bytu vyšla asi padesátiletá žena, kterou okamžitě střelil do hlavy. V posteli pak našel jejího těžce nemocného manžela (†71), jehož také chladnokrevně popravil. Malý toho později u soudu litoval. Uvedl, že lítost má jen nad tím, že v prvním případě zmařil život starého, vážně nemocného muže, který by zanedlouho stejně zemřel,“ řekla soudkyně Jaroslava Maternová. Důchodcům navíc Malý ještě ze strachu z jejich probuzení přelepil pusu páskou na koberce a dvakrát je střelil do hlavy. Byt pak vybrakoval a odešel.

Třetí a nejhorší vraždu si nechal recidivista na další týden, kdy se vydal i se dvěma kumpány do Ústí nad Labem. Vybrali si byt, kde měli bydlet dva starší lidé. Po zazvonění ale otevřela mladá jedenadvacetileté žena. Měla smůlu, že zrovna bydlela u rodičů.

„Ihned, jak se objevila, jsem vystřelil. Mířil jsem na hlavu. Také jsem ji do hlavy trefil. Ona jako spadla, seděla v chodbičce na podlaze, opřena zády o zeď, z hlavy jí tekla krev a byla v bezvědomí,“ vypověděl. Malý pak po prohledání bytu našel i její plačící novorozeně, přiznal dokonce, že ženu svléknul a ostatním se chlubil jejím nahým tělem. Když se probudila, měla ho údajně na kolenou prosit, aby ji nezabíjel. Se slovy: „Mrtví nemluví, nedá se nic dělat, děvenko,“ ji ale odpravil další ranou do hlavy. To sice u soudu popřel, naopak to ale potvrdil jeden z mužů, který byl v bytě s ním. V zámku bytu pak nechal sirku, aby bylo těžší jej odemknout. Plačící dítě nechal uvnitř s tělem jeho matky.

Proces s psychopatem Malým byl vleklý. Muž svých činů nikdy nelitoval, naopak o nich rád mluvil, popisoval detaily. Soudkyně Maternová měla poměrně jednoduché rozhodování.

„Znalci tehdy řekli, že není možná žádná náprava, že toto není člověk, který by byl převychovatelný,“ řekla Maternová. „Dopustil se sedmi trestných činů, z toho tří dokonaných vražd, krátce po návratu z výkonu trestu odnětí svobody. K trestné činnosti navíc svedl dva další mladé muže, vytvořil z nich jakousi organizovanou skupinu zločineckého typu, ve které zastával úlohu šéfa. Zde bylo nutno také připustit, že šlo o činy pečlivě připravované, plánované. Pozoruhodná je jeho chladnokrevnost, kdy oběti dobíjel na několikrát a zakrýval jim dýchací otvory. Při vstupu do vytipovaného bytu byl – podle jeho vlastního vyjádření – odhodlán zastřelit všechny osoby, takže počet jeho obětí byl determinován pouze tou náhodou, kolik bylo uvnitř lidí,“ shrnula zkušená soudkyně pro iDnes důvody toho, proč muže 24. ledna 1989 odsoudila k smrti.

Rozsudek smrti byl později zrušen a Malý si tak měl odpykat doživotí. V base ještě údajně dopomohl k sebevraždě jednomu ze spoluvězňů, když muži s oprátkou na krku podtrhnul nohy. Za tento čin už ale souzen nebyl. Na své cele spáchal sebevraždu. Neoběsil se však z lítosti. Mělo se za to, že se mu zhoršily revmatické bolesti.

Doporučujeme
petr1982 ( 24. ledna 2019 18:51 )

„Znalci tehdy řekli, že není možná žádná náprava, že toto není člověk, který by byl převychovatelný,“ To je největší absurdita soudních systémů. Proč se vůbec u násilné trestné činnosti posuzuje možnost nápravy. Někoho zabil, tečka. Trest smrti, tečka. Proč má nějaký znalec posuzovat možnost nápravy?

1pravda1 ( 24. ledna 2019 18:03 )

Také mi to připomnělo vrahy Mašíny, jak se radostně domlouvali nad svázaným mužem, jak ho popraví. Topolánek vyznamenal vrahy a to se mu nazapomene, včetně nahoty na zahraniční návštěvě Itálie, tak jako Klausovi se nezapomene odporná amnestie a abolice a ostuda s krádeží pera.

antismejd ( 24. ledna 2019 17:12 )

že by Rath někoho odkrouhl?????

antismejd ( 24. ledna 2019 17:10 )

ten plakát na zdi...že by to platilo pro Malého???????

tomik007 ( 24. ledna 2019 13:00 )

TAKOVA PREDEHRA nasledujicich let...

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa
Články odjinud