Mutace z Indie? Bez očkování hrozí horší vlna, varují vědci. Černý: „Nemůžeme si oddechnout“

Epidemie v Česku, ale i jinde ve světě pozvolně slábne. Přesto bychom měli být nadále obezřetní, jak varují čeští i světoví experti. Důvodem je mutování koronaviru v odolnější varianty. Nyní straší svět především B. 1.617, tedy indická varianta. 

„Varianta B.1.617 a z ní další odvozené varianty vznikly v Indii začátkem letošního roku. Za jejich vznikem, vývojem a rozšířením stojí extrémně špatná politika předčasného uvolňování protiepidemických opatření, které vedly k tomu, že v populaci cirkulovalo extrémní množství viru, který se setkával s různými selekčními tlaky a mohl se tak dál vyvíjet,“ vysvětluje Blesk Zprávám virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity, proč se vlastně tato odolnější a nebezpečná varianta vyvinula. 

Až nyní se nicméně díky studiím dozvídáme o tomto zmutovaném koronaviru více informací. Doposud bylo známo především to, že je odolnější vůči imunitní reakci a že obsahuje dvě klíčové mutace na spike proteinu. Tedy v místě, přes který se virus uchycuje na naši buňku. 

Hrozí velké množství reinfekcí?

Právě mutace na spike proteinu dělaly expertům největší vrásky. „V novinách se jí říká double mutant, což není správně, protože ona má těch mutací více, ostatně jako všechny ostatní varianty. Má ale dvě mutace, o kterých si myslíme, že jsou důležité v tom, že dokážou obelstít a uniknout imunitnímu aparátu,“ vysvětloval již dříve Blesk Zprávám hlavní informace o této variantě virolog Ivan Hirsch, profesor pro obor genetiky, molekulární biologie a virologie Univerzity Karlovy.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Nyní ale přichází britská SAGE s modelem, který varuje před novou a silnější vlnou epidemie. Právě kvůli indické variantě a jejím podtypům. „Modelování SAGE počítalo s více přenositelnou variantou a bez ztráty účinnosti vakcín. Zjistilo se, že 50% přenos může způsobit ještě horší vlnu než v zimě,“ informovala Christina Pagelová, ředitelka Oddělení klinického operačního výzkumu (UCR).

Studie pochází z Velké Británie a mluví především o podtypu varianty, tedy o B.1.617.2 „Je znepokojující, že u indické varianty bylo zjištěno 29 reinfekcí na 2,5 tisíce případů nákazy. Čtyřikrát více reinfekcí z tak malého vzorku je varováním,“ uvádí jeden z analytiků na twitteru. Zdůrazňuje ale, že se jedná o první data a stále jich nemáme dost. 

„Podle nejnovějších odhadů se indická varianta B.1.617.2 stává ve Velké Británii dominantní. Je pravděpodobné, že se postupně rozšíří do ostatních evropských zemí včetně ČR,“ dodává k tomu česká Iniciativa Sníh, která studii sdílela a jejímž členem je například imunolog Václav Hořejší či předseda České lékařské komory Milan Kubek.

4) Velmi předběžná data naznačují možnost, že indická varianta by mohla způsobovat (až 4x) častější reinfekce, tedy ohrožení lidí, kteří již covid-19 prodělali. (Máme však zatím relativně málo dat.)https://t.co/qrpPLIrkml

— Iniciativa Sníh (@SnihIniciativa) May 24, 2021

Ochrání nás jen plné očkování

Studie se zabývala i účinností vakcín, které cílí právě na již zmíněný spike. Imunita si totiž nejvíce pamatuje právě tento výběžek. Vědci se tak obávali toho, že si v Indii virus vyrobil dokonalý převlek. Nyní to ale vypadá, že jejich obavy byly liché a očkování funguje - alespoň to zcela ukončené. 

Public Health England totiž upozorňuje, že nové studie vyšly lépe, než se očekávalo. „Vakcína Pfizer-BioNTech byla účinná na 88 % proti symptomatickému onemocnění z indické varianty 2 týdny po druhé dávce,“ uvádí k výsledkům studie. U AstryZenecy byla účinnost menší, dosahovala na 60 %. 

„Rozdíl v účinnosti vakcín po 2 dávkách lze vysvětlit skutečností, že zavedení druhých dávek přípravku AstraZeneca bylo pozdější než u vakcíny Pfizer-BioNTech a další údaje o protilátkových profilech ukazují, že dosažení maximální účinnosti přípravku AstraZeneca trvá déle,“ dodávají k tomu ale vědci.

Nutno podotknout, že se jedná o účinnost proti symptomatickému onemocnění. Vědci pak zdůrazňují, že i v případě, že se člověk nakazí, tak předchozí prodělání nemoci nebo poloviční očkování výrazně snižuje možnost, že by se člověk dostal s vážným stavem do nemocnice. 

Vakcíny vs. zmutovaný virus: Vědci mají dobrou zprávu a ukazují na jednu z vakcín. A co indická varianta?

Co je ale špatnou zprávou, je fakt, že po první dávce je ochrana proti indické variantě znatelně mizivější. Účinné byly jen z 33 %. Pro srovnání, u britské varianty jsou vakcíny účinné po první dávce již na 50 %. 

Proti indické variantě jsou tak potřebné dvě dávky vakcíny, jinak se může relativně snadno rozšířit a spustit novou vlnu epidemie. Navíc, pokud by varianta dokázala nakazit větší část obyvatel, získal by virus nové pole působnosti. 

Černý: Nemůžeme si oddechnout

Experti tak varují před nerozvážným rozvolněním. „Méně se obávám o účinnost vakcín, více se obávám možnosti, že B.1.617.2 je výrazně přenositelnější a že jedna nebo obě varianty využijí skutečnosti, že jsme chráněni pouze částečně,“ uvedl například Philip Nolan pro Irishtimes.

A podobně se pro Blesk Zprávy vyjádřil i virolog Černý. „Z prozatím dostupných dat je patrné, že tyto linie viru jsou velmi nebezpečné z hlediska jejich schopnosti šířit se v naivní i promořené populaci - na to ostatně „byly selektovány“ během svého vývoje v Indii. Ověřených informací ohledně vlastností těchto virů, je ale velmi málo. I přes to je na místě vysoká míra předběžné opatrnosti. Myslím tedy, že oddechnout si nemůžeme a je nutné pečlivě sledovat další vývoj ohledně těchto (i dalších potencionálně nebezpečných) variant viru,“ uvedl.

Černý dodává, že je tak nutné dosáhnout vysoké míry proočkovanosti, a to nejen ve vyspělých, ale i v rozvojových zemích. 

S větší virovou náloží má totiž více prostoru mutovat a přizpůsobovat se populaci kolem sebe. „Tím, že naočkujete velkou část populace, tak tomu viru seberete životní prostor, tu možnost se vyvíjet. Vznik supermutace si můžeme představit, jako když virus vyhraje v loterii nebo v bingu. To se nestává každý den a na to, aby se to stalo, potřebuje velké množství virů, které tuto loterii hrají. Čím menší množství toho viru budete mít, a tady to množství omezíte jednak očkováním, nebo druhak karanténním opatřením, tak tím omezíte i pravděpodobnost toho, že ty nové mutace budou vznikat,“ vysvětloval Blesku virolog v pořadu Epicentrum.

Podle hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala v ČR očkujeme poměrně rychle, jak poznamenal v pořadu ČT Události. „Mutacím zabráníme ve chvíli, kdy opravdu se rychle proočkujeme k té kolektivní imunitě 80 procent. A to, zdá se, jde. Ale vemte si, že opravdu zase spousta lidí váhá s tím očkováním, protože to nebezpečí není tak akutní, takže může dojít k určitému překvapení, musíme na to být připraveni. Ale jestli je to pravděpodobné, to ne,“ mírnil obavy s pomyslným pozvednutým prstem. 

V 24. květnu podali zdravotníci 4,738 milionu dávek. Plně naočkováno je téměř 1,246 milionu lidí.