7°C
Podcast: Přežili holocaust a komunistické lágry. Jak vnímají pamětníci současnou pandemii?
Zažili možná nejtěžší období evropských dějin ve 20. století a teď jsou mnozí senioři odříznutí od rodin, přátel a pomoci kvůli pandemii koronaviru. Projekt Paměť národa již několik let zachycuje a zpřístupňuje jejich životní osudy a nově jim také pomáhá prostřednictvím Centra pomoci Paměti národa. Jak vnímají koronavirovou krizi ve srovnání s hrůzami holocaustu nebo života v lágrech, prozradili v Blesk Podcast zástupci Paměti národa.
Každý rok stihli pracovníci Paměti národa zaznamenat kolem tisíce životních vyprávění pamětníků, aby byly jejich životní osudy zaznamenány. O své vzpomínky se podle provozního ředitele Jana Poloučka podělili přeživší holocaustu, bývalí vojáci, oběti komunistických restrikcí, ale také straničtí politici a mnozí další. Ještě v roce 2020 zaznamenali opět kolem tisíce rozhovorů, ale současný rok je daleko horší. „Pokud se letos situace výrazně nezlepší, tak jsme na 10 procentech,“ uvedl Jan Polouček.
Vyrovnávat se musí také s tím, že kvůli koronaviru jim umírají pamětníci, s nimiž měli domluvené rozhovory: „Je strašné, že covid se propisuje do úmrtnosti nejstarší generace. Už jsme měli domluvené rozhovory a lidé zemřeli v poslední době, často na covid. Je smutné, že jejich příběh odešel s nimi,“ dodal Polouček.
Nemají strach
Paměť národa spustila v novém roce nový projekt, jehož prostřednictvím můžou pomáhat seniorům. Olga Plchová je přímo v kontaktu s pamětníky a o jejich současné situaci, a jak vnímají koronavirus, si s nimi povídá. „Vnímám, že ta starší generace má daleko větší nadhled, než mnozí moji mladí kolegové, pro než je to první těžký střet s realitou. Kdežto pamětníci, kteří mají obrovské zkušenosti, spíš řeší, co můžeme udělat nebo jak nám mohou pomoci. Nemají strach z neznáma, protože životní zkušenost se nedá naučit, to se musí odžít a v tomhle mají výhodu,“ prozradila Olga Plchová.
Situaci snášeli daleko hůře v březnu, než v současnosti, kdy si někteří podle Plchové často ani neuvědomují, že se šíří pandemie. „Před rokem nevěděli, co se děje, a měli strach. Tehdy převažovali dodávky roušek, dezinfekce. Měli strach chodit ven, takže jsme pro ně dělali nákupy a dokonce i psy venčili. Pak přes rok, kdy se situace zlepšila a lidé se tolik nebáli, tak jsme lidem nabídli možnost termínu na očkování. Obrátilo se na nás sto padesát pamětníků o pomoc a radu a devadesát pět jich chtělo zaregistrovat. Protože ten systém pro ně byl zpočátku úplně neprůchodný. Oni neuměli ani přijmout SMS zprávu. To byli pamětníci, kteří jsou sami, nemají nikoho u sebe, žádné vnuky, kteří by jim pomohli. My jsme byli jediná záchrana, jak tuto situaci překonat,“ dodává.
Proč Paměť národa zveřejnila poselství hrdinů národa, jak probíhá natáčení během lockdownu, a proč je důležité uchovat svědectví pamětníků, se dozvíte v Blesk Podcast:
sisoun:
Kde jste žil, že nevíte o komunistických lágrech? Je zde spousta lidí, kteří pamatují dobu před sametovou revolucí. Nic vám neříká pojem politický vězeň? Nepište tady bláboly, jsem vnučka politického vězně z 50. let, který byl 10 let zavřený. Jen proto, že si dovolil veřejně zastat prezidenta Masaryka. Jeho dceři, (moje matka) bylo v té době 10 měsíců, když vyšel z vězení bylo jí téměř 11 let. Můj otec se přiženil do této, pro režim nepohodlné rodiny a v r. 1977 podepsal Chartu 77. Nastaly další problémy, pronásledování a výslechy na STB. 
Zamyslete se nad sebou, ten kdo tady lže, jste vy. 