Sněmovna schválila pandemický zákon, nouzový stav zkrátila. Jak se mění restrikce a kompenzace?

Děkujeme Vám za pozornost u dnešního online přenosu z jednání Poslanecké sněmovny ohledně pandemického zákona. Poslanci se dál budou věnovat přerušené debatě o novele rozpočtu na rok 2021 a poté v dalších bodech kompenzačnímu bonusu a také návrhu na ukončení stav nouze. Další dění ve Sněmovně budeme na Blesk.cz sledovat v běžném zpravodajství.

Poradce premiéra Babiše a exministr zdravotnictví Roman Prymula navrhuje, aby se v zemi na dva až tři týdny zavedla nyní tvrdá restriktivní opatření.

„Dostáváme se na nějaké rozcestí, kde si opravdu musíme říct, a ono těch řešení už není opravdu moc, buď tady bude krátkodobá tvrdá restrikce, dva až tři týdny, a pak uvolnění, nebo budeme v režimu, v jakém jsme,“ vyzval Prymula dle iDNES.cz. „Kdybych měl postupovat mimo politiku a bylo by to čistě epidemiologické, tak bych šel cestou krátkého uzavření a pak uvolnění za testování - v podstatě návrat do běžných aktivit,“ dodal.

Jednání Sněmovny se dnes neúčastní poslanec Patrik Nacher (ANO), má covid. „Dnes a zítra je v PSP několik klíčových hlasování. Mé jméno ale mezi přítomnými budete hledat marně. Proč? Neprošel jsem na preventivním antigenním testu a PCR test mou pozitivitu potvrdil. Jsem v domácí karanténě. Psychika dělá své - před SMS s výsledkem jsem se cítil v pohodě,“ uvedl na twitteru.

„Jsem ráda, že byl přijat pandemický zákon širokou shodou stran. Dohoda je možná a v naší situaci důležitá. Kdybychom slepě dodali hlasy k prodloužení nouzového stavu, ničeho bychom nedosáhli. Premiér tak začal konečně jednat a přistoupil na naše požadavky. Díky za to,“ reagovala šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Jsem ráda, že se vláda dokázala s opozicí dohodnout na kompromisní variantě pandemického zákona. Skončí tím tahanice o prodlužování nouzového stavu. Za důležité považuji i to, že od nově přiznaných kompenzací podnikatelům bude odečítána už vyplacená vládní pomoc,“ uvedla na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

„Nároky na náhradu škod podnikatelů postižených pandemií bude přijímat a procesovat ministerstvo financí a kompenzace budou vypláceny přímo ze státního rozpočtu. Věřím, že opozice bude mít odvahu podpořit i novelu zákona o státním rozpočtu, která další pomoc umožní,“ dodala Schillerová.

Pandemický zákon se bude vztahovat jen na epidemii covidu-19. Jeho účinností nastane stav pandemické pohotovosti, který bude moci Sněmovna ukončit nebo obnovit.

Ministerstvo zdravotnictví nebo hygienické stanice budou moci nad rámec oprávnění ze zákona o ochraně veřejného zdraví omezit celostátně nebo regionálně například veřejnou dopravu, obchody, holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry a podobné služby, bazény a koupaliště, soukromé a veřejné akce i vysoké školy.

Ministerstvo bude moci nařídit používání ochranných prostředků a vydat příkaz k testování zaměstnanců na covid-19.

Za porušení opatření zákon stanoví pokuty. Například za nenošení roušek nebo respirátorů bude lidem hrozit postih až 30.000 korun. Nejzávaznější porušení budou moci úřady trestat až třímilionovou pokutou.

Stát bude povinen podle návrhu zákona nahradit právnickým a fyzickým osobám skutečnou škodu, která vznikne při pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními. Za škodu se nebudou považovat náklady na ochranné prostředky. Poškození budou uplatňovat nárok u ministerstva financí a budou jej muset prokázat. Od náhrady se mají odečítat státní podpory ke zmírnění dopadů epidemie nebo restrikcí, spory bude rozhodovat soud.

Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice zřejmě dostanou pravomoci vydávat širší restrikce proti covidu-19.

Nebude nutný nouzový stav. Opozice do návrhu zákona prosadila například parlamentní kontrolu, pravidla soudního přezkumu mimořádných opatření k omezení šíření epidemie koronaviru a také odškodnění podnikatelů nebo firem.

Mimořádná opatření budou vyžadovat souhlas vlády, budou muset být zdůvodněna z hlediska epidemické situace i rizik. Každé dva týdny se bude přezkoumávat potřebnost restrikcí, vláda o nich ve stejném intervalu musí informovat Sněmovnu. Návrhy na zrušení ministerského mimořádného opatření se bude zabývat Nejvyšší správní soud, opatření hygienických stanic budou moci lidé napadnout u krajských soudů.

Ministerstvo zdravotnictví bude moci žádat v souvislosti s epidemií covidu-19 o pomoc složky integrovaného záchranného systému. Vláda bude moci rozhodnout o využití armády.

Předlohu, jejíž stěžejní část má být účinná do konce února příštího roku, nyní posoudí Senát. Ten má prozatím naplánované jednání na středu 24. února, kdy startuje jeho letošní 6. schůze.

Pandemický zákon Sněmovnou prošel schválením ve Sněmovně. 132 poslanců bylo pro, proti jen 25 poslanců ze 167 přihlášených.

Podívejte se, jak poslanci hlasovali o pandemickém zákonu. Proti bylo 16 poslanců SPD, z KSČM čtveřice Ondráček, Luzar, Aulická Jírovcová a Pojezný, proti bylo pak všech pět přítomných nezařazených poslanců, včetně Volného a Klause.

Sněmovna se opět vrátila k projednávání pandemického zákona. Schválen byl pozměňovací návrh hejtmana Ivo Vondráka (ANO) ohledně úpravy role hejtmanů a pražského primátora jako orgánů krizového řízení v regionech.

Zamítnuty naopak byly návrhy nezařazeného poslance Volného, který v jednom ze svých návrhů udělal chybu, když tam zmínil termín 31. září 2021 (září má 30 dní).

„Proti proceduře nikdo neprotestoval, já se necítím být povolán, abych zjišťoval, který měsíc má kolik dnů, jestli ten měsíc existuje a jestli existuje ten rok. To si myslím, že Poslanecká sněmovna a jednotliví poslanci, zvlášť pokud mají aspoň středoškolské vzdělání, natož pokud jsou pedagogové, toto znají a ví,“ rýpl si Vlastimil Válek (TOP 09) do poslance Volného, původní profesí učitele, který navrhoval, aby se omezila platnost pandemického zákona právě do 31. září.

„Naprosté buranství, poslanec Volný, který nenosí roušku, na žádost poslankyně Válkové, která, jak řekla, je starší ročník a chtěla, ať si Volný nasadí roušku, jí odpověděl, že to p. Válková musí vydržet,“ rozlítila se poslankyně KDU-ČSL Pavla Golasowská.

Problém ve Sněmovně. SPD si požádala o vytištěné pozměňovací návrhy k pandemickému zákonu. „To je závažné hlasování, které ovlivňuje celou ČR, dejte nám, prosím, ty pozměňováky na stůl,“ vyzval Okamura. Hlasovat se tak bude o tomto bodu až v 16:30. Sněmovna nyní bude řešit rozpočet 2021.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) během závěrečného slova uvedl, že „dnešek byl důkazem dobré vůle, důkazem toho, že se můžeme a chceme všichni domluvit a důkazem toho, že jsme schopni tuto zemi i přes rozdíly v různých postojích vést dále krizovou situací“. Pandemický zákon dává další možnost, jak účinně bojovat s epidemií koronaviru a vyhnout se použití nouzového stavu tam, kde to nebude nezbytně nutné, dodal ministr.

„Protože vystupuji po panu poslanci Volném a on tady říkal, že bychom všichni měli chodit na testy, já si myslím, že zejména v jeho zájmu by bylo chodit na testy velmi často, protože bych ho upozornil na paragraf 153 trestního zákoníku šíření nakažlivé nemoci z nedbalosti, je tam docela zajímavá trestní sazba,“ uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

„Tady ve Sněmovně sedí poslanci, kteří nosí roušku a snaží se neohrožovat své kolegy ve svém okolí. Vy jste dva poslanci, kteří jste se rozhodli svobodně a plně oprávněně porušovat obecné pravidlo. Sedíte mezi kolegy, mladými lidmi, kteří mají svoje rodiče, prarodiče a opravdu oprávněně se mohou obávat o své zdraví a já opravdu lituji pracovnici Sněmovny, která sem musí pravidelně chodit dezinfikovat prostor jenom proto, že se někdo rozhodl ukazovat, že on má svoje právo. Ale to právo na život, právo na zdraví a bezpečí máme v Poslanecké sněmovně v tuto chvíli i my, kteří jsme zde v rouškách,“ vytkl poslanci Volnému a jeho kolegovi Bojkovi exministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) a i on sklidil potlesk části poslanců.

Poslankyně ANO Věra Procházková na poslance udeřila emotivně. „Uvědomujete si všichni, co jste tady, že venku umírají lidi? Opravdu vážně si uvědomujete, že venku umírají lidi a my tady mluvíme a mluvíme, přerušujeme a mluvíme a přerušujeme. Vždyť je to hrozný. Panu poslanci Volnému: sedněte si místo mě do tý sanity, zkuste se dívat na toho umírajícího člověka a přestaňte lidem říkat, že covid nic není. Začněte tu roušku nosit a běžte se konečně taky otestovat tak, jak se testují všichni, kdo tady v tom poslaneckém sále jsou,“ vzkázala rebelujícímu poslanci bez roušky Procházková a sklidila potlesk mj. i od vicepremiérky Schillerové.

Komunistický poslanec Leo Luzar míní, že se má ministr Blatný více zaměřit na důvěru občanů a přesvědčit lidi, že kroky, které činí, činí s rozmyslem. „Ano, jsou vystrašeni. Je velká skupina lidí, kteří jsou opravdu reálně vystrašeni a já jim rozumím,“ podotkl.

Znovuvyhlášení nouzového stavu vládou po žádosti hejtmanů označil Luzar za protiústavní. Vládě pak také vytkl, že ani dříve lidem dostatečně nevysvětlila, co to nouzový stav vlastně přesně znamená. „Nouzový stav, ten terminus technikus, se zaměnil za opatření, která byla činěna a díky tomu byl nouzový stav, ten název, diskreditován v očích veřejnosti,“ míní Luzar. Odmítl, že se zrušením nouzového stavu by bylo hned lépe. Za výhodu nouzového stavu uvedl, že všechna opatření, která omezují osobní svobodu člověka, jsou podrobena parlamentní kontrole.

Upozornil na to, že původní návrh pandemického zákona kontrolu neobsahoval. Luzar však kritizuje i nový návrh se zapracovanými připomínkami pravicové opozice. „Jak pejsek a kočička vařili dort, tak to, s prominutím, slátali dohromady,“ dodal s tím, že předložený návrh zákona není dobrý a jeho předkladatel se nechal „zahnat do kouta“.

Ve Sněmovně opět bez roušky domluvil poslanec Volný. Na řadu přichází dezinfekce.  „Prosím o provedení hygienického opatření,“ dezinfikují na žádost místopředsedy Sněmovny Petra Fialy po Volném opět pultík.

„Klidně si nás posaďte tam nahorů za to sklo, to uvidíte spoustu zajímavých věcí a nám se tam bude líbit, my tam budeme spokojení, ono to bude vypovídat spíš něco o vás, než o nás. Nám to tam vadit nebude,“ reagoval Volný během svého projevu na návrh Piráta Michálka, aby byli kvůli tomu, že nenosí roušky a mohou šířit nákazu, přesazeni na galerii pro hosty za plexiskla.

„Trikolóra nepodpoří pandemický zákon. Je to jen jiný název pro nouzový stav, lockdown, plošná opatření a pokutování občanů,“ uvedla na twitteru strana, která má ve Sněmovně po opuštění svých původních stran, za které byli zvoleni, tři poslance včetně Václava Klause ml.

„Vláda situaci nezvládá, plošný lockdown není řešením a zbytek standardní opozice je spolek pokrytců a asi ta republika musí spadnout ještě na hlubší dno, aby se něco změnilo,“ uvedl Klaus po startu odpoledního jednání Sněmovny.

„Piráti a ODS se stávají členy velké lockdownové koalice s vládními stranami,“ útočil Klaus a jejich počínání označil za "vrcholně pokrytecké". Za „krále všech pokrytců“ pak označil Tomia Okamuru.

„Nemám na to žádný názor,“

uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) dle CNN Prima News na dotaz, zda je pro, aby se 22: února otevřely malé obchody. Poukázal pouze na to, že mezi ministry nepanuje jednotný názor. „Situace je špatná. Pokud 50 procent lidí nedodržuje opatření, je to složité. Není vhodná doba na to, abychom rozvolňovali,“ dodal Babiš.

Exministr životního prostředí v Nečasově vládě Pavel Drobil (ODS) se pozastavil nad návrhem Pirátů, aby byly zavedeny roušky či respirátory ve firmách a fabrikách. Šéfovi Pirátů Ivanovi Bartošovi na twitteru vzkázal: „V kanclech asi no problém, ale byl někdy ve výrobním provozu? Nejlépe “teplém”? Doporučuji mu to a pokud v tom respirátoru vydrží pracovat déle než 30minut a neudusí se, tak mu dám bludišťáka.“

Poslance Dominika Feriho (TOP 09) pobavil záběr z tiskovky koalice SPOLU, kde stál za šéfem ODS Petrem Fialou.

"Dohoda vlády s koalicí SPOLU i s dalšími stranami je na světě, mám opravdu radost. Způsobené škody budou hrazeny, kontrola Parlamentu zůstane zachována, účinná opatření má vláda ve svých rukou. Když se chce, tak to jde!" pochvaluje si poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).

"Vypadá to super. Vše bylo vládou akceptovatelné," podotkl poslanec TOP 09 Vlastimil Válek.

"Dnešní jednání s premiérem o pandemickém zákonu považujeme za velmi úspěšné. Výsledkem je kvalitní návrh pandemického zákona z dílny opozice s drobnými připomínkami vlády," pochvaluje si koalice SPOLU.

"Všichni zúčastnění projevili pochopení a snahu se dohodnout," uvedl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Děkoval vládě, že akceptovala připomínky opozice. "Můžu si povzdechnout, že je to pozdě, ale jak říká klasik: lépe pozdě, než ještě později," dodal ve Sněmovně.

Na náhradu škody podle pandemického zákona by měl být nárok od 1. března do konce platnosti předpisu. Novinářům to po dnešním jednání s opozičními stranami řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Žádosti, na jejichž předložení by měli poškození podnikatelé dostat roční lhůtu, bude přijímat ministerstvo financí. Na vyjádření by měl úřad dostat šest měsíců, uvedl premiér.

Uchazeči o odškodnění budou muset škodu prokázat, odpočítají se také již vyplacené kompenzace.

"Pokud se někdo rozhodne požádat o náhradu škody, tak by to mělo platit od 1. března do skončení pandemického zákona. Potom mají rok, aby to předložili. Bude se to podávat na ministerstvo financí, které má šest měsíců na vyjádření," uvedl.

Vláda se dohodla s opozicí. Pandemický zákon bude i s odškodňováním

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) dnes navrhne na jednání Sněmovny, aby byl nouzový stav ukončen se začátkem účinnosti pandemického zákona.

Vláda s opozicí našly shodu na znění pandemického zákona, řekl předseda ODS Fiala. Kabinet do předlohy podle něj zahrnul i řešení odškodňování.

"Došlo k dohodě na znění tzv. pandemického zákona," potvrdil Fiala. "Vláda akceptovala asi 80 procent našich návrhů, to poslední, co zbývalo, byl paragraf týkající se odškodňování, náhrady škod, to pro nás bylo velmi podstatné. Vláda dnes přišla s řešením, které odpovídá věcně těm našim požadavkům. To je důležitá zpráva pro občany. Budou mít možnost žádat o náhradu škody, která jim byla způsobena v souvislosti s opatřeními pro zvládání nemoci covid-19," uvedl Fiala.

Blatného ministerstvo zdravotnictví čelí kritice i za to, že pomalu očkuje vakcínami, které již do Česka dorazily a nyní dle kritiků leží v lednicích či skladech. V ČR je již přes 40 tisíc vakcín AstraZeneca, třetího z dodavatelů po firmách Pfizer a Moderna. Vyočkováno však bylo pouze cca 2,7 tisíce AstraZenecy. Objevily se i spekulace, že většina ampulí zmrzla - zatímco vakcíny Pfizer se musí skladovat v mrazácích a při teplotě -70°C, na ampule AstraZeneca stačí běžná lednice.

Ministerstvo však spekulace popřelo. "Žádné vakcíny AstraZeneca nezmrzly. Všechny očkovací látky byly do tří dnů rozvezeny ze skladu distributora do jednotlivých očkovacích míst. Tedy není pravdou ani to, že by vakcíny ležely ve skladu," ohradil se Blatného resort na twitteru.

Ministr na včerejší tiskovce připustil, že část lidí odmítá očkování právě touto vakcínou, neboť má nižší účinnost, než předchozí dvě. Blatný obavy odmítl, upozornil, že i vakcíny AstraZeneca schválila Evropská léková agentura. Čtěte ZDE

"Konečně mezi vládou a opozicí probíhají jednání, která dávají nějakou naději a obě strany se chtějí někam posunout," pochvaluje si šéf ODS Petr Fiala. V rozhovoru pro Blesk Zprávy Fiala tento týden řekl, že premiér Babiš svým předchozím jednáním všem přiložil pistoli k hlavě. Více čtěte ZDE. "On prostě všem přiložil pistoli k hlavě a řekl: buďto budete hlasovat, nebo na vás hodím odpovědnost za to, že se ta pandemie nezvládá," vrátil se Fiala k předchozímu hlasování o nouzovém stavu, který do 16. března Sněmovna odmítla prodloužit.

Pokud je návrat žáků do škol, po kterém opozice volá, skutečnou prioritou, tak otevření obchodů a další změny nejsou možné. Na twitteru to dnes ráno uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) navrhuje od 22. února zcela otevřít maloobchod. Studenti maturitních ročníků by podle plánů vlády měli do školy nastoupit 1. března.

Na tiskovce koalice Pirátů a STAN se ve Sněmovně sešli v atriu šéf STAN Vít Rakušan, poslankyně Věra Kovářová a Piráti Jakub Michálek a Mikuláš Ferjenčík.

"Máme za sebou turbulentní vývoj v těch posledních týdnech, ale nic to nemění na té situaci okolo nás. Ta je vážná. Nouzový stav, nenouzový stav, prostě situace a vývoj pandemie v ČR vláda dlouhodobě nezvládá a ocitáme se v situaci, kdy můžeme něco změnit," uvedl Rakušan, podle kterého je mj. potřeba začít testovat lidi ve firmách a výrobních provozech, kde je velké ohnisko nákazy. "Zároveň si myslíme, že je zde nutná povinnost, aby zaměstnanci v provozech nosili respirátory FFP2 nebo certifikované roušky," dodal.

Nouzový stav po konci února nepřipadá v úvahu, míní Rakušan. Aktuálně platí po žádosti hejtmanů do neděle 28. února.

"Opozice slaví úspěch. Premiér Andrej Babiš ve středu po večerním jednání přistoupil na většinu opozičních připomínek k pandemickému zákonu,"

uvedl po jednání opozice a vlády hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS).

V rámci vládních opatření zůstávají v Česku uzavřené tři okresy - Cheb, Sokolov a Trutnov. Ministr Blatný však nevylučuje, že uzavírka může postihnout i další lokality. Tento týden se debatovalo o okrese Tachov, hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová (ODS) to však odmítla.

Otevřou obchody 22. února?

Opozice volá po odstranění některých vládních restrikcí, často např. po uvolnění v maloobchodu. Řada obchodů musí být kvůli vládnímu nařízení uzavřena. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) jim zkraje týdne dal naději, že by mohly otevřít již 22. února, následoval souhlas Rady vlády pro zdravotní rizika.

Premiér Babiš i ministr Blatný jsou však opatrní. "Jsou tu názory, že uvolňovat například obchody je absolutní šílenství," varoval Babiš. 

„Já bych se zejména chtěl nesmírně bránit slovu rozvolnění, protože jestli k nějaké změně dojde - a o tom se teď jedná - tak to musí být něco, co povede jenom ke změně nařízení a restriktivních opatření k tomu, abychom každý jeden převzali svůj díl odpovědnosti. I když dojde k otevření obchodů, potom jen za takových podmínek, a bude to na nás na všech, na podnikatelích, na návštěvnících obchodů, na všech, aby místo toho, že jim stát začne říkat: toto musíte, toto nesmíte, tak budou nastavena taková pravidla, aby se zabránilo šíření toho onemocnění. A nesmí to být pojato jako rozvolňování. To slovo v  současné době v podstatě nelze použít, protože k rozvolňování opravdu není čas,“ míní ministr Blatný. Více o možném otevření obchodů od 22. února čtěte ZDE

ČSSD zaútočila na opozici

Zatímco se vládní představitelé snažili domluvit s opozicí a chystali se na středeční schůzku, došlo na sociálních sítích ke kuriózní situaci. Na profilu ČSSD se objevil ostrý atak právě vůči opozici, kterou viní Hamáčkova strana ze zapříčinění mezinárodní ostudy kvůli tlaku na rozvolnění.

"Zatímco všechny okolní státy řeší, jak lépe ochránit své občany před epidemií, tak naše opozice nahlas uvažuje o rozvolnění pravidel. A to vše v situaci, kdy čelíme nástupu agresivnější mutace koronaviru. Situace se bohužel rychle zhoršuje třeba v Praze, kde je v současné době obsazeno už více než 90 % lůžek na ARO a JIP. Podobně, jako v Karlovarském kraji. I proto zastává ČSSD opatrný pohled a přístup. Na místě teď opatrnost, ne laciný populismus," vzkázala ČSSD na svém profilu.

„Plošná opatření samozřejmě nefungují, když nejsou dodržována na individuální úrovni,“

upozornil ve středu na tiskovce ministerstva zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Společenská situace je nastavená tak, že v současné době v ČR ta opatření nejsou dodržována, to je fakt. Je úkolem nás všech, a to nemyslím jenom vlády, ale všech, najít způsob, jakým se vrátit k dodržování těchto opatření,“ dodal ministr.

Česko má problém na JIPkách

K jednání o pandemickém zákonu dochází v době, kdy v Česku nepanuje příznivá epidemická situace. Počty nakažených dál rostou, obavy však budí především situace v nemocnicích. A to i kvůli vytíženosti lůžek JIP jak pro covidové, tak pro necovidové pacienty.

Počet lůžek JIP pro covidové pacienty klesl ve čtvrtek na 154 na celé Česko, v Praze na 3 volná lůžka, v Plzeňském a Karlovarském kraji hlásí dokonce 0 volných lůžek na covidových JIP. Situace znepokojila i ministra zdravotnictví Jan Blatného (za ANO), který upozornil, že o zahraniční pomoc bude Česko žádat až v momentě, kdy bude celkový počet ARO a JIP lůžek jen na 10 procentech kapacity v celém Česku. Nyní klesl již na 14 procent.

„V řadě krajů se jedná o jednotky lůžek intenzivní péče celkem a těch, které jsou vyhrazeny pro covid, tam se ta čísla objevují ještě nižší,“ upozornil ve středu Blatný s tím, že pomoc ze zahraničí, jakkoliv ji nechce podceňovat, je spíše symbolická, protože "v ČR jsou potřeba tisíce lůžek intenzivní péče, nikoli desítky, nebo stovky".