Pořadatelé akcí už rok trpí: Děsivé ztráty, hrozící krach. Češi na výstavy jen s testem?

Pavel (jméno na žádost změněno) pracuje jako ekonom v jedné z pražských firem, která se zabývá realizací veletrhů a výstav. Únor pro něj vždy býval hektický, začínala veletržní sezóna a on chystal podklady pro všechny akce, které ten rok spolupořádal. Posledních dvanáct měsíců však řeší jen stornované faktury vystavovatelů, kteří ztrácejí naději, že se cokoliv bude konat.

Podle něj se obor zastavil během loňského ledna, kdy se koronavirus dostal z čínského Wu-chanu poprvé do Evropy. Všude se postupně začaly rušit velké akce, až v březnu přišla od české vlády úplná stopka pro veřejný život. V březnu přitom vrcholily přípravy pro veletrh, který firmu, kde působí, živí. Nedalo se nic dělat, pořádání odsunuli o rok, smlouvy přepsali.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Tehdy ještě nevěděli, že i o termínu 2021 si zřejmě mohou nechat jen zdát. Letošek přitom měl být rokem, kdy se vše postaví zpět na nohy. Uplynulý rok byl totiž pro celý obor velmi krutý, jak firmy zjistily velice brzy. Nemohly pořádat skoro nic, když nepočítáme výjimky z léta, kdy byly povoleny menší akce za určitých pravidel, jako stavebně oddělené prostory.

Teď se píše únor 2021 a stále se epidemiologická situace nelepší, tudíž veletrhy, výstavy a kongresy se stále konat nemohou. „Vůbec nemáme představu, co se bude dít,“ hodnotí situaci Pavel pro Blesk Zprávy.

Havlíček: Byli jsme dlužníky

Naděje vkládá alespoň do vznikajícího programu plošných kompenzací, který aktuálně připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu s ministerstvem financí. Ten by měl všechny specializované dotační programy sloučit do jednoho, pracovně nazývaného COVID 2021, podpora by se plošně odvíjela od meziročního propadu tržeb. Vláda o něm promluvila v pondělí, schválila také očekávanou podporu pro veletrhy – po několika měsících čekání.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) přiznal, že stát byl v tomto ohledu dlužníkem. „Vůči tomuto segmentu máme určitý závazek,“ podotkl. Sám řekl, že to byl poslední specializovaný program, který chyběl. Spuštěn bude zpětně, aby firmy mohly čerpat pomoc za rok 2020, až budou spuštěny plošné kompenzace, tak budou moci využít ty. Podniky si rozdělí 600 milionů korun, maximální výše podpory bude 20 milionů korun.

Přísná pravidla pořád lepší než nic

Ztráty zaměstnání se podle Pavla pracovníci vyhnuli jen díky příspěvkům na mzdu. „Nepropouštěli jsme, protože se využil program Antivirus. Ten má teď někdy skončit a bude kurzarbeit, ale to se také neví odkdy,“ popisuje další nejistotu pracovník. Firma si z nouze pomohla i dočasnou expanzí do jiného oboru, ale to není dlouhodobé řešení.

Finanční správa odmítla desetitisíce žádostí o kompenzační bonus. Co jí vadilo?

Absolutně žádný výhled, co bude dál, je podle Pavla obecně společným jmenovatelem pocitů, které veletržnictví už rok zažívá. „Všechno je vysloveně nejisté, neznámé a nepředpokládatelné,“ říká s tím, že všichni si přejí jediné – aby se konečně rozběhl chod. Proto podporuje variantu pořádání akcí s povinností antigenních testů a respirátorů, podle něj by s tím „absolutně stoprocentně“ souhlasili i vystavovatelé.

„Oni si spočítali, že všechno je lepší než nic. Určitě by tam dodržovali dvoumetrové odstupy, ochranu,“ vysvětluje muž a přidává čísla: „Firmy by to testování i zaplatily. Když zaplatíte tamhle plochu stánku 100 tisíc, tak se vám pořád vyplatí 100 tisíc mínus cena testů a respirátorů.“ Toto opatření je podle něj důležité i proto, že je jasné, že koronavirus nikam neodejde a proočkování populace bude ještě trvat velmi dlouho. „Musíme to otevřít za těchto podmínek,“ je přesvědčen.

Bez pomoci to nepůjde

Kvůli zákazu akcí celému oboru každým dnem narůstají ztráty. Jen firma, kde působí Pavel, za rok 2020 přišla o více než 10 milionů korun.  Je to však malý subjekt, jiné jsou na tom mnohem hůře, přičemž v Česku působí okolo 400 veletržních správ. „Jenom Brňáci (Veletrhy Brno, pozn. red.) tvrdí, že měli ztrátu 500 milionů. Takže to může být tři čtvrtě miliardy celorepublikově,“ odhaduje ekonom výši loňských ztrát jen u veletržníků.

Jeho slova potvrzuje předseda Asociace výstavářských firem (AVF) Jiří Carda. „Krize nás zasáhla mnohem dříve, než státy začaly omezovat ostatní obory. Nezpomalila nás na 50 nebo 70 %, zastavila nás z plné rychlosti na nulu prakticky přes noc. Zároveň je jasné, že výstavářství se začne rozbíhat jako jedno z posledních odvětví ekonomiky. Ztráty jsou obrovské,“ uvedl šéf asociace.

„Nekončící pocit zmaru a zoufalství.“ Dodávky firem napojených na gastro kroužily na protest kolem Úřadu vlády

I on říká, že jediným programem, který dosud fungoval, je Antivirus, ale ten sám o sobě nestačí. Na ostatní podpory jako COVID nájemné se skoro nikomu dosáhnout nepodařilo a půjčky také firmám nikdo neposkytne, jelikož jsou rizikovým oborem. Poslední nadějí je tak nově schválená přímá podpora pro veletrhy, výstavy a kongresy.

Hlavní problém? Důvěra

Testování jako schůdnou cestu pro zprovoznění akcí zmiňuje také Vít Rozehnal, předseda České eventové asociace. „Podporujeme velmi, aby se otevřelo s možností antigenních, nebo jiných testů (…) aby to bylo už na lidech,“ popsal pro Blesk Zprávy. Asociace dle jeho slov na tuto možnost upozorňuje již od října, antigenní testy jsou dostupné a teď je navíc proplácí zdravotní pojišťovny.

Stejně jako Pavel je přesvědčen, že organizátoři si rádi pohlídají, aby akce proběhly za dodržování všech hygienických podmínek, i přísných. Ve hře je nejen jejich pověst, ale také spokojenost klientů. „Pokud děláte jako firma pro nějakého zadavatele, tak ten zadavatel bude požadovat, aby to bylo bezpečné. Možná i mnohem víc než stát,“ popisuje Rozehnal.

Kdy se akce znovu rozběhnou, si však odhadovat netroufá, přirovnává to k dívání se do křišťálové koule. „Doufáme v pozitivní vliv očkování. Ale předvídat něco na delší dobu je strašně těžké,“ uvedl šéf eventové asociace. Zatímco některé akce, třeba zaměstnanecké, se plánují zhruba čtyři měsíce dopředu, u jiných, jmenovitě mezinárodních kongresů, to může vyjít i na několik let. „Tam jsou kandidatury, pět let předem se vybírá pořadatelské město a pak se na tom tři roky pracuje,“ popisuje s tím, že u takovéto akce nikdo nový termín hledat nebude, dokud nebude stoprocentně jisté, že se znovu nezruší.

Bazénáři si sáhli na dno, zavřeno měli třetinu roku. Nejblíž krachu má plavání pro děti

Právě možnost zrušení je podle Rozehnala největší blok pro jakékoli plánování v dnešní době. Důvěra účastníků nesmí být otřesená, jako příklad dává veletrhy. „Musí přijet hodně vystavovatelů, ti vystavovatelé musí věřit, že to opravdu bude, že tam lidi přijdou, stojí je to hodně peněz…“ vyjmenovává.

Možností by proto mohl být model, který funguje u našich sousedů. „Třeba v Rakousku udělali program garancí, že v nějakou chvíli, až se to pustí, pořadatelé eventů budou mít garanci, když se to zruší, tak jim stát pomůže,“ říká Rozehnal, podle kterého do toho rakouská vláda investovala 300 milionů eur. Osobně je připravený o možnosti s českou politickou reprezentací vyjednávat.

Mezitím eventový obor přežívá jen díky novým formátům, na které se dokázal adaptovat – virtuální setkání či hybridní varianty. To ale není možnost pro některé typy již zmíněných kongresů nebo veletrhů. „My víme od začátku, že jsme byli první, kdo jsme byli omezení a že budeme poslední, kdo se rozjedou,“ konstatuje Rozehnal. A schválená podpora? Za tu je rád, i když podle evropské směrnice byla rezerva pro větší.