Vedlejší účinky vakcín mohou být i ze stresu, míní virolog. Roli hrají obavy z dětství

Očkování je podle řady expertů nejrychlejší a nejspíše i nejšetrnější odpovědí na koronavirovou pandemii. Vakcinace již probíhá na celém světě a s ní se objevují i nežádoucí účinky vakcín. „Relativně často se po očkování mohou rozvinout potíže podobné chřipce se zimnicí, bolestí hlavy, kloubů a svalů, může být i vysoká horečka, je tedy potřeba počítat s možnými omezeními,“ vypočítává nejčastější negativní účinky pro Blesk Zprávy tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková.

Ještě k 6. lednu evidoval SÚKL asi 19 hlášení o nežádoucích účincích, nyní jich je podle Brunclíkové 106. „Nárůst počtu hlášení souvisí s největší pravděpodobností s rozšířeným očkováním. V naprosté většině případů se jedná o očekávané nežádoucí účinky, tedy lokální reakce v místě vpichu, zarudnutí a otok paže, únava apod. Jen velmi ojediněle byly hlášeny závažnější hypersensitivní reakce,“ dodává k tomu mluvčí.

Zarudnutí a bolest v místě vpichu může být podle ředitele Biologického centra AV ČR a virologa Libora Grubhoffera mechanickým následkem očkování. „Jehla vstupující do svalu zanechává stopu doprovázenou svalovou bolestí. To je něco, co bude krátkodobě cítit většina očkovaných,“ vysvětlil Blesk Zprávám.

Grubhoffer: Může jít o obavu, kterou si neseme z dětství

Některé vedlejší účinky mohou být způsobeny psychickým vypětím, jak doplňuje expert. Někteří lidé mají z očkování strach, obávají se jehly pronikající do těla. „Vzpomínám si, že jako děti jsme šli do školy s obavami v den, kdy jsme měli být ve třídě očkováni. To si někteří lidé odnáší do vyššího věku, zůstává to v lidské mysli někde na pozadí, může to dokonce způsobit i vedlejší účinky, jako je bolest hlavy nebo únava,“ míní Grubhoffer.

Zeman se nechá očkovat ve středu, v nemocnici zůstane dva dny. „Na něco umřít musím,“ říká

Ne všechny vedlejší nežádoucí účinky jsou ale jen psychického původu či dobře vysvětlitelnou reakcí organismu. Objevují se i případy vážnějších reakcí na očkování. Brunclíková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv zmiňuje nahlášený případ starší pacientky, která je po očkování ve vážném stavu a v důsledku přetrvávající nevolnosti nepřijímá potravu.

Tento případ ale jen podle Brunclíkové ukazuje, že je vždy vhodné se o očkování pobavit se svým ošetřujícím lékařem. „Rozvaha lékaře, zda očkování proti covidu-19 konkrétnímu pacientovi doporučí, by měla zahrnovat zvážení, jak náchylný je pacient k závažným komplikacím při možném prudkém zhoršení zdravotního stavu. Rovněž u pacientů v terminálních stádiích onemocnění je třeba zvážit, zda pro ně očkování nebude znamenat nepřiměřenou zátěž,“ komentuje dále SÚKL pro Blesk Zprávy.

Podle Grubhoffera může výjimečně dojít i k závažnějším neurologickým účinkům. „Dostavit se mohou třeba v podobě nepříjemného mravenčení v prstech nebo pocitu znecitlivění části končetin či obličeje, což může být negativní účinek na nervovou činnost. V takovém případě je nutné vyhledat praktického lékaře nebo neurologa a situaci konzultovat s odborníkem,“ dodává k tomu ředitel Biologického centra AV ČR.

Pozor na alkohol po očkování

Výpis vedlejších účinků ale není od toho, aby lidi vyděsil, jak se shodují experti napříč státy. V naprosté většině případů navíc po očkování dochází jen k výše zmíněným lehčím vedlejším účinkům. Řadu z nich si navíc může člověk „udělat“ sám, pokud si po očkování nedopřeje odpočinek.

Blatný představí změny „psa“ vládě. Přidejte šestý stupeň, volá kvůli mutaci vědec

„Jako u každého očkování, tak i zde platí, že očkovaný má být zdráv, tj. nemá mít žádné příznaky infekčního onemocnění nebo jiné akutní zhoršení zdravotního stavu. Po očkování by měl dodržovat alespoň 1-2 dny klidnější režim. To sice nemůže zcela zajistit, že se neobjeví žádné nežádoucí účinky, ale každopádně to napomůže stav po očkování i případné nežádoucí účinky lépe zvládnout,“ uvádí mluvčí SÚKL s tím, že se nedoporučuje několik dní po očkování nadměrně konzumovat alkohol.

Co se vlastně v těle děje po očkování?

Blesk Zprávy se také ptaly, co vlastně nežádoucí účinky, jako je horečka, vyvolá. „Pokud hovoříme o první dostupné vakcíně od firmy Pfizer/BioNTech, tak ta funguje na bázi mediátorské RNA, která nese genetickou informaci o výběžkovém antigenu koronaviru v lipidické nanočásti, jakési tukové kapičce. Tyto nanočástice RNA vakcíny jsou v těle očkovaného jedince rozpoznány podobně jako cizí vetřelci a odeslány nejkratší cestou do lymfatických uzlin - lokálních center imunity člověka,“ snaží se složité fungování vakcín vysvětlit Grubhoffer.

V lymfoidních buňkách lymfatických uzlin je mediátorová RNA uvolněna z lipidických nanočástic (tukových kapiček) a zavedena do ribozomů buněčné továrny na bílkoviny, kde se začne ve velkém vyrábět bílkovina koronavirového výběžku S. „Imunitní systém očkovaného jedince začne vzápětí odpovídat na tuto cizorodou bílkovinu koronaviru tvorbou specifických protilátek a faktorů buněčné imunity namířených proti povrchovým výběžkům koronaviru“ uzavírá expert.