7°C
Lékař nakaženého taxikáře Roberta: „Plošné testování je tunel na peníze,“ říká Martin Balík
Kdy se konečně zbavíme koronavirové epidemie? I na tuto otázku odpovídá docent Martin Balík, vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF v Praze. Ten mimo jiné léčil a vyléčil také taxikáře Roberta Markoviče, patrně „nejslavnějšího“ pacienta, který prodělal koronavirus, a zároveň také prvního, komu byl poskytnut lék remdesivir.
Blesk: Reprodukční číslo R ukazuje, kolik lidí v průměru nakazí pozitivní člověk. V Česku se ho podařilo srazit k hodnotě 0,8. Je čas začít rozvolňovat?
Doc. Martin Balík: „Myslím, že je dobrý nápad, aby se otevřely všechny školy. To zavření škol s ,erkem‘ pohnulo zcela zanedbatelně. Na to tady byla studie a to, co říkají lidi, kteří tady chtějí ještě více utužovat lockdown, je postaveno na vodě. Školy se nikdy neměly zcela zavřít, sám jsem podepsal petici za obnovu školní docházky. Ten příznivý vývoj nám to nyní umožňuje.“
Problém u starších dětí je, že mají více sociálních kontaktů. To podle vás není problém?
„Oni ty kontakty mají stejně, akorát že mimo školu, pořádají nejen víkendové party. Návrat ke školním povinnostem, sportům a zájmovým činnostem by byl z epidemiologického hlediska přínosem. Zvláště když si uvědomíte, že profesionální ligové soutěže už se rozjely. Takže fotbal, hokej ano a školy ne? Kde máme priority? V jiných zemích s velmi přísnými epidemiologickými opatřeními nebyly s výjimkou Izraele a České republiky školy zcela uzavřeny. Zahráváme si se vzděláním národa, a to se nám nepříjemně vrátí v blízké budoucnosti.“
Myslíte si, že nemůže přijít další vlna nákazy, když se rozvolní opatření?
„Domnívám se, že monitoringem epidemiologických dat a pozvolným uvolňováním opatření dospějeme do určité rovnováhy. Nemyslím si, že to bude tak tragické, že bychom museli být stále zavření. Najdeme rovnováhu, jak vybalancovat potřeby většinové společnosti, potřeby mladých lidí a lidí v produktivním věku versus potřeba ochrany 4-5 % občanů z rizikových skupin.“
Co tím konkrétně myslíte?
„Myslím, že není možné věčně bránit většinové společnosti normálně žít, je potřeba ji edukovat k odpovědnosti a solidaritě s ohroženými skupinami obyvatel.“
Společnost Pfizer na začátku týdne oznámila, že jejich vakcína chrání očkované dobrovolníky proti covidu ve více než 90 procentech. Kdy ta vakcína bude u nás a je to řešení covidové situace?
„Nejsem vakcinolog, ale je dost možné, že koncem zimy tady vakcína bude k dispozici. Je to věc, která změní společenské klima. Otázka je, jak v nějakém epidemiologickém režimu přežít půl roku, a pak se teprve začne populace proočkovávat.“
Jak by měl ten půlrok podle vás vypadat?
„Ze strany občanů odpovědně, zdrženlivě, disciplinovaně, ale také sebevědomě. Zvládneme to.“
Pak bychom se mohli vrátit k životu, jako jsme žili předtím?
„To se asi úplně nevrátíme. Na jaře přijdou chřipky a na našem oddělení budeme mít práce pořád hodně. Pokud tu bude několik firem vyrábět vakcínu, tak se veškerá opatření rozvolní rychleji. Teď je R 0,8, takže jsme se dostali tam, kam jsme potřebovali. Můžeme rozvolňovat restriktivní opatření.“
Jsme už za vrcholem epidemie?
„Nevím, mě zajímají kriticky nemocní a závažné stavy. Těch přibývá daleko méně než počtů pozitivně testovaných. Pro mě je vrchol jinde než pro datové analytiky. Je totiž reálné, že těžké stavy budou stále přibývat, i když počet nakažených bude klesat.“
Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka bylo Česko ještě na konci října v nejhorší situaci na celém světě. Covid-19 je podle něj v těchto dnech druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Souhlasíte s tím?
„Myslím, že pan doktor Kubek si na tom vaří nějakou svoji politiku. Je nicméně možné, že v posledních týdnech se úmrtí s pozitivitou covid-19 dostává na druhou příčku. Pořád zde ale dominují kardiovaskulární choroby a onkologická onemocnění. A je fakt, že řadě z těchto pacientů zkrátí zbytek života koronavirus. “
S covidem tuto středu zemřelo 247 lidí. Jak vnímáte tu debatu, zda s covidem, nebo na covid?
„Myslím, že to nejde tak rozdělovat. Pravda je někde uprostřed. Někdo může mít nějakou vážnou nemoc, ale mohl by tu být třeba ještě několik let, akorát ten koronavirus jeho stav zhoršil. Když jsme se nad tím zamýšleli na jaře, tak to byly přibližně dvě třetiny lidí těžce nemocných a jedna třetina umírala v přímé souvislosti s covidem.“
Kolik těžkých případů máte v současnosti na vašem oddělení ve VFN v Praze?
„Trvale máme okolo dvaceti na umělé plicní ventilaci a polovinu z nich na ventilaci dohromady s ECMO, mimotělní membránové oxygenaci. To se pořád mění. Takže těch těžkých případů v intenzivní péči máme přibližně třicet až třicet pět a z toho dvacet je extrémně závažných.“
Může se lékař rozhodnout někoho s covid nákazou neléčit?
„No samozřejmě. Ten pacient musí mít tak strašně těžké postižení v rámci své anamnézy a palety chorob, že nemá šanci to zvládnout. Takže my se můžeme rozhodnout na podkladě třeba terminálního onkologického onemocnění, kdy má pacient prognózu maximálně pár měsíců života, že pokud má velmi těžké oboustranné postižení plic, tak mu nastavíme léčbu jen do určitého stupně. A od určitého stupně výš už tu léčbu nevidíme smysluplnou a neposkytujeme ji.“
Co neposkytujete?
„Neposkytneme jim třeba určité metody jako ECMO nebo invazivní plicní ventilaci, protože v tom nevidíme smysl, když má člověk extrémně těžké postižení a má před sebou např. šest měsíců života pro svoji generalizovanou onkologickou diagnózu. To postižení musí být takové povahy, že mu nedává šanci na vyléčení během této omezené doby. Takže ten člověk je tady léčen plně do určitého stupně. Může se stát, že se uzdraví, ale také že to ten pacient nezvládne a pak pro vyčerpání možností moderní medicíny umře. A to je člověk v seznamu těch 247 úmrtí denně, o kterých jste mluvil.“
Prvním lékem na covid byl remdesivir. Jakou s ním máte zkušenost?
„Docela dobrou. Pro pacienty, kteří nemají ještě rozšířené plicní onemocnění, můžeme zablokovat vysokou infekční dávku, nálož viru zmenšíme a ti lidé mají větší šanci svým imunitním systémem se s tím koronavirem poprat. Musíte to podat včas.“
Kolik lidí už remdesivir dostalo?
„Jednou z mých úloh je schvalovat remdesivir pro Českou republiku. K dnešku ho dostalo okolo 1760 lidí.“
Je to hodně? Dostalo se na všechny, kdo remdesivir potřebovali? Kolika z nich pomohl?
„Je to hodně, musíte k tomu připočítat ještě další dva programy pro české pacienty z jara 2020, bude jich tedy o pár desítek více. Česká republika má nastavený objektivní indikační systém v režimu 24/7, kdy se každému, kdo nemá kontraindikace a zapadá do skupiny, kde to má smysl, lék ihned dostane. Vyhodnocení efektů bude velmi zajímavé, sám jsem na to zvědav. Je ale jisté, že určitým skupinám pacientů zabránil přechodu do velmi těžkých forem covid-19.“
Dalšími léčivými látkami byly favipiravir nebo plazma. Je remdesivir nejlepší lék?
„Ne, já ho vidím jako lék indikovaný pro určitou selektovanou populaci pacientů. Jinak to formulovat nejde. Plazma má také svoji indikaci u časných forem, favipiravir je také velice zajímavé antivirotikum. Ale nelze je úplně porovnávat.“
Co si myslíte o plošném testování celé republiky?
„Myslím si, že to je tunel na peníze v hodnotě 3,5 miliardy Kč, kterým si někdo zajišťuje byznys pro firmy, které to budou realizovat. Myslím si, že to je medicínsky nesprávné. Muselo by se najednou otestovat téměř jedenáct milionů lidí. Přes nějaké ambulance, které by to musely udělat ve velice krátkém čase. To by bylo několik tisíc až desítek tisíc lidí na jednoho lékaře. Další věc je, že tam jsou problémy s testy, které nejsou úplně přesné. Takže okolo jednoho milionu lidí z jedenácti řeknete, že jsou negativní, ale oni jsou přitom pozitivní. A naopak – 350 tisíc lidí z 11 milionů otestujete jako pozitivní, zavřete je do karantény a oni jsou přitom negativní. Já už si z toho dělám legraci, že bychom museli otestovat i pejsky a kočičky, kteří to také budou přenášet, a ti na karanténu kašlou a běhají po zahradách a mrouskají se. Jsem rád, že plošné testování nebude. Je dobře testovat rizikové části populace, to jsou například penzisti v domovech důchodců. Těm to ale musíme nějak šetrně vysvětlit.“
Děláte si i vy pravidelně testy, jestli jste zdravý?
„Ne.“
Takže nevíte, zda jste covid prodělal nebo ne?
„Já jsem čekal na příznaky, které jsem zatím neměl. Nebo jsem to prodělal bez příznaků, ale netestoval jsem se.“
Říkal jste, že vás bude zajímat, jak se budou vyvíjet plíce taxikáře Roberta Markoviče, když se dostane do normálního života. Máte už nějaké zprávy o něm?
„On za námi byl a ukázalo se, že výrazně zhubl a že je výkonnější než před koronavirem. Teď máme tolik práce s přívalem pacientů, že nemám čas na studie tohoto typu, ale určitě se na to chystám. Máme představu, co u nich budeme sledovat. Myslím, že ta největší vlna teď na podzim má před sebou ještě tři měsíce rehabilitace. Teprve po ní to budeme moci vyhodnotit.“
V USA během středy přibylo rekordních 144 133 nových nakažených koronavirem. Čím to je?
„Oni přísná epidemiologická opatření nikdy zcela nezavedli a to málo brzy rozvolnili. Je to test pro americké zdravotnictví. Nový prezident Joe Biden, který se dostane do křesla koncem ledna, konečně začne řešit něco s předními odborníky, kterým Donald Trump nenaslouchal. Je mi to líto, ale mám pocit, že to tam může dopadnout tragicky.“
no uvidíme jak to povedou narkomani, už číhají, jak je budete jmenovat, budete to svádět na trávomily