Zrušení superhrubé mzdy míří do finále. Poslanci odklepli i cizí lékaře a řešili teroristy

Babiš navrhuje zdanit hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů zhruba nad 140 000 korun měsíčně doplnit sazbu 23 procent. Hamáček obdobně navrhuje sazby 19 a 23 procent. Oba návrhy mají začít platit už od příštího roku.

Babiš ke svému návrhu napsal, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. Protože Babiš se z dnešního jednání omluvil, přihlásil se k jeho návrhům poslanec ANO Roman Kubíček.

Protože Hamáček byl rovněž nepřítomen, přihlásil se k jeho návrhu jeho stranický kolega Roman Onderka. Při tom zkritizoval Babišův návrh, podle něj by jen rozevřel nůžky mezi bohatými a chudými a znamenal by výpadek přes 90 miliard korun. Babišův návrh znamená desítky miliard pro bohaté, kteří mají sklon peníze šetřit, takže nemají pozitivní efekt pro hospodářství, tvrdil Onderka.

Babiš navrhl poslancům zrušit superhrubou mzdu. U větších výplat chce vyšší sazbu

Podle předsedy klubu TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska nemá vláda žádnou politiku a neví, co chce. Podle něj jsou Babišův i Hamáčkův návrh v rozporu s návrhem státního rozpočtu, který už schválila vláda. Bývalý předseda KDU-ČSL Marek Výborný k oběma návrhům poznamenal, že si připadá jako v absurdistánu. Věra Kovářová (STAN) poznamenala, že následky Babišova návrhu ponesou na svých bedrech i další vlády a další generace.

Vedoucí sekce správy daní Komory daňových poracdů Tomáš Hajdušek zastává názor, že měnit pravidla zdaňování příjmů zaměstnanců na dva roky je v rozporu s deklarovanou snahou vlády o stabilizaci daňového systému. „A je rovněž vyjádřením nedostatku respektu k již tak náročné práci mzdových účetních. Co účetní speciálně a všichni podnikatelé obecně vždy nejvíce kritizují, jsou neustálé změny, kdy se daňové zákony mění častěji než aprílové počasí,“ sdělil ČTK.

Komunisté by spíše využili lékaře států OSN

„V současné době nelze zcela konkrétně specifikovat podobu této pomoci, jelikož se bude odvíjet od možností a nabídky spojeneckých zemí a aktuální potřeby ČR,“ stojí ve vládních podkladech k pomoci zahraničních lékařů.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Působení armádních lékařů a zdravotníků zatím nabídly po české žádosti Spojené státy. Skupiny Národních gard Texasu a Nebrasky mají mít celkem 28 členů. „Předpokládá se, že by se jednalo celkem o čtyři týmy po zhruba sedmi členech, které by vedl lékař. Americké týmy již mají zkušenost se zvládáním pandemie z USA a měly by vlastní vybavení,“ uvedla vláda.

Děkuji všem 122 poslankyním a poslancům, kteří dnes v rámci boje proti #COVID souhlasili s pobytem vojenských lékařů a zdravotníků států NATO a EU na našem území.

— Lubomír Metnar (@metnarl) October 27, 2020

KSČM neprosadila vlastní návrh, podle kterého by v Česku mohli působit vojenští zdravotníci ze všech členských států OSN. Hlasovali pro něj jen komunisté. Předseda poslanců SPD Radim Fiala sice za nabídky zahraniční pomoci poděkoval, hnutí se podle něho ale dlouhodobě staví proti přítomnosti jakékoli cizí armády v Česku. „Nechceme to hlasovat jako pobyt cizích vojsk,“ uvedl. Bylo by podle něj možné uzavírání mezistátních smluv.

Metnar: Jednáme i s Německem

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) poslancům řekl, že se nyní vyjednává o možném vyslání zdravotníků s Německem. Rozbíhají se jednání i s dalšími státy EU a NATO, uvedl. Zahraniční vojáci budou v případě nasazení v Česku působit podle ministra beze zbraní a vždy ve spolupráci s českým zdravotním personálem. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je v době ohrožení životů obyvatel povinností státu přijmout opatření k jejich ochraně.

Babiš: Stav nouze chceme do 3. prosince. Prymula: Děti v pondělí do škol určitě nepůjdou

V doprovodném usnesení Sněmovna poděkovala českým vojákům, kteří se podílejí na řešení koronavirové krize.

Právě nedostatek odborného personálu je podle odborníků spolu s nedostatkem lůžek pro péči o nakažené s vážným průběhem covidu-19 největším rizikem současného rychlého šíření nákazy novým koronavirem. Zdravotníků, kteří jsou aktuálně pozitivně testovaní na onemocnění covid-19, bylo podle pondělních údajů prezidenta České lékařské komory Milana Kubka více než 13 000, z toho 2600 lékařů a 6000 sester. Denně podle Kubka onemocní asi tisíc zdravotníků.

Navrhované změny u exekucí jsou kočkopes, říká Benešová

K projednání změn u exekucí nedošlo. „Vůbec nemám radost z toho, jak se zákon vyvíjí,“ zdůraznila Benešová. Nechce, aby se ministerská legislativa podílela na revizi těch poslaneckých návrhů, s nimiž zásadně nesouhlasí. Úpravy, jak je podpořil výbor, se ale podle Benešové musí řádně prověřit, což si vyžádá určitý čas. „Je z toho takový kočkopes,“ poznamenala.

Babišův slib dlužníkům výbor smetl ze stolu. Valachová je v šoku z peněz pro exekutory

Právní výbor chce z novely například vyškrtnout ustanovení, podle nichž by se všechny exekuce na jednoho dlužníka soustředily u exekutora, který zahájil první z nich. Slučování mělo podle vlády snížit náklady řízení. Šanci výbor naopak dal dvěma poslaneckým úpravám, které míří na dluhy z minulosti. Jeden z nich předpokládá, že by dlužníkům vůči státu stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Druhý počítá se zastavováním dlouhodobě bezvýsledných exekucí s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Výbor také doporučil, aby se z vymožených peněz nejprve splácela jistina dluhu, teprve potom úrok. Další podpořený návrh snižuje penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Právní výbor naopak zamítl všechny poslanecké návrhy na zavedení místní příslušnosti exekutorů.