Některé pražské děti musí distanční výuku zvládnout offline. Chybí jim počítače i internet

To, že ne každá rodina má doma dostatek počítačů, potvrzují i zkušenosti konkrétních škol. To může vést i k tomu, že školy musí kvůli tomu volit způsob výuky tak, aby se ho mohly účastnit všechny děti. Například na karlínské základní škole na Lyčkově náměstí rozdělili děti na online a offline.

„Dětem, které jsou schopny se učit a nemají vybavení, jsme půjčili školní. Ostatní děti offline či jejich rodiče si chodí pro úkoly nebo mají úkoly zadané na celé období do podzimních prázdnin,“ uvedl ředitel škola Jan Korda. Jedná se o nižší ročníky a pár jednotlivců ve vyšších třídách na 1. stupni. „Distanční vzdělávání může pokračovat déle než slibované tři týdny, nějak se to zvládne, ale vzdělávání ve škole to plnohodnotně nikdy nenahradí,“ doplnil.

Zavřené školy a izolované děti: Horší než na jaře, hrozí fatální následky, říká psycholožka

Podobnou zkušenost mají i na ZŠ Burešova v Kobylisích. „Vybavenost domácností se významně oproti jaru zvýšila, v cca 2/3 domácností jsou plně vybaveni, dalších téměř 30% má doma internet a alespoň tablet nebo chytrý telefon. Cca 4-5 % dětí nemá nic,“ říká ředitel školy Ivo Mlejnecký.

Některým dětem škola mohla i díky dotaci od ministerstva školství notebooky zapůjčit, i tak se najdou děti, které nemají pro práci s počítačem doma vyhovující podmínky a musí dostávat zadání od učitelů písemně, to se týká asi 15 žáků. Ředitel však poznamenal, že průzkum, který dělali mezi rodinami, nepostihne kolizi v případě, kdy počítač potřebují rodiče pro práci nebo ho používají jejich sourozenci, a domnívá se, že kvůli tomu může online výuka minout 5 až 10 procent žáků.

Pro rodiče je to náročné

Ředitel upozornil také, že hlavně v případě dětí z těch nejnižších tříd je potřeba asistence někoho dospělého, protože samy nemusí úplně zvládat práci s technikou, ztrácí pozornost nebo neporozumí zadání učitelů i kvůli tomu, že třeba prvňáci ještě ani neumí číst. „Tam se obávám, že výsledky vzdělávání budou mnohem slabší než z běžné výuky. A pro rodiče to přitom musí být velmi vysilující,“ dodal ředitel. Upozornil také na to, že realizace výuky je v distanční formě pro učitele mnohem náročnější než běžný provoz, což si mnoho lidí úplně neuvědomuje.

Zavřené školy jako „kudla do zad“: Nemocnice pro děti zdravotníků zajišťují výuku i dětské tábory

I na FZŠ Mezi Školami na Praze 13 se ptali rodičů na jejich názor na distanční výuku. „Na podzimní distanční vyučování (v době zadání dotazníku ještě hypotetické), uvádělo 85% rodičů, že jsou lépe připraveni, 15% by mělo zájem o zapůjčení notebooků a 35% by bez ohledu na vlastní vybavenost upřednostnilo předávání materiálů v tištěné podobě,“ uvedl ředitel školy Petr Vodsloň.

Upozornil na to, že rodiče mají různé názory na tento styl výuky a někdy mají představu, že distanční vzdělávání znamená pouze online. „Jedna skupina rodičů tlačí na širší využití on-line vyučování, jiní zase upozorňují, že dosavadní rozsah on-line vyučování jim už tak dělá problémy, například mají 2 děti a jeden počítač,“ dodal Vodsloň.

Distanční výuka není jen online

Na to, že distanční výuka neznamená pouze online, upozorňuje i ředitel ZŠ Antonína Čermáka Petr Karvánek. Na jeho škole se ukázalo, že internet nemá doma pouze jeden žák. Ukázalo se však, že z 660 žáků se asi 280 musí dělit o počítač se sourozenci. „Distanční výuka neznamená online výuku, online výuka je v naší škole plně v kompetenci učitelů - v 1. a 2. ročníku je omezená, na zbytku 1. stupně a 2. stupni cca 50%, v bilingvních třídách 1. stupně je podíl online výuky cca 70 %,“ vysvětlil ředitel školy. Dodal také, že reakce rodičů jsou veskrze pozitivní.

Studenti musí opustit vysokoškolské koleje. V Praze jich odešla malá část

Vyloženě na online podobu se zaměřili například v dejvické ZŠ na Náměstí Svobody, kde dětem bylo zapůjčeno 27 iPadů. „Formu výuky máme naladěnou především na online podobu tak, aby děti nebyly zahlcovány hromadou papírů, preferujeme, aby děti byly v kontaktu s učiteli a spolužáky. Také se domnívám, že nevypadnutí z běžného režimu, kdy online výuka skoro kopíruje klasický rozvrh ve škole, pomůže dětem najít si i doma nějaký řád,“ říká o výuce ředitelka Michaela Rybářová.

Sbírky na vybavení

Situaci museli rodiče začít řešit počátkem týdne, kdy vláda Andreje Babiše (ANO) opět zpřísnila protiepidemiologická opatření a nařídila všem základním školám distanční výuku, výjimku mají nyní pouze zvláštní školy. Městské části i jednotlivé školy hned začaly zjišťovat, zda jsou do ní děti všechny děti schopné se zapojit. Například na Praze 7 se rozjela na radnici sbírka, kam nosí lidé nebo i firmy nepoužívané počítače.

„Mezi rodiči, dětmi a pedagogy jsme zrealizovali velký průzkum (na 1500 respondentů), který nám umožnil vyhodnotit potřeby a nedostatky na jednotlivých školách. Sešly se nám požadavky na zhruba 300 počítačů a přes 100 modemů s připojením,“ říká o situaci radní Prahy 7 pro oblast školství Hana Šišková (Praha 7 Sobě). Podařilo se tu sehnat už více než sto počítačů, potřeba jsou i kamery, mikrofony, sluchátka nebo i software.

Po vzrostlých stromech zbyly jen pahýly! Listnáče na Smíchově pokáceli, nahradí je odolnější druh

Pro žáky se tu podařilo sehnat další stovku počítačů od Dopravního podniku hl. m. Prahy a Ústavu jaderného výzkumu Řež. Vybavení  pro sociálně slabé rodiny shání i sousední Praha 6, kde letos pro distanční výuku rozdali techniku za sto tisíc korun. „Další techniku Praha 6 půjčuje dětem prostřednictvím škol. Takto jsme již do rodin zapůjčili 250 kusů potřebného vybavení – notebooků, notebooků či tabletů,“ informoval mluvčí radnice Jiří Hannich. Kromě toho se tu rodiny zapojují do celostátního programu Počítače dětem.

Někde pro podobné účely fungují sbírky nebo nadace, v Praze 2 například mají fond Dvojka dětem, v Praze 5 existuje projekt Splněná přání do školních lavic, kde mohou dárci pořídit konkrétním dětem právě vybavení do škol. Radnice se také předzásobovaly předem, například v Praze 10 už v září na podzim vznikla pracovní skupina, která řešila možný přechod škol na distanční výuku poté, co se už na jaře ukázalo, že školy neměly dostatek vlastního vybavení na zapůjčení sociálně slabším rodinám. „Máme ve skladu počítače, které se využívají pro volby. Přidáme k nim webovou kameru s mikrofonem a můžeme je půjčit těm, kteří je využijí,“ uvedl místostarosta David Kašpar (VLASTA / STAN).

Řeší se také internet

Jak školy, tak městské části řeší i problém nedostatečného připojení k internetu některých domácností. Situaci začal řešit za celou Prahu radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti). „Pokud máte notebook, který již nevyužíváte, napište mi do soukromých zpráv a my zařídíme, aby se dostal k těm potřebným, maminkám,“ vyzval na svém Facebooku. Magistrát začal také nakupovat modemy pro děti, které nemají přístup k internetu, na cestě k nim by podle Šimrala už mělo být 250.

Tisíce porušení vládních nařízení od začátku října: Pražští strážníci je řeší domluvou či pokutami

Díky vyjednávání s operátorem by mělo připojení být za výhodnější cenu, než kdyby to například řešily samotné školy nebo radnice. Například na Praze 4 podle mluvčího Jiřího Bigase potřebuje připojení asi 220 dětí, na Praze 5 je poptávka po asi 120 modemech. Praha také plánuje řešit IT potřeby škol a metodickou podporu s iniciativou ucimeonline.cz, probíhá také překlápění veletrhu středních škol Schola Pragensis do online podoby.

Měly by se děti vrátit do škol? 

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) zatím řekl, že děti alespoň z prvního stupně by se měly vrátit do škol 2. listopadu. Ředitelé škol, které Blesk.cz oslovil, se většinou shodují, že by se hlavně s návratem těch nejmenších dětí nemělo příliš otálet. „Na 1. stupni určitě všichni pedagogové preferují prezenční výuku, dlouhodobá distanční výuka není ku prospěchu ani žáků ani rodičů ani učitelů,“ uvedl ředitel ZŠ Radlická Dalibor Neckář.

„Pokud bude distanční výuka delší dobu, uvítám dvě omezení a to, že bude moct probíhat výuka žáků 1. ročníku, klidně v rouškách, děti to zvládnou, a žáci budou moct chodit na konzultace, například maximálně pro pět žáků, a za přísných hygienických podmínek. Některé děti opravdu potřebují podporu tváří v tvář a ne přes online prostor,“ říká jeho kolega ze ZŠ Londýnská Martin Ševčík.