Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Následuje přehled událostí ze zahraničí. Děkujeme za pozornost, s dalším zpravodajstvím o koronaviru se přihlásíme v pátek ráno.

• Celkový počet případů infekce ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal hranici 110 milionů. Posledních deset milionů nákaz přibylo za 23 dní, předchozích deset milionů přibylo za 16 dní a předtím stejný počet přibyl za 15 dní. Tempo šíření nákazy tedy mírně zvolňuje.
• Obnovení kontrol na německo-českých hranicích je i v zájmů Čechů a jejich boje s pandemií nemoci covid-19, řekl německý ministr vnitra Horst Seehofer. Dodal, že opatření, která jsou vůči Česku, uplatňuje Německo vůči všem zemím světa, které považuje za oblasti s výskytem nebezpečných mutací koronaviru. Uvedl také, že kontroly budou zřejmě pokračovat i po 3. březnu.
• Děti a dospívající zažívají při pandemii úzkost, ztrácí naději, upozorňují v posledních dnech média ve Spojených státech či Británii. Studie ukazují sílící pocity úzkosti a odborníci na mentální zdraví se snaží čím dál víc bít na poplach.
• Imunita získaná po prodělaném covidu-19 je poměrně stabilní, ukazuje rakouská studie na obyvatelích tyrolského střediska zimních sportů Ischglu. U 90 procent těch, u nichž byly protilátky potvrzeny loni v dubnu, byla také v listopadu zjištěna imunita vůči infekci, dokládá studie.
• Ve Spojených státech se za prvních šest měsíců loňského roku snížila naděje dožití o jeden rok na průměrných 77,8 let. S odkazem na uveřejněná vládní data o tom informoval list The New York Times (NYT).
• Lidé na Filipínách se kvůli pandemii covidu-19 musejí už rok podřizovat tvrdým podmínkám karantény, která je jedna z nejpřísnějších na světě. Nejhůře jsou na tom obyvatelé nejpostiženějších částí země, kde už od poloviny března 2020 nesmějí děti, mládež a senioři nad 65 let opouštět své domovy.

Vážení čtenáři, přinášíme vám již tradiční přehled nejdůležitějších událostí z domova:

• V Česku znovu přibylo víc než 10 000 nakažených covidem za jeden den. Laboratoře ve středu odhalily 10 813 případů, skoro o 1300 víc než před týdnem.
• V nemocnicích je skoro 6200 pacientů s koronavirem, z toho přes 1200 ve vážném stavu. Na jednotkách JIP a ARO zbývá 148 lůžek pro covidové pacienty. Pacientů s covidem ve vážném stavu je nejvíc od začátku epidemie.
• Za poslední týden se nakazilo covidem-19 přes 1300 zdravotníků. Od zhruba poloviny ledna začal počet aktuálně nakažených lékařů, sester a dalších zdravotnických pracovníků klesat. Odborníci to spojovali i s vyšší proočkovaností této skupiny.
• Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice zřejmě dostanou pravomoci vydávat širší restrikce proti covidu-19. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně. Nebude nutný nouzový stav. Sněmovna návrh zvláštního zákona schválila zrychleně ve stavu legislativní nouze.
• Pokud je návrat žáků do škol skutečnou prioritou, tak otevření obchodů a další změny nejsou možné, uvedl ministr školství Robert Plaga. Musí se také testovat ve firmách.
• Lékový ústav přijal pět hlášení o úmrtí lidí, která mohla souviset s očkováním proti covidu-19. Za týden počet vzrostl o čtyři. Budou se prověřovat.
• Na otevření obchodů od začátku příštího týdne není ve vládě jednotný názor, řekl ve Sněmovně novinářům premiér Andrej Babiš. Babiš řekl, že sám žádný názor nemá a vyslechne si návrhy ostatních ministrů.
• Otevření zbytku maloobchodů za přísných hygienických podmínek by výrazně nezhoršilo pandemickou situaci, míní ministr průmyslu Karel Havlíček. Vláda to projedná v pátek.
• V momentě, kdy stále rostou čísla nakažených koronavirem a jsou plné jednotky intenzivní péče, není prostor na rozvolňování, řekl ministr vnitra Jan Hamáček.
• S ohledem na horšící se epidemickou situaci v Česku by premiérův poradce a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula byl nyní pro to, aby se v zemi zavedla na dva až tři týdny striktní opatření a teprve poté se začala uvolňovat.
• Premiér Andrej Babiš ukončil večer spolupráci s Romanem Prymulou. Důvodem byla jeho účast na fotbalovém zápasu Slavie.
• Uzavřené okresy zatím nedostanou vyšší příděl očkovacích vakcín proti covidu, i když o ně požádaly ministerstvo. Zamítlo to s tím, že vakcín je málo.
• Premiér Babiš dopisem požádal Izrael o případné přebytky vakcín proti covidu, uvedl server Seznam Zprávy. Izrael očkuje nejrychleji na světě.
• Ministr zahraničí Tomáš Petříček požádal šéfa německé diplomacie Heika Maase o přehodnocení přísných opatření v Německu, zejména pro pendlery a nákladní dopravu. Rychlou a radikální změnu však neočekává.

Premiér Andrej Babiš ukončil spolupráci s Romanem Prymulou. Uvedl to server Novinky.cz „Pan Prymula je velký odborník na epidemie, sociální inteligenci ale postrádá. Tohle je prostě opět špatně, vůči fotbalovým fanouškům, kteří nemůžou na stadion, i lidem, po kterých teď chceme, aby byli hlavně doma,“ napsal Novinkám premiér Andrej Babiš.

„Nemluvě o tom, že to zase působí papalášsky. Domluvili jsme se na ukončení spolupráce, protože tohle není možné,” dodal Babiš.

Měl jsem negativní test, sdělil ČTK poradce premiéra Prymula k účasti na fotbalovém zápase. Blatný DVTV řekl, že účast Prymuly na akci nebyla správná.

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost byla omezena vládními opatřeními proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav a na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Schválila to dnes Sněmovna v rámci nového vládního systému kompenzací. Předlohu příští týden posoudí Senát.

Opozici se nepodařilo zmírnit podmínky pro nárok na příspěvek. Piráti, ODS, STAN, TOP 09 navrhovali snížit limit pro propad tržeb na 30 až 40 procent. Piráti podobně jako KDU-ČSL požadovali, aby zákon garantoval dosavadní příspěvek 500 korun denně pro ty, kteří novým podmínkám nevyhoví.

Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Na sociálních sítích už se objevují reakce na Romana Prymulu a další, kteří se dnes přišli podívat na fotbalový zápas Slávie.

Na očkování proti koronaviru dohlíží v Mexiku armáda.

Roman Prymula (57) ještě ve čtvrtek ráno hrozil Čechům tvrdým lockdownem a zpřísňováním hygienických opatření. „Situace je nepochybně poměrně závažná. Když se podíváme na historický vývoj té epidemie u nás, tak tady byly i vyšší počty nakažených, nicméně ukazuje se, že britská mutace může mít i závažnější klinický průběh. Teď už jsou data z Velké Británie, která to potvrzují,“ uvedl pro ČT.

No o pár hodin později šel sám „příkladem“, když si vyrazil do společnosti. Uvelebený v křesle slávistického stadionu si náramně užíval celých devadesát minut bezgólové bitvy. Nebyl zdaleka jediným prominentem v ochozech. Důležitý mač přilákal na tribunu i hradního kancléře bez prověrky Vratislava Mynáře (53) s manželkou Alex, šéfa České televize Petra Dvořáka (56) i kovaného slávistu a europoslance Alexandra Vondru (ODS, 59).

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval, aby Evropa a Spojené státy část svých zásob vakcín proti covidu-19 poskytly chudším zemím. V rozhovoru, který dnes zveřejnil list Financial Times, řekl, že by se měly bohatší země vzdát čtyř až pěti procent dávek, a pomoci tak se zvládnutím pandemie.

Malá část evropských a amerických zásob vakcíny by podle Macrona pomohla chudým zemím, například v Africe, zahájit očkovací kampaň. Očkování v evropských zemích a USA by to přitom podle něj nijak neohrozilo. Krok podle prezidenta podporuje i německá kancléřka Angela Merkelová.

Macron rovněž řekl, že zaslání pěti procent zásob vakcín do chudých zemí by mimo jiné oslabilo pozici Číny a Ruska, které podle něj zneužívají nedostatku vakcín a snaží se protlačit své přípravky nejisté kvality.

Sněmovna odmítla zrušit s okamžitou platností nový nouzový stav, jak jej vyhlásila vláda v neděli na žádost hejtmanů na dva týdny. Má skončit podle schváleného usnesení k účinnosti takzvaného pandemického zákona, nejpozději v sobotu 27. února.

Pro okamžité zrušení nouzového stavu vyhlášeného kvůli korovavirové krizi, jak prosazovalo opoziční hnutí SPD, hlasovalo 31 ze 153 přítomných poslanců. Navázání konce stavu nouze na účinnost takzvaného pandemického zákona s omezujícím konkrétním datem prosadila opoziční ODS. Pro návrh zvedlo ruku 126 ze 150 poslanců, podporu získal i mezi zákonodárci vládního hnutí ANO.

Nedělní krok vlády budí pochyby z hlediska ústavnosti, když Sněmovna předtím odmítla prodloužit původní nouzový stav. Vláda v neděli schválila nový nouzový stav do neděle 28. února.

Ve Francii již mohou lidé vyrazit na venkovní trhy.

Vakcínou Pfizer-BioNTech se v USA očkují i těhotné ženy.

Izrael je velmoc v očkování. Kdo se nechá naočkovat, může dostat i bonus - drink na baru zadarmo.

Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.

Černoši, lidé s kořeny v jižní Asii a příslušníci dalších etnických menšin vakcínu proti covidu-19 odmítají mnohem častěji, než příslušníci bělošské většiny. Na komplikace spojené s covidem-19 přitom v Británii umírají výrazně častěji než příslušníci majority.

Británie, která má zhruba 67 milionů obyvatel, začala jako první evropská země očkovat proti covidu-19 už 8. prosince. Všechny tři vakcíny, které jsou v zemi schválené, se podávají ve dvou dávkách v rozmezí několika týdnů. Británie přitom zatím klade důraz na první dávku, kterou dostalo již 16,4 milionu lidí. Plně chráněno je po podání druhé dávky přes 573 000 lidí.

Slovenská vláda dnes neschválila nákup ruské vakcíny Sputnik V proti covidu-19. Jedna z menších koaličních stran přijetí příslušného usnesení zablokovala. Novinářům to řekl premiér Igor Matovič, podle kterého Slovensko již příští týden mohlo mít k dispozici 160.000 dávek této vakcíny. Schválení nákupu vetovala nejmenší vládní strana Za lidi. Její šéfka a vicepremiérka Veronika Remišová uvedla, že na občanech Slovenska nelze dělat pokusy.

„Ať se v Evropské unii a na Slovensku používá jakákoliv vakcína, s jedinou podmínkou, že musí být registrována Evropskou lékovou agenturou,“ řekla Remišová novinářům.

Unijní léková agentura (EMA) podle dostupných informací neobdržela žádost výrobce o registraci vakcíny Sputnik V. Navzdory tomu tuto očkovací látku už dříve jako první členská země EU začalo používat Maďarsko.

Matovič obhajoval nákup Sputniku V špatnou epidemickou situací v zemi. Ministerstvo zdravotnictví navrhovalo, aby ruskou vakcínu Slovensko začalo používat až poté, co očkovací látka získá kladný posudek od slovenské lékové agentury (ŠÚKL) nebo až ji zaregistruje EMA

Sněmovna schválila navýšení schodku letošního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun. Důvodem této změny je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Vláda také připravila návrh nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a potřebuje i další výdaje na boj s pandemií covidu-19.

Pro navýšení schodku hlasovalo 93 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Podporu vládnímu návrhu oznámil těsně před hlasováním předseda KSČM Vojtěch Filip. Komunisté se před hlasováním ještě radili. Ostatní strany hlasovaly proti.

Celkové příjmy rozpočtu by letos měly být podle návrhu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu korun. Příjmy by tak měly být proti schválenému rozpočtu nižší o 102,7 miliardy korun a výdaje vyšší o 77,3 miliardy korun.

Farmaceutická společnost Pfizer intenzivně jedná s americkými regulátory o možnosti otestovat novou verzi své vakcíny proti covidu-19, která by u již naočkovaných lidí posílila ochranu před takzvanou jihoafrickou variantou viru SARS-CoV-2. Podle agentury Reuters to dnes oznámil jeden z předních vědců firmy Phil Dormitzer.

U varianty viru objevené poprvé v JAR a nyní již rozšířené v řadě dalších zemí světa panují obavy, že je nakažlivější než běžné verze viru, tudíž do určité míry „obchází“ současné vakcíny proti covidu-19, čímž by se mohla snižovat jejich účinnost.

Vysoké školy se za příznivé epidemické situace začnou otevírat nejdříve po Velikonocích. Jako první by se v nich pak měla obnovit praktická výuka pro poslední ročníky studia. Univerzity proto začnou připravovat testování, které by návrat studentů mělo doprovázet. Využít by chtěly neinvazivní PCR testy, které se zpracovávají v laboratořích a jsou přesnější než antigenní testy s výsledkem na místě. Po dnešním jednání pléna České konference rektorů to ČTK řekl předseda konference Petr Sklenička.

„Dohodli jsme se, že chceme být připraveni z hlediska testů tak, abychom mohli minimálně poslední ročníky bakalářského a magisterského studia co nejdřív začít uvolňovat,“ uvedl Sklenička. Pokud by se situace zlepšila, dalo by se o tom podle něj uvažovat po Velikonočním pondělí, které bude 5. dubna. „Dřív nepředpokládáme, že by se začaly uvolňovat byť jen poslední ročníky,“ řekl.

Německo se nechystá zavést kontroly na hranici s Francií, jak to v neděli udělalo v případě Česka a rakouské spolkové země Tyrolsko. Při návštěvě Paříže o tom dnes své francouzské hostitele ujistil německý ministr zahraničí Heiko Maas, informovala agentura DPA. Rozdíl podle něj spočívá hlavně v tom, že o kontroly na pomezí s Českem a Tyrolskem stály sousedící německé spolkové země, tedy Sasko a Bavorsko, zatímco němečtí sousedé Francie si jejich spuštění nepřejí.

„Zatímco země, které hraničí s Rakouskem a Českem, spolkovou vládu vyzvaly, aby zavřela hranice a kontrolovala je, u spolkových zemí, které leží na hranici s Francií, tedy Bádenska-Württemberska, Sárska a Porýní-Falce, je to přesně naopak,“ řekl dnes Maas. „Tam jsou proti zavírání hranic,“ dodal.

„V pondělí jsme mezi 67 odebranými vzorky zachytili 7 možných pozitivit. Paní doktorka tedy informovala rodiče, ti jeli s dětmi na PCR stěry. Dnes ale už víme, že 6 z nich bylo negativních. U toho 7. ještě nemáme informace. Jednalo se o plivací testy ze slin,“ uvedl v Epicentru Blesk Zpráv Jaroslav Nádvorník, ředitel ZŠ Sedlčany, kde mají za sebou pilotní testování školáků.

„Dnes jsme pokračovali také antigenními testy ze slin, ale jednalo se o houbičkové, neboli lízátkové testy. Ty jsou pro tuto věkovou kategorii (1. a 2. třída) asi ideálnější. A dnes máme tedy jednu možnou pozitivitu,“ dodal.

Celkem 200 míst na jednotkách intenzivní péče je pro slovenské pacienty připraveno vyčlenit Polsko. Po Rakousku se tak slovenský severní soused stal další zemí, která kladně reagovala na nedávnou žádost Bratislavy o pomoc se zajištěním péče o pacienty s nemocí covid-19. Na facebooku to oznámil náměstek slovenského ministra zahraničí Martin Klus. Připraveno pomoci je podle něj také Maďarsko.

Konec pandemie nemoci covid-19 je v nedohlednu a českými problémy jsou nedůvěra vůči úřadům a špatná vláda. V dnešním digitálním rozhovoru s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem to prohlásil Radovan Novák, který je šéflékařem na oddělení anesteziologie a intenzivní medicíny na klinice v saské Žitavě. Prezidentovi, který dnes hovořil se saskými zdravotníky, rovněž řekl, že nejdůležitější pro péči o nakažené nejsou přístroje, ale zdravotnický personál, kterého je nedostatek.

Za problematické označil Novák i karanténní spolková a zemská nařízení, která v Německu platí. „Nerozumí jim ani Němci, jak tomu pak máme rozumět my?“ položil si otázku. Uvedl, že na hranicích je někdy domluva komplikovaná, protože také policie má vlastní výklad toho, co je nutné a co není. „Je to ale těžké, doufal jsem, že jak budeme očkovaní, vše se otevře, nyní ale nevidím žádné světlo na konci tunelu,“ řekl.

Novák dále řekl, že vakcína dosud nepřinesla očkovaným lidem ulehčení. „Lidé jsou sice očkovaní, ale i tak musí do karantény a na testy,“ uvedl. Jako příklad zmínil personál v nemocnici, který i přes vakcínu musí do izolace, pokud se s nakaženým setkal bez ochranných prostředků. Očkování tak podle něj není okamžitá záchrana. „Vypadá to, že kvalita života bude ovlivněna ještě hodně dlouho,“ poznamenal.

Sněmovna může projednávat navýšení schodku rozpočtu na 500 miliard korun ve zkráceném jednání, schválili poslanci.

Opozice pro to naopak nevidí důvody. „Chápu, takovou šílenost chcete mít vláda rychle ze stolu. Taky bych se za podobný schodek styděl a neměl sílu ho dlouho a podrobně obhajovat,“ napsal na twitteru poslanec za ODS Jan Skopeček.

Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice zřejmě dostanou pravomoci vydávat širší restrikce proti covidu-19. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně. Nebude nutný nouzový stav. Sněmovna dnes návrh zvláštního zákona schválila zrychleně ve stavu legislativní nouze.

Na podobě takzvané pandemické normy se vláda dohodla s většinou opozičních stran. Opozice do návrhu zákona prosadila například parlamentní kontrolu, pravidla soudního přezkumu mimořádných opatření k omezení šíření epidemie koronaviru a také odškodnění podnikatelů nebo firem. Předlohu, jejíž stěžejní část má být účinná do konce února příštího roku, nyní posoudí Senát.

Sněmovna předlohu schválila hlasy 132 ze 167 přítomných poslanců. Podpořili ji poslanci vládních ANO a ČSSD a opozičních ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti hlasovali poslanci SPD a nezařazení poslanci. Komunisté byli proti, případně se hlasování zdrželi.

Vysočina má k dispozici asi 5 500 dávek očkovací látky AstraZeneca. Zatím použila několik set. Nejstarším lidem registrovaným k očkování je nenabízí. Podle náměstka hejtmana pro zdravotnictví Vladimíra Novotného (ČSSD) by je mohla použít na očkování učitelů.

„Myslíme si, že AstraZeneca by byla vhodná pro lidi typu policisté, hasiči, ale i pedagogové. Hejtman (Vítězslav Schrek) nás informoval, že by k 1. březnu mělo minimálně na očkování pedagogů dojít. Uvidíme,“ řekl Novotný. U učitelů maturitních ročníků, které se mají vrátit do školy jako první, by to podle něho bylo asi 1 000 lidí, kteří by se mohli očkovat.