Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Na hygienických stanicích by mělo být od počátku července zrušeno 40 služebních a 13 pracovních míst. Na některých stanicích, například ve Středočeském nebo Moravskoslezském kraji, souvisí úbytek míst mimo jiné se zrušením agendy Chytré karantény, které byla vytvořena za účelem zvládání epidemie covid-19.

Vakcína proti covidu-19 od francouzského výrobce léků Valneva dnes získala od Evropské komise (EK) povolení k uvedení na trh. Přípravkem se mohou očkovat lidé od 18 do 50 let. Registrace se vztahuje na členské státy Evropské unie a Island, Lichtenštejnsko a Norsko, uvedla agentura Reuters.

Téměř každý pátý z dospělých Američanů, kteří uvádějí, že prodělali nákazu koronavirem SARS-CoV-2, aktuálně pociťuje vleklé zdravotní komplikace spadající pod dlouhý covid. Uvádí to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) na základě červnového průzkumu provedeného americkým úřadem pro sčítání lidu. Nově zveřejněné údaje naznačují, že mnohaměsíční problémy navazující na covid-19 mají v USA desítky milionů lidí.

Výsledky průzkumu podporují dřívější zjištění vědců, která nasvědčují tomu, že dlouhodobé komplikace jsou poměrně běžným vyústěním nákazy koronavirem, který se po celém světě šíří od začátku roku 2020. Od té doby se infekce potvrdila u více než 500 milionů lidí a každý den přibývají statisíce dalších případů.

Odhaduje se, že trvalejší následky infekce se dostavují u desetiny, ale možná i více než třetiny nakažených. Long covid (dlouhý covid), jehož příčiny stále nejsou objasněné, přitom podle expertů může mít různě závažné projevy, od relativně mírných symptomů až po ty zcela paralyzující. S postcovidovým syndromem jsou spojovány desítky různých příznaků, od kognitivních problémů přes potíže s dýcháním a kardiovaskulární efekty až po extrémní únavu či bolest kloubů.

Podle CDC tak příznaky dlouhého covidu aktuálně zažívá každý třináctý dospělý Američan. Diagnóza je údajně častější u lidí středního věku než u seniorů a také u žen. „Dlouhý covid má momentálně téměř třikrát více dospělých ve věku 50 až 59 let než těch ve věku 80 let a vyšším,“ píše CDC.

Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř 20 milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, kterou zveřejnilo odborné periodikum Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů bylo dosaženo bez dostupného očkování.

Odborníci vycházeli z epidemických dat po 8. prosinci 2020, kdy byla aplikována vůbec první dávka proticovidové vakcíny. Jejich závěry vyplývají ze srovnání, jak by se počet úmrtí vyvíjel v případě, že by pandemie postupovala dál bez brzdy v podobě očkování. Podle nich by v případě neexistence vakcín za daný rok po nákaze covidem-19 zemřelo odhadem 31,4 milionu lidí. Díky vakcínám se ale 19,8 milionu úmrtí podařilo zabránit, přičemž větší pozitivní efekt pocítili obyvatelé rozvinutých západních zemí. Vzhledem k nerovnému rozdělení vakcín se v bohatších zemích podařilo zabránit 12,2 milionu úmrtí.

Testy v pracovních dnech toho týdne odhalily v ČR denně přes 600 nových případů, přičemž ve čtvrtek překročily 700, pozitivních bylo 757 vzorků. Více pozitivních za jeden den evidovalo ministerstvo zdravotnictví naposledy 9. května. V minulém týdnu bylo denní maximum 458. Počet testů přitom mírně klesá, v uplynulých sedmi dnech jich laboratoře provedly 26 800, týden předtím to bylo asi o 400 víc. Roste tak podíl pozitivních vzorků.

U nejčastějších diagnostických testů, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky nemoci, je pozitivní asi čtvrtina vzorků, před týdnem se tento podíl pohyboval kolem 18 procent. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, se covid ve čtvrtek prokázal zhruba u 13 procent testovaných, přičemž minulý čtvrtek to bylo necelých pět procent. U preventivních testů stoupl podíl pozitivních v mezitýdenním srovnání ze zhruba jednoho procenta na pět.

V posledních týdnech se nákaza nejvíce šíří v Praze, kde za posledních sedm dní připadá na 100 000 obyvatel 75 nově nakažených. S odstupem pak následují Středočeský a Plzeňský kraj, kde je incidence 38, respektive 35. Naopak nejpříznivější je situace na Vysočině s incidencí 13.

V Indii za poslední den přibylo 17 336 nových případů koronavirové nákazy, což je nejvíce od 20. února. S odkazem na indické ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters.

V nejbohatším indickém státě Maháráštra evidují 5200 nově nakažených, z toho 2479 ve finanční metropoli Bombaji. Reuters uvádí, že v posledním měsíci se denní počty nakažených zvyšují. Ve čtvrtek ministerstvo zdravotnictví informovalo o 13 313 nových případech. Bilance úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem vzrostla o 13 obětí na celkových 524 954. V Indii žije asi 1,4 miliardy lidí.

V Česku pandemie covidu opět mírně sílí. Za čtvrtek přibylo 757 případů, v nemocnicích je 120 hopitalizovaných a sedmidenní incidence vystoupala na 31 případů na 100 tisíc obyvatel.

V Německu začala převažovat nakažlivější varianta koronaviru BA.5. Uvedla to dnes agentura DPA s odkazem na prohlášení Institutu Roberta Kocha (RKI). Podle něj varianta BA.5 tvoří zhruba 50 procent nových případů nákazy v zemi. Sedmidenní incidence na 100 000 obyvatel, která udává počet nakažených v přepočtu na 100 000 obyvatel v týdenním úhrnu, v Německu za poslední měsíc výrazně stoupla.

Analýza RKI se vztahuje na údaje za minulý týden. Kvůli rostoucímu podílu nakažlivější varianty BA. 5 RKI očekává v příštích týdnech nárůst počtu nakažených. Mírně by se měla zvýšit také zátěž nemocničního systému. Jistý nárůst je patrný již nyní. Podle registru Divi na začátku měsíce leželo na jednotkách intenzivní péče 600 nakažených pacientů, minulý týden jich bylo přes 800.