Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V Česku přibylo za úterý 1152 nových případů covidu-19 včetně reinfekcí, v nemocnicích je 705 lidí.

USA a Jižní Korea přestanou od cestujících z Číny vyžadovat negativní test na koronavirus. S odvoláním na úřady těchto zemí o tom informuje agentura Reuters. V USA má změna začít platit od pátku, v Koreji od soboty. I když Washington už nebude vyžadovat negativní testy na koronavirus, bude vývoj nákazy v Číně nadále sledovat.

 Ve světě neexistuje větší veletrh cestovního ruchu, než je Mezinárodní turistická burza (ITB) v Berlíně, význam burzy je proto pro český turistický sektor zásadní. V rozhovoru s ČTK to dnes na úvod třídenního veletrhu řekl ředitel agentury CzechTourism Jan Herget. Stejný názor mají i další čeští účastníci, kteří za nenahraditelná považují osobní setkání se zahraničními zástupci turistického ruchu. Veletrhu se účastní dvacítka vystavovatelů z Česka včetně krajů, měst, dopravců či hoteliérů.

Berlínský veletrh se poprvé od začátku pandemie nemoci covid-19 koná v prezenční formě, předchozí dva digitální ročníky řada vystavovatelů vnímá jako nedostatečné či nešťastné. "Je tady celý svět," řekl Herget. "

Plzeňský Prazdroj loni po dvou covidových letech zvýšil prodeje piv v České republice. Prodal 7,3 milionu hektolitrů piv, meziročně téměř o 12 procent víc. Prodej rostl u všech hlavních značek, zejména u nealkoholického Birellu. Pivovar také zaznamenal stoupající zájem lidí o nápoje v plechovkách. Největší pivovar v ČR to uvedl v tiskové zprávě.

„Předchozí dva roky naše domácí prodeje klesaly. Přesto jsme se snažili investovat do podpory hospod a restaurací, aby dokázaly covidové období překonat. Většině z těch, kterým dodáváme pivo, se to podařilo a rok 2022 pro ně opět znamenal oživení,“ řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz. Vinou následné energetické krize a vysoké inflace je podle něj návrat gastronomie k období před pandemií „zatím tak na půli cesty“.

S vypuštěním covidu-19 ze seznamu nakažlivých nemocí, jejichž zaviněné šíření je trestné, počítá ministerstvo spravedlnosti od července. Vyplývá to z návrhu změny příslušného nařízení vlády, který předložilo.

Ministerstvo zdravotnictví na změnu čeká, aby mohlo zrušit povinnost sedmidenní izolace po pozitivním testu na covid. Mluvčí Ondřej Jakob na dotaz ČTK uvedl, že ministerstvo navrhuje dřívější vypořádání.

Ministerstvo spravedlnosti zdůvodnilo navrhovanou účinnost od 1. července 2023 „předpokládanou délkou legislativního procesu“. Uvedlo, že návrh připravilo ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Na tu se dříve odkazoval i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), odhadoval ale, že by změna mohla platit už od dubna.

Onemocnění covid-19 zařadila vláda předchozího premiéra Andreje Babiše (ANO) na seznam nakažlivých nemocí na jaře 2020. Spravedlnost v aktuální důvodové zprávě připomněla, že tehdy bylo o covidu velmi málo relevantních informací, zejména o jeho zdravotních dopadech a důsledcích pro veřejné zdraví. „V této době nebyla k dispozici ani účinná léčba tohoto onemocnění, ani vhodná preventivní opatření,“ napsalo ministerstvo.

„V současné době však již tento důvod odpadá, neboť v mezidobí se již podařilo shromáždit dostatečné množství poznatků o tomto onemocnění a je možné zajistit jeho účinnou léčbu a prevenci závažných život ohrožujících stavů,“ uvedli předkladatelé návrhu. Šíření onemocnění covid-19 tak už podle nich nedosahuje takové úrovně společenské škodlivosti, jakou má šíření jiných nemocí uvedených v seznamu.

V Česku přibylo za pondělí 1795 případů covidu-19 včetně reinfekcí. V nemocnicích je 658 lidí, 42 z toho na JIP.

Slovensko si dnes připomnělo Den obětí pandemie covidu-19. Jde o památný den, který vznikl na základě loňské novely zákona o státních svátcích. Připadá na výročí dne, kdy se na Slovensku objevil první potvrzený případ koronavirové infekce. Generální prokurátor Maroš Žilinka dnes oznámil, že prokuratura v lednu zahájila stíhání v souvislosti s přijímáním protikoronavirových opatření či pro podezření z nesprávných postupů během covidu-19, nikoho zatím ale neobvinila.

„Pandemii bychom si měli při příležitosti památného dne připomínat právě proto, abychom dokázali všechny její negativní dosahy správně pojmenovat, interpretovat a poučit se z nich,“ cituje portál pravda.sk Lenku Strakovou, spoluzakladatelku občanského sdružení Skutečné oběti, které pomáhá pozůstalým. Straková dodala, že „tragické pandemické období by mělo zůstat v kolektivní paměti národa“.

V Praze dál mírně přibývá akutních respiračních infekcí, z krajů je ale nemocnost v metropoli nejnižší. Nejvíc nemocných je mezi malými dětmi do pěti let. Za týden se o třetinu zvýšil počet hlášených případů chřipky, která je jednou ze sledovaných infekcí. Vyplývá to z informací na webu Hygienické stanice Hlavního města Prahy.

Celková nemocnost byla v Praze v předchozím týdnu 745 případů na 100.000 obyvatel. V epidemií nejvíce zasažených Pardubickém a Jihomoravském kraji je více než trojnásobná. Středočeský kraj, který je na tom po Praze nejlépe, má na 100.000 obyvatel 1139 nemocných.

Počet případů akutních respiračních infekcí v ČR se mírně zvýšil, téměř o pětinu mezi nimi přibylo nemocných s chřipkou. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se potvrdilo, že přišla druhá vlna epidemie. Uvedl to dnes v tiskové zprávě. Nemocných s různými infekcemi dýchacích cest bylo v minulém týdnu 1422 na 100.000 obyvatel, téměř o procento víc než v předcházejícím týdnu. Lidí pozitivně testovaných na covid-19 bylo naopak podle údajů ministerstva zdravotnictví v mezitýdenním srovnání méně.

Česko chce rozložit dodávky objednaných vakcín na covid-19 od firmy Pfizer/BioNTech až do konce roku 2026. Mohlo by se tím ušetřit až 1,5 miliardy korun. Ve vyjádření pro ČTK to uvedl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Je to podle něj součástí dodatku ke smlouvám Evropské komise s výrobcem. Některé země Unie, například Bulharsko, už společně objednané vakcíny odebírat nechtějí a navrhují od smlouvy odstoupit.

Česko do konce loňského roku za vakcíny vydalo 14,6 miliardy korun, za asi 11,2 miliardy je nakoupilo od firmy Pfizer/BioNTech. „V této chvíli plně podporujeme vyjednanou dohodu Evropské komise o úpravě smlouvy, která umožní redukovat množství objednaných vakcín a také dodávky zbylé vakcíny rozložit do dalších let,“ uvedl.

Slovensko si dnes poprvé připomíná Den obětí pandemie covidu-19. Jde o památný den, který vznikl na základě loňské novely zákona o státních svátcích. Připadá na výročí dne, kdy se na Slovensku objevil první potvrzený případ koronavirové infekce.

„Pandemii bychom si měli při příležitosti památného dne připomínat právě proto, abychom dokázali všechny její negativní dosahy správně pojmenovat, interpretovat a poučit se z nich,“ cituje portál Pravda.sk Lenku Strakovou, spoluzakladatelku občanského sdružení Skutečné oběti, které pomáhá pozůstalým. Straková dodala, že „tragické pandemické období by mělo zůstat v kolektivní paměti národa“.

Laboratoře v Česku potvrdily za neděli 119 případů covidu-19 včetně reinfekcí. O víkendech se ale méně testuje. V nemocnicích je podle údajů ministerstva zdravotnictví 546 lidí, z toho 42 na jednotkách intenzivní péče.

Komunistická Kuba zažívá nejzávažnější ekonomickou krizi za několik posledních desetiletí. Výkon jejího hospodářství negativně ovlivňují dopady pandemie covidu-19, americké sankce platné více než 60 let i centrální plánování ekonomiky. Dlouhé fronty na základní potřeby, jako jsou potraviny, léky nebo pohonné hmoty v loňském roce vedly k odchodu dalších Kubánců ze země. Mnoho z nich se chce dostat do Spojených států. Rusko Kubě v únoru poskytlo "nouzový" dar 25.000 tun pšenice, šlo o druhou takovou pomoc během jednoho roku. Agentura Reuters to označuje za známku prohlubování vazeb mezi těmito dlouhodobými spojenci. Rusko, na které dopadají západní sankce kvůli invazi na Ukrajinu, se snaží posílit ekonomickou i politickou spolupráci se zeměmi, jež se staví proti tomu, co Moskva nazývá americkou hegemonií.

Pandemie covidu-19 vážně ovlivnila duševní zdraví a vztahy lidí na celém světě, zejména mladých dospělých. Vyplývá to z globálního průzkumu neziskové organizace Sapien Labs, o němž napsal list The Guardian.

Organizace si nechala vypracovat v pořadí již třetí výroční zprávu o duševním stavu světa (MSW) s cílem lépe porozumět stavu duševního zdraví. V průzkumu shromáždila odpovědi od více než 400.000 účastníků ze 64 zemí a ptala se respondentů na jejich rodinné vztahy, přátelství a celkovou duševní pohodu.

Lidé v Hongkongu si za tři roky natolik zvykli na roušky, že se bez nich mnohdy stydí objevit na veřejnosti. Povinnost nosit roušku v asijské megapoli skončila teprve ve středu a mnoho lidí včetně dětí ve školách chodí dobrovolně dál se zakrytým obličejem, napsal deník Financial Times.

Obavy z konce nošení roušek během výuky měli i učitelé a děti v čínské základní škole YMCA. Aby se děti na změnu připravily, tak pro ně škola dokonce uspořádala speciální hodinu s názvem „Jak si vážit usmívajících se obličejů“.

„Někteří žáci se pořád stydí,“ uvedl ředitel. „Od doby, kdy se před spolužáky naposledy ukázaly s nezakrytým obličejem, uplynulo hodně času,“ vysvětlil.

Pokud se nebere v úvahu rok 2020, kdy udeřila pandemie covidu-19, pak je loňský růst čínské ekonomiky nejslabší téměř za půl století. Horšího výsledku dosáhla čínská ekonomika podle médií naposledy v roce 1976, kdy HDP klesl.

Estonští voliči se dnes chystají hlasovat v parlamentních volbách, během nichž by se mohl potvrdit nárůst podpory krajní pravice. Strana premiérky Kallasové by podle průzkumu mohla získat okolo 29 procent hlasů.Na druhém místě je v sondážích s asi 18 procenty krajně pravicová Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE), uvedla agentura AFP. EKRE nabyla na popularitě během pandemie covidu-19 a také v době, kdy estonská inflace loni v létě dosáhla 23 procent, nejvyšší míry v eurozóně a asi dvojnásobku jejího průměru.

Dobré ráno, za sobotu v Česku přibylo 137 nových případů covidu-19 včetně reinfekcí. V nemocnicích je 542 osob.

V Dauhá se koná summit lídrů nejméně rozvinutých zemí. Setkání probíhá každých deset let, od roku 2021 bylo ale dvakrát odloženo kvůli pandemii covidu-19. Afghánistán a Barma, což jsou dvě z nejchudších zemí světa, na setkání v Dauhá nejsou, protože členské státy OSN jejich vlády neuznávají.

Soud v Hongkongu dnes odsoudil trojici místních aktivistů, kteří se angažovali v pořádání vzpomínkových akcí k výročí krvavého potlačení demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men. Aktivisté podle soudu porušili zákon o národní bezpečnosti, když odmítli vydat některé informace policii, píše agentura AP. Hrozí jim až šest měsíců vězení či pokuta.

Trojice aktivistů byli vrcholnými představiteli dnes již rozpuštěné Hongkongské aliance na podporu vlasteneckých a demokratických hnutí. Ta v Hongkongu každoročně pořádala vzpomínkové akce na brutální represi studentů v Pekingu v roce 1989. Akcí se účastnily tisíce lidí, v roce 2020 jí ale úřady zakázaly kvůli pandemii covidu-19.

Generální ředitel Heavensake Laurent Cutier oznámil, že prodeji kvalitního saké v zahraničí pomohla i pandemie covidu-19. „Spotřebitelé v době, kdy zůstávali doma, zkoumali nové produkty a kategorie,“ uvedl Cutier.

Dobré ráno, za pátek přibylo v ČR 980 případů včetně reinfekcí, v nemocnicích je 661 osob.

Lékaři v posledních měsících zaznamenávají častější případy nákazy streptokokem A, který způsobuje angíny a spály. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V předchozích pěti letech se počet pozitivních vzorků, které jeho laboratoř obdržela, pohyboval mezi 46 a 84, loni stoupl na 105 a letos v lednu jich bylo 29.

Nákaza se léčí antibiotiky, především penicilinem, kterých je v posledních měsících v českých lékárnách nedostatek. Pokles se očekává s koncem epidemie respiračních infekcí.

„Od prosince loňského roku Národní referenční laboratoř eviduje zvýšený počet případů, kdy streptokok skupiny A způsobil invazivní onemocnění, což znamená, že byl laboratorně prokázán v krvi či mozkomíšním moku pacienta,“ uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře (NRL) pro streptokokové nákazy SZÚ Jana Kozáková. Streptokoků je asi 70 druhů, způsobují různé zdravotní komplikace od angín přes záněty močových cest nebo meningitidu po kožní projevy.

„Angína a spála se častěji vyskytují u lidí, kteří se zotavují po běžném nachlazení nebo chřipce. Lze očekávat, že s poklesem výskytu virových infekcí horních cest dýchacích dojde postupně i k poklesu případů onemocnění vyvolaných streptokokem skupiny A,“ doplnil SZÚ v tiskové zprávě.

Počet lidí s akutním respiračním onemocněním v Královéhradeckém kraji za týden klesl o 7,8 procenta. Ubylo také lidí nakažených covidem-19. V kraji se počet nemocných akutními respiračními infekcemi a chřipkou oproti předchozímu týdnu snížil na 1365 v přepočtu na 100 000 obyvatel z předchozích 1481. Uvedla to dnes na webu Krajská hygienická stanice (KHS) Královéhradeckého kraje. Minulý týden počet nemocných chřipkou v mezitýdenním srovnání stoupl a předminulý mírně klesl.

K dnešku hradecká KHS eviduje 21 klinicky závažných případů chřipky, z toho osm pacientů v souvislosti s chřipkou zemřelo. „Stav je v posledních třech týdnech beze změny,“ uvedla mluvčí hradecké KHS Veronika Krejčí. Nemocnost klesla v Královéhradeckém kraji ve všech věkových skupinách, nejvíce nemocných je nadále mezi dětmi do pěti let.

„Epidemiologická situace týkající se výskytu respiračních onemocnění smíšeného nechřipkového a chřipkového charakteru odpovídá ročnímu období. Tento týden však zcela objektivně situaci vyhodnotit nelze, protože na Jičínsku probíhají jarní prázdniny školáků,“ uvedla Krejčí.

Co se týče koronaviru, u něj zjištěných případů nákazy v mezitýdenním srovnání v Královéhradeckém kraji po pěti týdnech růstu ubylo. Za posledních sedm dní klesl počet nákaz o 22,5 procenta, vyplynulo z informací ministerstva zdravotnictví uvedených na webu.

Za čtvrtek v Česku přibylo 910 potvrzených případů covidu-19 včetně reinfekcí. V nemocnicích je 710 hospitalizovaných, v toho 47 na JIP.