Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Největší německá letecká společnost Lufthansa v prvním čtvrtletí snížila provozní ztrátu meziročně zhruba o 53 procent na 273 milionů eur (6,4 miliardy Kč). Pomohl jí růst poptávky po cestování a vyšší ceny letenek. Firma to uvedla ve svém dnešním sdělení. Stejné období loni ještě poznamenala pandemie covidu-19. Výsledek byl zhruba v souladu s očekáváním analytiků, kteří ztrátu odhadovali na 279 milionů eur.

Americké farmaceutické společnosti Pfizer v prvním čtvrtletí klesl čistý zisk o 30 procent na 5,5 miliardy dolarů (asi 118 miliard Kč). Firma to uvedla ve svém dnešním sdělení. Poptávka po jejích nedávno získaných produktech a vakcínách proti pneumokokům ale pomohla vyrovnat dopad poklesu prodeje léků na covid-19, takže výsledek překonal očekávání analytiků.

Tržby se v období od ledna do března snížily o 29 procent na 18,3 miliardy dolarů. Pfizer je nyní pod značným tlakem, aby vynaložil neočekávané zisky ze silné poptávky po svých lécích proti covidu-19 z časů pandemie na zmírnění dopadů ukončení platnosti patentů u některých nejlépe prodávaných léků.

Firma očekává, že letošní rok bude pro proticovidové výrobky přechodový, než se v příštím roce možná vrátí k růstu. Tržby z pneumokokových vakcín za čtvrtletí dosáhly 1,59 miliardy dolarů, což je mírně nad odhadem 1,58 miliardy dolarů v anketě společnosti Refinitiv.

Ukončení „národní nouze“ znamená, že již nebudou k dispozici značné finanční prostředky určené k poskytování testů na covid-19, bezplatné očkování a další mimořádná opatření, uvedla agentura AFP.

Podle deníku The Washington Post (WP) režim umožňoval vládě i kroky nad rámec epidemiologických opatření, jako bylo například prodloužení lhůt pro ty, kdo chtějí žádat o zachování zdravotního pojištění po odchodu ze zaměstnání.

Zatímco americká vláda veřejně obrací stránku s pandemií covidu-19, současně ujišťuje, že již pracuje na nové generaci vakcín a dalších opatřeních k boji proti budoucím variantám viru. Nejmenovaný představitel Bílého domu ujistil, že k dispozici jsou finanční prostředky ve výši pěti miliard dolarů (asi 107 miliard Kč) na podporu vědeckého pokroku, aby setrval o krok napřed před koronavirem způsobujícím onemocnění covid-19.

Americký prezident Joe Biden v pondělí podpisem příslušné právní normy, přijaté Kongresem, ukončil celostátní stav nouze vyhlášený kvůli pandemii covidu-19. Oznámil to Bílý dům. Stav nouze vyhlásila v březnu 2020 administrativa Bidenova předchůdce Donalda Trumpa.

Kromě stavu „národní nouze“ zavedla Trumpova administrativa na začátku pandemie také stav „krize veřejného zdraví“, který poskytl federálnímu ministerstvu zdravotnictví flexibilitu při snaze potlačovat šíření koronaviru. Biden v lednu oznámil, že chce oba režimy ukončit v květnu, ovšem republikáni v Kongresu záhy přišli se dvěma návrhy ve snaze proces urychlit. Prezident se proti nim vymezil, právo veta však nepoužil a v pondělí uzákonil konec jednoho ze dvou nouzových stavů.

Samostatný stav zdravotní nouze má vypršet 11. května, a to ruku v ruce s vypršením přísných protimigračních opatření na americko-mexické hranici. Tato opatření umožňují bezodkladnou deportaci migrantů bez víz, a to i potenciálních žadatelů o azyl.

Americký prezident Joe Biden dnes podepsal zákon, který má vést k zveřejnění poznatků o původu koronaviru od amerických úřadů a rozvědek. Výjimku mají informace citlivé pro americkou národní bezpečnost, uvádí agentura AFP. Některé americké úřady se domnívají, že pandemii covidu-19 mohl způsobit únik viru z laboratoře.

Zákon, který Senát a Sněmovna reprezentantů schválily jednomyslně, nařizuje rozvědkám zveřejnit jejich zjištění ohledně původu koronaviru. „Moje administrativa odtajní a bude sdílet co nejvíce těchto informací, v souladu s mou ústavní pravomocí chránit před zveřejněním informace, které by mohly poškodit národní bezpečnost,“ uvedl po podepsání zákona Biden. Podle něj objasnění okolností, za kterých začala pandemie covidu-19, může posloužit k prevenci dalších pandemií v budoucnosti.

Německý konspirátor Michael Brundel založil seznamku pro vyznavače konspiračních teorií SchwurbelTreff. Aktivní uživatelé platformy musí vyplnit údaje o tom, jakým teoriím spiknutí věří nebo také o počtu očkovacích dávek proti covidu-19 ve svém těle, informuje britský server Mail Online.

Seznamka SchwurbelTreff vznikla minulý měsíc a už během prvních tří týdnů měla 1500 uživatelů. Její název je založen na hanlivém označení pro stoupence konspiračních teorií. Ideální je pro ty, kteří popírají existenci covidu-19, přistání člověka na Měsíci nebo kulatost Země.

Německý řetězec obchodních domů Galeria Karstadt Kaufhof uzavře 52 ze svých zbývajících 129 poboček. S odvoláním na zástupce zaměstnanců o tom dnes před jednáním dozorčí rady informovala německá média. Podle nich tento krok může vyústit v propuštění až 5000 pracovníků. Řetězec, který je největší svého druhu v Německu, se dlouhodobě potýká s problémy.

Firmu dostala do potíží pandemie nemoci covid-19 a také pokles zájmu spotřebitelů po ruské invazi na Ukrajinu. Už před dvěma lety Galeria Karstadt Kaufhof uzavřela v rámci tehdejšího insolvenčního řízení 40 ze svých tehdejších 172 poboček.

Americká Sněmovna reprezentantů jednomyslně schválila zákon o odtajnění zpravodajských informací o původu onemocnění covid-19, píše agentura AP. Zákon nyní míří na stůl prezidenta Joea Bidena. Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) na začátku tohoto měsíce potvrdil, že se přiklání k teorii, že pandemii covidu-19 pravděpodobně způsobil únik z čínské laboratoře. Některé americké vládní úřady nicméně stále dávají přednost teorii, že nákaza se přenesla ze zvířete na člověka přirozeně.

Guvernér Floridy Ron DeSantis vyzval amerického prezidenta Joea Bidena, aby umožnil neočkovanému Novaku Djokovičovi hrát na floridském turnaji Miami Open. Srbský tenista nesmí kvůli chybějící vakcinaci proti koronaviru do Spojených států amerických, v neděli se formálně odhlásil z prvního ze dvou navazujících turnajů Masters, jenž dnes začíná v Indian Wells.

Ve Spojených státech stále platí pro cizince zákaz vstupu do země bez očkování proti covidu-19. Světová jednička Djokovič, jenž je odpůrcem povinné vakcinace, požádal v únoru americkou vládu o výjimku, úřady mu ale nevyhověly.

USA a Jižní Korea přestanou od cestujících z Číny vyžadovat negativní test na koronavirus. S odvoláním na úřady těchto zemí o tom informuje agentura Reuters. V USA má změna začít platit od pátku, v Koreji od soboty. I když Washington už nebude vyžadovat negativní testy na koronavirus, bude vývoj nákazy v Číně nadále sledovat.

 Ve světě neexistuje větší veletrh cestovního ruchu, než je Mezinárodní turistická burza (ITB) v Berlíně, význam burzy je proto pro český turistický sektor zásadní. V rozhovoru s ČTK to dnes na úvod třídenního veletrhu řekl ředitel agentury CzechTourism Jan Herget. Stejný názor mají i další čeští účastníci, kteří za nenahraditelná považují osobní setkání se zahraničními zástupci turistického ruchu. Veletrhu se účastní dvacítka vystavovatelů z Česka včetně krajů, měst, dopravců či hoteliérů.

Berlínský veletrh se poprvé od začátku pandemie nemoci covid-19 koná v prezenční formě, předchozí dva digitální ročníky řada vystavovatelů vnímá jako nedostatečné či nešťastné. "Je tady celý svět," řekl Herget. "

Na letošní mezinárodní filmový festival Berlinale v německé metropoli se prodalo 320 000 lístků, což odpovídá zájmu publika v dobách před pandemií covidu-19. Dnes to oznámili pořadatelé Berlinale.

Mezi složkami americké vlády ani tři roky po začátku pandemie nepanuje shoda na tom, zda se virus způsobující nemoc covid-19 rozšířil přirozenou cestou nebo po úniku z laboratoře, řekl v pondělí mluvčí Bílého domu John Kirby. Reagoval tím na zprávy amerických médií o tom, že jedno z federálních ministerstev se přiklonilo k teorii o laboratorní nehodě. Někteří zastánci této verze informaci prezentují jako potvrzení svého názoru, mnozí vědci ale stále vidí více důkazů pro přenos infekce ze zvířat na člověka.

Menší chuť spotřebitelů k nákupům se dotkla i největšího internetového prodejce textilu v Evropě. Německý online prodejce oblečení Zalando propustí kvůli slabší poptávce stovky lidí, zaměstnává jich asi 17.000. Firma to podle agentury DPA dnes sdělila svým zaměstnancům.

Německá firma Zalando těžila z vysoké poptávky v době pandemie covidu-19, ale nyní se podle jejího vedení některé části podniku rozrostly až příliš, což firmě znemožňuje rychle reagovat na trendy.

Uprchlíci z Ukrajiny výrazně pomáhají zmírňovat nedostatek pracovních sil v Německu. Během uprchlické vlny v letech 2014 až 2016 bylo cílem Německa, aby po pěti až šesti letech mělo zaměstnání 50 procent uprchlíků, což se navzdory pandemii covidu-19 podařilo. Nyní je díky zdokonaleným postupům šance zaměstnat ještě vyšší procento uprchlíků, píše DPA. „Téměř všichni mají na trhu práce šanci,“ prohlásil Terzenbach.

Americký internetový obchod Amazon bude po svých kancelářských pracovnících požadovat, aby byli od května minimálně tři dny v týdnu fyzicky přítomní na svých pracovištích. Připojuje se tak k řadě dalších podniků, které zpřísňují pravidla pro práci z domova, jež zažila velký rozmach v době pandemie covidu-19.

Šéf Amazonu Andy Jassy ve sdělení zaměstnancům upozornil, že společná přítomnost pracovníků v kancelářích mimo jiné usnadňuje spolupráci a vzájemné předávání zkušeností, posiluje firemní kulturu a pomáhá v kariérním rozvoji. „Dospěli jsme proto k rozhodnutí, že bychom měli znovu trávit společně v kancelářích většinu pracovní doby (minimálně tři dny v týdnu),“ dodal.

Stávka na německých letištích je další ze série protestů, které zasáhly největší evropské ekonomiky včetně Francie, Británie a Španělska. Vysoké ceny energií a potravin totiž mnoha lidem citelně zvyšují životní náklady. Domácnosti měly potíže už za pandemie covidu-19 a pak znovu po začátku války na Ukrajině, jež ovlivnila mezinárodní obchod a přispěla k růstu inflace.

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) už nepovažuje riziko covidu-19 za vysoké, ale za mírné. Změnu zdůvodnil širokou imunitou populace a mírnějším průběhem nemoci. Informuje o tom dnes web veřejnoprávní televize ARD. Spolková republika stejně jako další země ruší protikoronavirová opatření.

„Ohrožení zdraví obyvatel v Německu covidem-19 je v tuto chvíli hodnoceno jako mírné,“ konstatuje RKI ve své zprávě. Institut zároveň nevyloučil, že se stupeň varování znovu může zvýšit, pokud to bude nutné. Nadále doporučuje, aby nakažení zůstávali doma a aby lidé v místnostech nosili roušky. Z veřejného života ale zatím ochrana úst a nosu postupně mizí.

V Německu ode dneška přestala platit povinnost nosit roušky v dálkové dopravě. Stejnou povinnost v regionální dopravě zároveň zrušilo i posledních devět spolkových zemí, zbytek to udělal již dříve, napsala agentura DPA. Povinnost Německo zavedlo zhruba před třemi roky kvůli pandemii covidu-19. Rozhodnutí chválí dopravci, podle kterých bylo vymáhání této povinnosti čím dál obtížnější. Ministerstvo zdravotnictví nošení roušek v hromadné dopravě stále doporučuje.

Původně vláda zamýšlela zrušit povinnost nosit roušky v dálkových vlakových a autobusových spojích na začátku dubna. Díky příznivé epidemické situaci se však rozhodla konec povinnosti o dva měsíce uspíšit. Podobně se zachovalo i devět spolkových zemí, které povinnost nosit roušky zrušily v regionální dopravě. Zbylých sedm tuto povinnost zrušilo už dříve.

„Z hlediska našeho odvětví nebyla povinnost už delší dobu potřebná díky pandemické situaci,“ uvedl mluvčí Svazu německých dopravních podniků (VDV). Podle něj bylo čím dál obtížnější nošení roušek č respirátorů po cestujících vyžadovat, když nebyly povinné na koncertech či v letadlech. Změnu přivítal i železniční dopravce Deutsche Bahn, podle kterého se tak sjednotí pravidla v různých částech Německa i v různých druzích dopravních prostředků. Železniční dopravce také uvedl, že zaznamenal kvůli povinnosti agresivnější chování cestujících vůči vlakovému personálu.

Ne všichni cestující ale uvolnění přivítali. Po oznámení rozhodnutí v polovině ledna někteří lidé na sociálních sítích žádali, aby dopravci vyčlenili prostor pro cestující, kteří chtějí i nadále ve vlacích a autobusech nosit roušky. V prohlášení pro agenturu DPA však Deutsche Bahn uvedla, že nic takového nechystá.

Americká farmaceutická společnost Pfizer, jeden z hlavních výrobců vakcíny proti covidu-19, loni zvýšila tržby o 21,3 procenta na rekordních 100,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu Kč). Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Více než polovinu tržeb, a to 56,7 miliardy dolarů, zajistil prodej vakcíny proti covidu a léku Paxlovid. Firma nyní ale očekává, že jejich prodej letos prudce klesne, protože vlády je přestávají objednávat. Čistý zisk firma loni zvýšila o 43 procent na 31,4 miliardy Kč.

 Americký prezident Joe Biden oznámil Kongresu, že k 11. květnu ukončí stav nouze a stav zdravotnické nouze vyhlášené kvůli pandemii covidu-19. Uvedla to agentura AP. Stav nouze vyhlásila v březnu roku 2020 tehdejší administrativa Donalda Trumpa. Republikánská strana chtěla, aby Biden ukončil stav nouze okamžitě.

Americké firmě Johnson & Johnson ve čtvrtém čtvrtletí klesl čistý zisk o 26 procent na 3,52 miliardy USD (77,4 miliardy Kč). Hospodaření negativně ovlivnil silný dolar a pokles prodeje vakcín proti covidu-19. Výsledky však překonaly očekávání analytiků. Firma dnes oznámila i výhled na letošní rok, který je také lepší než prognózy analytiků.

Novým personálním šéfem Bílého domu bude Jeff Zients, který do loňského jara řídil reakci americké vlády na pandemii covidu-19. S odkazem na čtyři zdroje z okolí prezidenta Joea Bidena o tom dnes informoval deník The Washington Post (WP). Mluvčí Bílého domu se ke změně nevyjádřila.

V sobotu deník The New York Times (NYT) informoval, že dosavadní personální šéf Bidenova kabinetu Ron Klain plánuje rezignaci v řádu několika týdnů. Podle médií to bude první významná personální změna v týmu amerického prezidenta po více než dvou letech ve funkci.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce i přes dopady ruské invaze na Ukrajinu zvýšil o 1,9 procenta. Dnes to na základě předběžných výsledků oznámila na tiskové konferenci v Berlíně šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. V roce 2021 ekonomika vzrostla o 2,6 procenta, na letošní rok vláda i ekonomové počítají s hospodářským poklesem.

„Celkovou hospodářskou situaci Německa v roce 2022 poznamenaly následky války na Ukrajině, jako byl extrémní růst cen energií,“ řekla Brandová. „K tomu se přidaly zhoršené problémy s dodávkami materiálu a s dodavatelskými řetězci, masivní růst cen potravin a také nedostatek kvalifikovaných pracovníků a sice ustupující, ale stále ještě pokračující pandemie covidu,“ dodala.

Soudní dvůr Evropské unie uznal právo cestujících na slevu z ceny zájezdu, jehož kvalitu zhoršila opatření proti šíření pandemie covidu-19. Na dnešní verdikt, který se týkal dvou německých zákazníků cestovní kanceláře, upozornila stanice Deutsche Welle. Na slevu by cestující neměli právo, pokud by neposkytnutí některých dojednaných služeb způsobili svým chováním, dodal soud.

Unijní soud se zabýval sporem mezi dvěma německými cestujícími, kteří odjeli s cestovní kanceláří na Kanárské ostrovy. Na ostrov Gran Canaria přiletěli 13. března 2020 a dva dny poté začala ve Španělsku platit přísná pandemická opatření. Ta například vedla k uzavření pláží, bazénů či zrušení doprovodného programu. Cestující navíc museli odjet z Kanárských ostrovů předčasně.

Po návratu se oba klienti domáhali u cestovní kanceláře slevy z ceny zájezdu, což ale firma odmítla. Spor skončil u soudu v Mnichově, který požádal Soudní dvůr EU o interpretaci unijních pravidel. Unijní soud rozhodl, že cestovní kancelář musí slevu poskytnout, ačkoli omezení nezavinila. Tuto povinnost by neměla v případě, pokud by neplnění smluvních podmínek nebo jejich vadné plnění bylo možné přičíst klientovi, rozhodl soud. Podle něj neobstojí argumentace, že cestující měli omezení předpokládat, když podobná opatření zaváděly i ostatní země.

„Cestující má nárok na slevu z ceny zájezdu, pokud je neplnění smluvních podmínek v rámci cestovních služeb, které jsou součástí jeho zájezdu, způsobeno omezeními, která byla zavedena v jeho cestovní destinaci za účelem boje proti šíření takové infekční choroby, jako je covid-19,“ stojí v tiskové zprávě o rozsudku.

Žalobci se domáhali slevy 70 procent, soud však konkrétní částku nestanovil. Slevu má vyčíslit mnichovský soud na základě hodnoty služeb, které nemohly cestující kvůli nastalým omezením využít.