Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Není třeba mít obavu z vysokého procenta indikovaných (testů), to je v pořádku, protože jsou to lidé, kteří jsou z nějakého důvodu na ten test odesláni, mají problém, nebo byli v kontaktu s nemocným," podotkl Blatný. Plošné testy mají záchyty kolem 6 procent nakažených. „Kolem 6 procent z naší populace je poměrně velké číslo a jednoznačně to svědčí o prozatím trvajícím komunitním šíření," pokračuje.

Nový parametr indexu podle něj dobře odráží především to, jakým způsobem je zatížen zdravotní systém a zda se dá očekávat zhoršení či zlepšení situace. „Všechna opatření činíme právě proto, abychom uchránili funkční zdravotní systém, umožnili starostlivost o ty, kteří mají koronavirus, ale i ty, kteří mají nějakou jinou nemoc," upozornil. „Situace v nemocnicích není příliš dobrá," doplnil.

„V indexu číslo 5 budeme s nějvětší pravděpodobností i v dalším týdnu," přidal Blatný výhled do budoucna.

„Stupně pohotovosti budou zachovány,"

podotkl na tiskovce šéf statistiků ÚZIS Dušek. Podle něj se bohužel v následujících dnech budeme nadále pohybovat ve velmi vysokých hodnotách toho indexu, protože je „velmi malá šance, že by v tuto chvíli ty hodnoty nějak významně poklesly". Kombinace PCR a antigenních testů dává „zvýšenou šanci vychytávat asymptomatické jedince, snižovat virovu nálož" a "přitom jsme nemuseli ten index vypnout", dodal Dušek.

Ministr Blatný vzkázal, že PES je nadále jedním ze zásadních parametrů, rozhodnutí však dál leží na expertech, kteří vládě navrhují možná rozhodnutí. „Plošné testování, které u nás probíhá zejména na bázi antigenních testů, je úspěšné a byli jsme první, kdo jej v této formě zrealizoval. Pomáhá nám velmi dobře izolovat z populace osoby, které jsou nemocné, neví o tom a mohly by nevědomky šířit nákazu dál," míní.

„Změny nebudou až zas tak revoluční nebo dramatické," řekl šéf statistiků ÚZIS Ladislav Dušek na tiskovce ministerstva zdravotnictví. PES dle něj není systém „robotický". Index rizika nabývá bodové hodnoty od 0 do 100, v současné době je 85.

„Základní otázka: Proč to vůbec potřebujeme změnit? Ta odpověď je velmi jednoduchá. A to proto, že jsme v ČR zásadně změnili strategii testování proti nemoci covid-19 a do hry vstoupily velmi silně tzv. antigenní testy, které dnes svým objemem řádově vyrovnávají počet testů PCR," podotkl Dušek s tím, že již proběhlo téměř 900 tisíc antigenních testů, které přispívají z 23 až 28 procent k celkovým pozitivním záchytům nemoci. „Musíme je brát vemi vážně," dodal s tím, že na ně ale chodí lidé „z ulice", a mají proto menší šanci, že zachytí pozitivního jedince. Naopak testy PCR i díky nim nyní mají větší šanci, že zachytí nemoc jako takovou.

Zatímco antigenní testy mají 5-7 procent pozitivních, PCR testy 40 procent i více. Dušek upozornil, že tyto testy nelze míchat dohromady a nutně se to musí projevit ve výpočtu indexu. „Zásadní a správné je začít rozlišovat testy podle důvodu, proč jsou dělány, podle toho, na jakou cílovou skupinu cílí, a podle toho, jakou mají indikaci," dodal k úpravě metodiky s tím, že se zavede nový ukazatel - podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, který „silně predikuje počet pacientů na JIP s perspektivou 14-30 dnů".

Započítáním nového parametru vznikne „nové skóre verze 2". Od toho současného se index příliš neliší. 1.-3. ledna činil starý index PES 90 bodů, podle nového indexu to bude 91 bodů. Dnes činí index 89 podle obou výpočtů.

"Protiepidemický systém doznává jistých změn tak, jak jsme avizovali už v době jeho vzniku, toto je ta první z nich. V současné době se také pracuje na úpravě jednotlivých tabulek PES a k tomu bychom vám pravděpodobně definitivní stanovisko dali v průběhu příštího týdne,"

uvedl na tiskovce Jan Blatný (za ANO). Dnes se tak bude řešit především změna výpočtu indexu rizika PES. Sledovat ji můžete ZDE

Lidé v Izraeli, hlavně pak podnikatelé, protestovali proti přísným restrikcím, které se pojí s koronavirem.

Německá kancléřka Angela Merkelová se podle médií snaží kvůli pandemii přesvědčit spolkové země o nutnosti omezit volný pohyb obyvatel. Chystá se další zpřísnění karantény.

Belgie obdrží pouze polovinu dávek vakcíny firem Pfizer a BioNTech, s nimiž počítala na leden. Mluvčí ministra zdravotnictví bez bližších podrobností uvedl, že na vině je „logistická chyba“, která nastala minulý měsíc. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

„Společnost Pfizer, která nám (vakcíny) dodává, nám bude schopna dodat polovinu plánovaných dávek na leden, takže se z 600 000 dávek dostáváme na něco více než 300 000,“ řekl dnes mluvčí ministerstva Yves Van Laethem.

Očkování v nemocnicích hradeckého kraje by mělo začít v pátek 8. ledna, dřív než se předpokládalo. První v kraji začala v sobotu očkovat FN H.Králové.

Na Baleárách panuje poměrně dramatická situace ohledně šíření koronaviru a čísla nakažených jsou tu jedna z nejvyšších ve Španělsku. Počet nově infikovaných na 100 000 obyvatel tu v posledních dvou týdnech vystoupal na hodnotu 530, přičemž v méně izolovaných regionech, jako jsou Katalánsko, Madrid nebo Valencie, se počet nových případů držel pod číslem 400.

Na ostrovech panují obavy, že statistiky se budou dál zhoršovat, což by mohlo vést ke kolapsu zdravotní péče a zaplnění jednotek intenzivní péče. „Zažíváme příšernou situaci, kterou jsme si nedokázali představit ani v nejhorších snech,“ řekla koncem roku předsedkyně baleárské regionální vlády Francina Armengolová. Zmírnění opatření včetně omezené provozní doby obchodů a restaurací tak podle mluvčí regionální vlády nelze čekat dříve než v únoru. Kvůli pandemii se lidé propadají do chudoby.

V Německu pokračuje očkování proti koronaviru.

Rada postižených (NRZP) žádá o vytvoření mobilních týmů, které by očkovaly lidi s vážným handicapem doma. Počet těchto osob odhaduje na desítky tisíc.

Zatímco běžně zpopelní ostravské krematorium měsíčně v průměru 950 až 970 zesnulých, v posledních měsících je to o 60 procent více. V listopadu bylo zpopelněných 1556, v prosinci 1570. Přestože zařízení jede na maximum, jeho kapacita na tolik zesnulých nestačí a bylo by třeba některé zesnulé odvézt jinam. Prognóza na leden navíc není příznivá. ČTK to dnes řekl ředitel krematoria Ivo Furmančík.

Japonské bary a restaurace se „přizpůsobily“ pandemii koronaviru.

Italská vláda se v noci na dnešek rozhodla kvůli epidemické situaci odložit zahájení prezenčního vyučování na středních školách. Ty se mají otevřít v pondělí 11. ledna a nikoliv ve čtvrtek, jak původně vláda zamýšlela. Některé regiony se ale rozhodly, že střední školy nechají zavřené až do konce ledna, píše dnes agentura AFP. Nevládní organizace varují před příliš dlouhým přerušením prezenční výuky.

Žáci základních škol se vrátí do lavic již tento čtvrtek. V pondělí se do středních škol vrátí 50 procent studentů, druhá polovina bude pokračovat v distanční výuce. Čtyři regiony ale rozhodly posunout obnovu prezenční výuky na středních školách na konec ledna či začátek února. Vláda také rozhodla prodloužit do 15. ledna pravidla zavedená pro období vánočních a novoročních svátků. Zakázané jsou tak cesty a přesuny mezi jednotlivými regiony.

Francie mění očkovací strategii. Již v první vlně nabídne vakcínu také hasičům, části pomocných pracovníků a seniorům nad 75 let i mimo domovy důchodců, oznámil dnes ministr zdravotnictví Olivier Véran. Učinil tak v reakci na kritiku kvůli pomalému startu vakcinace v zemi, která patří k nejvíce skeptickým vůči očkování na světě. Informovala o tom stanice France24.

„Zintenzivníme, urychlíme a zjednodušíme očkovací strategii,“ řekl Véran v rádiu RTL. Slíbil, že do konce ledna vznikne v zemi 500 až 600 očkovacích center. Oznámení přichází v době, kdy Francie zaznamenala již přibližně deset případů nakažlivější mutace koronaviru registrované poprvé před Vánoci na jihu Anglie. Patrně se tak snížila pravděpodobnost, že by francouzské úřady v nejbližší době přistoupily k rozvolňování současné koronavirové uzávěry.

Jihomoravský kraj nařídil od středy středoškolákům maturitních ročníků zdravotních škol pracovní povinnost v nemocnicích, poliklinikách a zdravotnických zařízeních v kraji.

„Pracovní povinnost nařizujeme v obecném zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů a zdraví obyvatel v souvislosti s trváním nouzového stavu,“ vysvětlil náměstek hejtmana Lukáš Dubec (Piráti).

Velká Británie představila nová stimulační opatření v objemu 4,6 miliardy liber (133 miliard Kč). Chce tak pomoci firmám překonat dopady šíření koronaviru.

Kapacita covidových lůžek v nemocnicích v Královéhradeckém kraji je téměř naplněná. Záchranná služba začala převážet pacienty do nemocnic mimo region. Pacientů s covidem stále přibývá. ČTK to dnes sdělili zástupci kraje. V nemocnicích v kraji je dnes hospitalizovaných zhruba 500 pacientů s covidem, před měsícem to bylo asi 250. V kraji je léčí Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové a krajské nemocnice.

"Neustále přibývají noví pacienti, kteří vyžadují neodkladnou hospitalizaci a naše zařízení už tento nárůst covid pozitivních pacientů v některých dnech kapacitně nezvládají. Proto krajští záchranáři převezli první dva pacienty mimo území Královéhradeckého kraje," uvedl dnes hejtman hradeckého kraje Martin Červíček (ODS). Podle něj nelze v příštích dnech očekávat zlepšení situace.

Převoz se týkal jednoho pacienta z krajské trutnovské nemocnice do pardubické nemocnice a jednoho pacienta s covidem na umělé plicní ventilaci ze státní Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové do Ústřední vojenské nemocnice v Praze, aby si uvolnila ventilované lůžko. "V posledních dnech zaznamenáváme velký nápor na lůžka na covidových odděleních a pacientů bude podle predikcí ještě přibývat," uvedl ředitel hradecké FN Vladimír Palička.

Nemocnice připravují další navýšení kapacity lůžek a dovybavují běžná lůžka na standardních odděleních. "Už se neobejdeme bez pomoci dalších zařízení a musíme využít i lůžka mimo nemocnice. Například v Janských Lázních (v lázních) máme k dispozici kapacitu minimálně 30 lůžek pro pacienty s koronavirem, kteří už nevyžadují intenzivní péči v nemocnici. Tímto způsobem budeme hledat i další kapacity lůžek," uvedl Červíček.

Kraj Vysočina požádal pro svoji nemocnici v Havlíčkově Brodě o pomoc armádu kvůli velkému počtu pacientů s covidem-19, je jich 91. Kraj žádá o deset vojáků.

Český červený kříž (ČČK) bude v Praze pomáhat s očkováním proti onemocnění covidem-19 zvláště v domovech pro seniory. Pro mobilní očkovací tým poskytne ČČK speciální vozidlo a řidiče, uvedl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

„Praha považuje za klíčové během ledna naočkovat zejména nejzranitelnější skupinu obyvatel, tedy klienty domovů pro seniory, kde jsou dopady epidemie zdaleka nejtěžší. Vozidlo ČČK poslouží k přepravě mobilních očkovacích týmů i s vakcínami a dalším vybavením,“ uvedla radní hlavního města pro oblast zdravotnictví a sociální politiky Milena Johnová (Praha Sobě).

Pandemie koronaviru nejspíš pozmění plán letošních akcí k 1100. výročí mučednické smrti svaté Ludmily, zakladatelky přemyslovské dynastie a babičky svatého Václava. V úvahu připadá časový posun některých akcí nebo jejich přesun z interiérů do venkovních prostor, řekl dnes ČTK středočeský radní pro kulturu Jan Jakob (Spojenci). O případných změnách programu chce hejtmanství tento týden jednat s hlavními organizátory ze spolku Svatá Ludmila 1100 let.

Počet zahraničních turistů ve Španělsku v listopadu kvůli pandemii klesl o 90 procent. Po sedmi letech se tak v zemi loni zvýšila i nezaměstnanost.

Web Our World in Data schraňující i údaje o pandemii koronaviru shání na twitteru data o vakcinaci v Česku. Příspěvek jednoho z jejich analytiků sdílel novinář Michal Kubal.

Na jihu Moravy přibylo za den 1112 potvrzených případů nemoci covid-19, o 802 víc než o den dřív. Přibylo i 30 hospitalizací, v nemocnici je 712 lidí.

V hradeckém kraji přibylo 1042 nákaz, před týdnem 973. Jde o druhý nejvyšší mezidenní nárůst v kraji od začátku epidemie. Index PES stagnoval na 89. Kapacita covidových lůžek v nemocnicích v kraji je téměř naplněná. Záchranná služba začala převážet pacienty mimo region.