Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Americká farmaceutická společnost Pfizer investuje přes 1,2 miliardy eur (29,2 miliardy Kč) do rozšíření výroby ve svém závodě v belgickém městě Puurs. Tento závod hrál klíčovou roli ve výrobě vakcíny proti covidu-19, kterou Pfizer vyvinul s německou biotechnologickou společností BioNTech. Její produkce tam začala na konci roku 2020. V belgickém závodě, jehož počet zaměstnanců vzrostl z 2800 před pandemií na 4500, přibude díky novým programům 250 pracovních míst. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Ve čtvrtek Pfizer oznámil, že stejnou sumu, tedy 1,2 miliardy eur, investuje do rozšíření výroby ve svém závodě v Dublinu. Rozšíření výroby má v Irsku vytvořit 400 až 500 nových pracovních míst a zdvojnásobí kapacitu výroby důležitých látek používaných v biologických lécích. Pfizer loni v dublinském závodě začal vyrábět také složku pro svoji vakcínu proti covidu-19. Rozšíření výroby má být dokončeno v roce 2027.

„Vše je v souladu s růstem našeho výrobního programu,“ řekl Reuters Mike McDermott, který ve Pfizeru odpovídá za globální dodávky. „Když vezmete v potaz modely kapacity těchto dvou míst, zjistíte, že naše schopnost obsloužit tento růst pokulhává. Jedná se tedy o proaktivní investici,“ dodal.

Nejméně 90 procent světové populace má nyní určitou hladinu protilátek vůči koronaviru SARS-CoV-2 v důsledku očkování nebo prodělání nemoci covid-19. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Svět je nyní mnohem blíže k tomu, aby mohl říct, že se nachází za "krizovou" fází pandemie, ale ještě v tomto bodu není, upozornil Tedros. Mezery v trasování, testování, sekvenování a očkování proti onemocnění covid-19 podle něj vytvářejí ideální podmínky pro vznik nové a stále nebezpečné varianty koronaviru.

V dalším postupu proti pandemii je důležité, aby vlády při nastavování kroků, které mají bránit šíření viru, naslouchaly lidem, dodal krizový koordinátor WHO Mike Ryan. V tomto ohledu zmínil Čínu, která nadále uplatňuje politiku nulového covidu, což v zemi vedlo k rozsáhlým protestům.

Čínské úřady po víkendových protestech tvrdě zasáhly proti používání virtuálních privátních sítí (VPN), které umožňují přístup na sociální sítě a zahraniční zpravodajské servery, které jsou jinak v zemi zakázané. Deník The Guardian dnes napsal, že je to nejvyšší stupeň cenzury spuštěný v rámci nouzové reakce na protesty zaměřené mimo jiné proti přísným koronavirovým opatřením.

Čína po protestech, při kterých lidé požadovali nejen konec covidových uzávěr, ale i rezignaci prezidenta Si Ťin-pchinga, sice začala s částečným uvolňováním pandemických restrikcí, ale zároveň sleduje, zadržuje a vyslýchá účastníky protestů. Úřady v zemi také zavádějí nejvyšší stupeň cenzury. Podle deníku The Guardian to vyplývá ze směrnic čínských úřadů, které zveřejnil twitterový účet, jenž sdílí informace o protestech.

Uniklé směrnice, které vydali úředníci pověření správou čínského kybernetického prostoru, ohlašují „první úroveň nouzové internetové odezvy, nejvyšší úroveň správy obsahu“. Ta spočívá v rychlé identifikaci, řešení a podávání informací o tzv. „off-line nepokojích“ a „nedávných významných událostech v různých provinciích“.

Mozky dospívajících v USA vlivem stresu spojeného s uzávěrami během pandemie covidu-19 za období zhruba deseti měsíců předčasně zestárly o nejméně tři roky a vykazují podobné změny jako mozky mladistvých, kteří byli vystaveni chronickému stresu či nepřízni osudu, píše list The Washington Post s odvoláním na studii vědců ze Stanfordovy univerzity.

Studie vydaná ve čtvrtek odborném časopisu Biological Psychiatry: Global Open Science je podle jejího hlavního autora Iana Gotliba, profesora psychologie na Stanfordově univerzitě, první, která srovnávala snímky mozků teenagerů z doby před začátkem pandemie a po ní, přičemž odhalila výrazné rozdíly.

Vědci podle Gotliba věděli, že u náctiletých je vyšší míra deprese, úzkosti a strachu než před pandemií, ale nevěděli, jak to ovlivnilo jejich mozky. „Domnívali jsme se, že tam mohou být podobné dopady jako u rané nepřízně osudu, jen jsme si neuvědomovali, jak velké budou,“ uvedl Gotlib.

Počet nových případů covidu-19 se v Moravskoslezském kraji v posledních sedmi dnech oproti předchozímu týdnu téměř zdvojnásobil. Za uplynulý týden přibylo v regionu 620 potvrzených případů. O týden dříve to bylo 334 a před dvěma týdny 256. Vyplývá to ze statistiky ministerstva zdravotnictví. Před rokem byl týdenní přírůstek v regionu ve srovnatelném období přes 15 000 nově nakažených.

Za posledních sedm dní je v kraji 51 nakažených na 100 000 obyvatel, před týdnem to bylo 28. V celé republice připadá za poslední týden 50 nakažených na 100 000 obyvatel, před týdnem jich bylo 30 na 100 000 obyvatel.

Za posledních 24 hodin bylo v ČR naočkováno 4078.

Dobré ráno, za čtvrtek v ČR přibylo 897 nových případů covidu-19 včetně reinfekcí, v nemocnici je 624 osob, z toho 45 na oddělení JIP.