Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Francie dnes ohlásila téměř 27 000 nově nakažených koronavirem. Podle agentury Reuters se jedná o nejvyšší denní nárůst od poloviny listopadu, kdy se země nacházela ve druhé uzávěře. Zároveň jde podle agentury o náznak, že dosavadní opatření proti šíření nákazy nejsou dostatečná.

Portugalsko zvažuje, že kvůli přeplněným nemocnicím a problémy s distribucí kyslíku nemocným s covidem-19 požádá oficiálně o pomoc další členské země Evropské unie. Informovala o tom dnes agentura DPA. Německo už do země vyslalo vojenské lékaře, kteří mají zjistit, zda by mohli pomoci. Ve hře je i vybudování německé polní nemocnice.

Celkem se v zemi infekce potvrdila už u více než 668 000 lidí. S covidem-19 zemřelo 11 305 nakažených. Dvě třetiny lůžek na jednotkách intenzivní péče jsou nyní obsazeny pacienty s covidem-19.

Od čtvrtka začne Izrael očkovat proti covidu-19 občany starší 35 let. O dalším snížení věkové hranice, při níž vzniká nárok na očkování, dnes rozhodlo izraelské ministerstvo zdravotnictví. V tuto chvíli země očkuje Izraelce starší 40 let. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel.

Babiš kritizoval Blatného

„Jeho některá prohlášení nejsou úplně na místě. Je potřeba, aby ta komunikace byla lepší než i ten dnešní případ. Bylo to zbytečné,“ reagoval premiér na otázku novináře, zda má ministr zdravotnictví Jan Blatný stále jeho podporu.  

„Ministerstvo je tam proto, aby získalo vakcínu, a pokud se stává, že někdo vakcínu nemá, tak se řeší centrálně přesuny. Omlouvám se těm seniorům, kterým byly zrušené rezervace, ale ta očkovací místa si to nepohlídala,“ dodal Babiš.

„Kompenzace budeme řešit, nejdříve ale musíme vyřešit problém, který máme. Už dva dny čísla neklesají, naopak stoupají a stoupl i počet hospitalizovaných,“ reagoval Babiš na dotaz, zda vláda počítá s dalšími kompenzacemi pro firmy i podnikatele.

Systém PES vláda podle Babiše také neřešila. 

Vláda zřejmě ještě zpřísní protikoronavirová opatření

„Zítra vláda zasedne znova ve 14 hodin a spíš budeme řešit zpřísnění opatření. „Situace není dobrá, není dobrá ani v Evropě, zavírají se hranice. Ministerstvo zdravotnictví, vnitra a průmyslu a obchodu předloží návrhy, jak tuto situaci řešit,“ řekl po středečním mimořádném jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). 

„Žádné rozvolňování není na stole. Opak je pravdou, spíš bude vláda řešit ta opatření, abychom tu pandemii zvládli lépe než doposud,“ dodal premiér. 

O příspěvku k nemocenské pro lidi v karanténě bude vláda jednat ještě s odbory a podnikateli. Bonus by měli projednat v pondělí, oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Skiareály v Česku zatím otevřít nemohou, vláda dnes ani nehlasovala o přísnějších opatřeních, která připravil ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).  Důvod je podle ministra jediný – špatná epidemická situace v Česku. „Bohužel situace se nelepší, v pondělí to vypadalo lépe, velmi obezřetní jsou i v okolních zemích. Respektuji názor ministra zdravotnictví, na vládě se to nakonec ani nehlasovalo,“ napsal Havlíček Blesk Zprávám.

Termín letošního festivalu v Cannes se přesune z května na červenec. S odvoláním na organizátory o tom dnes informovala agentura AP. Podle nich se odkladem zvýší naděje, že se filmové přehlídky budou moci zúčastnit diváci.

Letošní ročník festivalu na francouzské Riviéře se uskuteční od 6. do 17. července, tedy zhruba dva měsíce po obvyklém termínu, oznámili v prohlášení pořadatelé. Podle nich do té doby snad již ustoupí pandemie covidu-19. Původně plánovaný termín letošního festivalu byl 11. až 22. května.

Organizátoři loňský 73. ročník nejprve přesunuli z května na léto, než jej kvůli epidemické situaci zrušili zcela. Vyhlásili však alespoň seznam snímků zařazených do oficiálního výběru, který je pro filmové tvůrce prestižním oceněním.

Letos chce vedení uskutečnit festival v každém případě. Jeho konkrétní podobu nicméně dnes neoznámilo.

Premiér Andrej Babiš (ANO) neví o žádném doporučení přerušit v Česku na dva týdny očkování první dávkou vakcíny proti covidu-19. Premiér to dnes řekl serveru iDnes.cz. O doporučeném pozastavení očkování první dávkou kvůli nedostatku vakcín dnes ČTK informovala mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Následně to ale kromě Babiše popřel i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

„Přerušení očkování první dávkou a pozastavení rezervací na očkování první dávkou doporučuje ministerstvo zdravotnictví utlumit po dobu následujících 14 dnů,“ uvedla odpoledne Peterová na dotaz ČTK. Premiér Babiš ale serveru iDnes.cz později řekl, že žádné takové doporučení neplatí. Blatný zase předtím České televizi řekl, že podle něj není situace s nedostatkem vakcín tak vážná, aby bylo třeba očkování úplně přerušit.

Majitelé švédských kožešinových farem nesmí letos množit norky. Cílem opatření je snížit riziko šíření koronaviru, oznámila dnes ministryně zemědělství Jennie Nilssonová. Úplně zakázat chov norků ale Švédsko na rozdíl od Dánska či Nizozemska nechce, informovala agentura DPA.

Majitelé kožešinových farem sice nebudou smět letos norky množit, zhruba 90.000 zvířat, která nyní ve Švédsku v zajetí žijí, ale budou moci dál chovat. Norci se běžně páří v únoru a v březnu, mláďata se pak rodí v dubnu a v květnu. V listopadu se zabíjejí kvůli kožešině.

Ve Švédsku se nákaza koronavirem u norků prokázala poprvé loni v říjnu. Podle ministryně Nilssonové panují obavy, že by se u zvířat mohl virus SARS-CoV-2 dál šířit a případně mutovat. O výši kompenzací pro chovatele se podle ní zatím nerozhodlo.

Češi se od pátku do Bulharska dostanou pouze s PCR testem na koronavirus. ČTK to dnes řekl ředitel státní agentury CzechTourism Jan Herget. Cestovní kanceláře a agentury letos kvůli pandemii a souvisejícím restrikcím sledují vyšší zájem o lyžařské pobyty v Bulharsku, které částečně nahrazují oblíbené alpské země. Uvedli to zástupci prodejců zájezdů na dotaz ČTK.

„Dnes jsme byli informování Velvyslanectvím Bulharské republiky, že od 29. ledna budou všichni občané členských zemí EU včetně bulharských a českých povinni předložit při vstupu na území Bulharské republiky negativní PCR test ne starší než 72 hodin,“ řekl ČTK Herget.

Spojené státy podle všeho procházejí dalším obratem ve vývoji epidemie covidu-19, s níž je v zemi spojováno přes 425.000 úmrtí. Zatímco hlášené oběti stále přibývají rekordním tempem, růst statistiky nakažených už více než dva týdny zpomaluje a ubývá i hospitalizací způsobených nákazou koronavirem. Zásadní otázkou je, zda se i za pomoci vakcín pozitivní trend podaří udržet, nebo jej zabrzdí šíření nakažlivějších mutací.

V USA podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) a deníku The New York Times (NYT) stále pokračuje nejčernější fáze epidemie. Za úterý oba zdroje zaznamenaly přes 4000 úmrtí, přičemž podle NYT se průměrný přírůstek z posledního týdne vrátil těsně nad 3300. Loni na jaře se denní počty obětí držely pod 2800.

Koronavirová pandemie způsobila výrazné finanční ztráty kolektivním správcům autorských a majetkových práv. Například Ochranný svaz autorský (OSA) pravděpodobně přijde o více než 100 milionů korun. Ztráty zaznamenal také kolektivní správce DILIA zaměřující se na divadelní, literární a audiovizuální umění a Intergram, který zastupuje výkonné umělce nebo tvůrce zvukových a obrazově-zvukových záznamů. Na situaci jako první upozornil server iRozhlas.cz.

„V loňském roce kvůli protiepidemickým opatřením došlo k poklesu autorských odměn z koncertní činnosti o více než 50 procent, konkrétně o více než 100 milionů korun. Do tohoto výsledku jsou započítány i koncerty hvězd, které u nás koncertují v rámci svých světových turné,“ sdělil dnes ČTK Roman Strejček, předseda představenstva OSA.

Británie dnes zpřísnila pravidla pro vstup do země pro cestující z některých zemí, kde se šíří nové mutace koronaviru. Oznámil to britský premiér Boris Johnson. Kvůli současné epidemické situaci v zemi se zároveň nepočítá s otevřením škol následující měsíc; školáci se do tříd vrátí patrně v březnu, uvedl ministerský předseda.

„Budeme požadovat, aby se přijíždějící lidé, kterým nelze odepřít vstup, bez výjimek na deset dní izolovali v ubytování zřízeném vládou, jako jsou hotely,“ uvedl Johnson. „Setkáme se s nimi na letišti a budou převezeni přímo do karantény,“ dodal premiér.

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní „nesplnitelný“, neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Podle ministra zdravotnictví Blatného není situace tak vážná, aby bylo třeba očkování úplně přerušit. Kde mají vakcíny dost, bude pokračovat, řekl ČT.

Při příjezdu do Švýcarska z takzvaných rizikových zemí bude od 8. února povinné předložit negativní test na koronavirus. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr zdravotnictví Alain Berset. Za rizikové země přitom Švýcarsko považuje mimo jiné Česko a nově také Slovensko. Nadále bude platit i povinná karanténa po příjezdu.

„Kdo přijede ze země s vysokým rizikem nákazy, bude muset ukázat negativní test. To bude platit i pro všechny cestující z letadel,“ uvedl dnes Berset.

Příspěvek k nemocenské kvůli koronaviru by mohli dostávat nejspíš jen lidé v karanténě. Nakažení s covidem by na bonus nárok mít nemuseli. Návrh zákona o „mimořádném příspěvku při karanténě“ zmiňuje jen karanténu, ne pracovní neschopnost u nemocných. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) dnes ČTK řekla, že bonus má být i pro lidi s koronavirem v izolaci a navrhovaný zákon s tím počítá.

Zaměstnavatel by podle návrhu zákona, který by mohla dnes projednávat vláda, lidem s nemocenským pojištěním k náhradě mzdy připlácel 250 korun na den, a to nejvýš deset dnů. O tyto výdaje by si snížil sociální odvody. U zaměstnanců s menším než polovičním úvazkem a pracovníků na dohodu by denní příspěvek činil 125 korun. Podle normy by se měl příspěvek „z důvodu nařízené karantény“ poskytovat do konce letoška.

Ve Středočeském kraji přibylo v úterý 1245 nově nakažených koronavirem. Jde jen o čtyři případy vyšší nárůst než za předešlé úterý, ale zároveň o více než 200 případů vyšší než za pondělí, vyplývá z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Aktuálně je v nejlidnatějším regionu republiky 12.816 nakažených, od začátku pandemie se nakazilo 125.408 lidí. Vyléčilo se 110.952 nemocných, s covidem-19 zemřelo 1640 lidí. V úterý přibylo 21 vyléčených a šest úmrtí.

Portál Slevomat loni utržil 1,8 miliardy korun, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o zhruba 40 procent méně. Zaznamenal ale rekordní letní sezonu, kdy prodeje domácích pobytů vzrostly o 50 procent. Meziročního zlepšení dosáhl také v prodeji zboží lokálních výrobců a obchodníků. Firma o tom dnes informovala ČTK.

Slevomat loni tak zúročil svou orientaci na tuzemský cestovní ruch. Ke zmírnění dopadů koronavirové krize a protiepidemických opatření přispěla podle ředitele portálu Ladislava Veselého širší nabídka hotelů v hlavní letní sezoně. Firma navázala mimo jiné spolupráci s luxusními hotely Hilton, Imperial či Clarion. Silná poptávka byla zejména po pobytech v Praze, prodeje pobytů tu meziročně stouply o 162 procent. Jednalo se o nejlepší výsledek za dobu fungování Slevomatu, uvedl.

Pozitivní výsledky přinesla podle Veselého také podpora drobných výrobců a prodejců potravin pochutin, alkoholu i rukodělných výrobků. „Právě o jejich zboží byl zejména během lockdownu mnohem větší zájem,“ řekl dále Veselý. Doplnil, že tato kategorie ve srovnání s rokem 2019 vyrostla o devět procent.

Veselý předpokládá, že i letos bude převládat zájem o domácí pobyty, a věří, že se firmě podaří navázat na úspěch z loňského léta. Ambicí pro letošek je návrat k silnému růstu z konce roku 2019.

Liberecká nemocnice nadále hledá vhodné dárce plazmy využitelné pro léčbu pacientů s onemocněním covid-19. Potřebuje mít okolo 20 dárců, průběžně jich má mezi deseti až 15. ČTK to dnes řekla primářka transfuzního oddělení v Liberci Renata Procházková. Podávání takzvané rekonvalescenční plazmy je jednou z metod při léčení pacientů se závažným průběhem onemocnění covid-19.

Najít vhodné dárce s dostatečným množstvím protilátek není podle Procházkové snadné. „Zkušenost ukazuje, že takoví dárci se generují z těch, kteří měli střední až těžší průběh covidu, minimálně s vysokou teplotou,“ uvedla primářka.

Milion čtyři sta tisíc - to je zhruba počet vysvědčení, který na zítřek připravují čeští učitelé. Přes sto tisíc dětí navíc svá vysvědčení obdrží úplně poprvé v životě. Ministr školství Robert Plaga doporučil na začátku roku vzhledem ke komplikované situaci s distanční výukou využít spíše slovní hodnocení. Jak se školy s tímto doporučením popasovaly, jak koronavirus ovlivnil české školství a co říká na novelu zákona o pedagogických pracovnících? Sledujte Epicentrum Blesku s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Živě od 15:00 zde.

„Dnes jsme o tom diskutovali jako o možnosti, která může být reálná. Zatím ale nebylo nic finalizováno. Bude se zjišťovat, jak rychle by to šlo, za jakých podmínek by se to schválilo a kdo by to eventuálně dovezl. Je to zatím velmi otevřená věc,“ vysvětlil Prymula spekulace kolem možného schválení vakcíny Sputnik V v nouzovém režimu pro české občany.

Sputnik V je ruská státní vakcína, jednání o ní by se tedy na rozdíl od ostatních očkovacích látek nevedlo se soukromou společností.

„V posledních třech dnech se tady vyskytly dvě tuzemské společnosti, které jsou ochotné dovážet vakcíny, jako jsou AstraZeneca nebo Pfizer/BioNTech, mimo ten státní systém. Ale to je také k diskuzi, protože to má svá rizika,“ uvedl Prymula v rozhovoru na ČT24.

Německá vláda výrazně zhoršila výhled vývoje ekonomiky na letošní rok. Zatímco ještě na podzim čekala růst o 4,4 procenta, nyní čeká vzestup jen o tři procenta. Počítá s tím vládní zpráva o stavu německého hospodářství na letošní rok, kterou dnes představil ministr hospodářství Peter Altmaier. Ze zprávy tak vyplývá, že největší evropská ekonomika se letos z krize vyvolané pandemií nemoci covid-19 nezotaví a že na dosažení předkrizového stavu bude potřebovat výrazně více času.

Altmaier sice poukázal na to, že epidemická situace v zemi se stále zlepšuje, kvůli mutacím koronaviru je ale stav hospodářství stále velmi vážný. I když Německo očekává po skončení karantény rychlou obnovu zasažených hospodářských sektorů, tempo bude podle Altmaiera zaostávat za předpoklady. Do předkrizového stavu se tak podle ministra Německo dostane zřejmě až ve druhé polovině nadcházejícího roku.

Ještě na podzim vycházela vláda z toho, že na přelomu let 2021 a 2022 by se Německo mohlo dostat na předkrizové hodnoty. Kvůli pandemii hrubý domácí produkt (HDP) Německa loni klesl podle odhadu statistického úřadu o pět procent. Zpřesněná data, včetně vývoje za čtvrté čtvrtletí, statistici zveřejní v pátek.